Vánoční dárky trochu jinak

Dnes se na serveru novinky.cz objevil článek s názvem „Výhodné dárky pod stromeček lze sehnat z exekucí.“

Kdybych chtěl za každou cenu vždy uvažovat tržním způsobem, měl bych si zamnout ruce a říct „tak vida, honem se musím poohlédnout po nějaké té dražbě, třeba narazím na nějaký pěkný dárek za třetinovou cenu.“ Jenže když si uvědomím, kolika lidem byl majetek v exekucích zabaven neoprávněně, případně za sporných okolností, kolik lidí se dostalo do finanční tísně ne vlastní vinou, tak se mi do toho nějak nechce. Nedovedu si totiž dost dobře představit, že bych někomu blízkému dal dárek získaný se slevou, vykoupenou cizím neštěstím.

I kdyby se lidé řídili pravidlem „půjčím si jen tolik, kolik budu schopný splatit,“ tak je to mnohdy od exekucí neochrání. Stačí „maličkost,“ například ztráta zaměstnání, partner či potomek propadlý alkoholu nebo gamblerství, případně zadlužený spolubydlící. A tak mnozí, jakkoli mohou být dobrými hospodáři, se stávají obětí exekutorů a pak kvůli, mírně řečeno, nešťastně nastaveným pravidlům, v součtu dluží mnohonásobně víc, než kolik původně nebyli schopni splatit.

Na opačné straně zde máme dravé exekutory, kteří aktivně loví dlužníky a ony prvotní dluh mnohonásobně převyšující částky na nich vymáhají. Chápu, že každý se nějak musí živit, ale promiňte mi to přirovnání, nějak mi to připomíná hyeny.

Dále jsou tu lidé, kteří na dražbách exekučně zabaveného majetku nakupují. Nelze je odsuzovat, možná by si mnozí z nich ty věci za plnou cenu ani koupit nemohli. Jenže Vánoce jsou svátky, v nichž by si lidé měli kromě dárků navzájem dávat lásku, radost a štěstí, a tak mi to s těmi vydraženými věcmi nějak nejde dohromady.