Taky všechno necháváte na poslední chvíli?

„Loňské dálniční známky budou platit už jen necelých třicet hodin a jejich aktuální zásoby se kvůli náporu opozdilců rychle tenčí. Na mnohých čerpacích stanicích došly.“

Varování z debilizátoru mě vytrhlo z příjemného poklimbávání, až jsem sebou trhnul. Zrzavý kocour si můj nenadálý pohyb vysvětlil jako výzvu ke hře. Jeho ladný skok způsobil nejprve šrám na mém břiše a poté loužičku kafe na podšálku vedle převrženého hrnku. „Santíku, vidíš, zase jsem na tu známku zapomněl.“ Tázavě se na mě podíval mandlovýma očima, čichl ke zbytku kávy a pohrdavě trhnul tlapkou. Pochopil, že žádná zábava nebude, vrátil se na moje břicho, rozpředl se a usnul.

„Škoda, že nejsme tak daleko jako na Slovensku,“ napadlo mě. Stačilo by pár kliknutí a elektronickou dálniční známku bych měl ve virtuální kapse. Ušetřil bych si její shánění na poslední chvíli a pracné sundávání té staré. Tohle mi nikdy nejde, pokaždé se mi roztrhá a já ji pak seškrabávám po kouskách. A taky by mi ji nikdo neukradnul.

„Máte dálniční známky?“ Naléhavost mé otázky by si zřejmě v ničem nezadala s naléhavostí vyžíznivělého poutníka na poušti, který právě narazil na oázu. Zrzavá kočka na malé pumpě v malém městečku mě též obdařila tázavým pohledem, podobně jako předešlého večera kocour, jen její oči byly o odstín tmavší. Její ladný pohyb nejprve oddělil požadovaný kupón z velkého archu a poté způsobil šrám na mé platební kartě. S úlevou jsem se na ni usmál: „Díky, já na ni zase zapomněl a v televizi říkali, že už ji leckde nemají.“ Jen cosi zavrčela o sdělovacích prostředcích a pohrdavě trhla tlapkou.

Vlastně jsem rád, že to nemáme jako na Slovensku. Dálniční známku bych si sice mohl koupit elektronicky, aniž bych musel opustit obývák. Ale když už jsem to nechal na poslední chvíli, tak jsem snad maličko pobavil tu hezkou paní na pumpě. Sice se mi na závěr nerozpředla na břiše a neusnula jako náš kocour, ale pohled na ni byl příjemný. Třeba bych jí mohl vzít někam na kávu, ale nevím, nevím. To víte, na malém městečku se hned všechno rozkecá a často i zveličí, a moje drahá zákonná by pak nade mnou mohla pohrdavě trhnout tlapkou.