- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Přeju Vám hodně štěstí a radosti s koťaty - zdraví asistentka tří černých mňoukavých A těšíme se na další články...
Děkuju, Zuzano, pozdravujte své kočičí panstvo. Těším se, až si společně přečtete nové výtvory našich budoucích maličkých
Díky za Lindin odkaz a moc ji zdravím na druhý břeh.
Často si na Vás i na ni vzpomínám, protože trávíme léto na chatě, můj muž tam pobývá velmi často i v zimě, zatímco já tu přes týden plním babičkovské povinnosti.. Soused si tam kdysi (před několika lety) přinesl kočičku, která se potulovala v blízkosti jejich továrny a byla tam občas krmena. Prý ji umyl, což se jí značně příčilo, ale asi za tři dny mu odpustila a zabydlela se u něho na chatě v kůlně, kam jí dal krabici a deku, a pobíhá volně po lese jako lesní divoženka - vlastně divokočka. Je i po několika letech plachá, ale krmení dostává často i od nás, protože soused tam teď pobývá méně.Čičinka, jak jí říkáme, k nám chodí pravidelně i s odrostlejším kotětem, a pokud není soused doma, jsou tam obě každý den. Občas s nimi dochází i kocour, který mě obzvláště bere za srdce, protože je kulhavý a chodí po třech nohou. Všichni mají zajištěné alespoň jídlo (masové konzervy) a mléko. Kotě je ještě stále plaché, ale máma se už dokonce občas nechá pohladit.
PS: Divokočka Čičinka prý Vás také pozdravuje i se svým potomkem (to mi pošeptala při chvilkách hlazení) a divokocourem. Všichni jsou černobílí, (kocourek má i trochu šedé) takže jsou zřejmě rodina. A velmi pracovitá, protože jsme tam už dva roky neviděli žádnou myš!
Miloslavo, díky. Tak to je příběh polodivoké kočky, který mi připomněl dětství. U babičky jsem takové kočky obdivoval a vlastně s nimi se u mě vypěstoval můj vztah k těmto zvířatům
Honzo, ta Linda mi vždy vnese do duše klid, že není vše tak v čudu, jak by si člověk myslel. že jsou na této zemi ještě stále tvorové dobří
Pavle, dík. Zvířata jsou, až na výjimky, bezprostřední a na nic si nehrají. Naštěstí u spousty lidí platí totéž, akorát se o nich moc neví, protože zrovna tihle se moc neprojevují.
Ivko, trvalo to dlouho, ale asi to tak chtěl osud. A tak jsem si vzpomněl na Tvého Kočicha - Kočinu
Velke podekovani dvounohym asistentum. Horkosladke cteni. Moc pekne.
Moc krásné, Honzo! Lindě děkujeme za drápkem milé i zajímavé naškrábâní textů.
A těšíme se na její splněné přání, a vám oběma hodně radosti. Už potřebujete pořádné mňoukací vedení, abyste nezakrněli:-)))
Srdíčko oběma!:-)
Marie, díky, jakožto starý kocour se pokusím tu drobotinu přemňoukat k nějakému škrábání