U nás v domě, milý Jene, bydlí lékař. Jednou mi řekl, že ho medicína přestala bavit v okamžiku, kdy mu do ordinace začaly chodit matky s nastudovanou diagnózou z internetu a poučovat ho, co má jejich dětem předepsat a co dělá špatně, protože ony se dočetly něco jiného. Odešel do důchodu, tráví léto na chalupě a je šťastným člověkem. Nedivím se mu.

Vůbec se mu nedivím, Zdeni. 😺

Mám podobně skvělou obvodní lékařku, i když se s ní taky vídám spíš sporadicky, obzvlášť při představě, s jakou fůrou pacientů rozličných se denně musí potýkat.

Á propos, naprosto chápu toho nebohého manžela, že se k té své sádelnaté herdekbabě na anál neobjednával.

No, rozhodně mu nemůžeme závidět. 😺

Zapšklé herdekbaby to nemají lehké, nikdo je nemá rád a tak jsou ještě zapšklejší. Dokážeš si představit, že by ses nesmál a neradoval. Hrůza, co.

Vašek

Dělají si to samy, Vašku. 😺

Jen takový dotaz ...

Má povinnost paní doktorka pouštět do ordinace publikum ?

U dětí a nesvéprávných je vyjimka .

Ještě se mohla té dračice zeptat, proč si neudělala atestaci jako ona, že by si ho mohla léčit sama, jinak shut up .

Zřejmě se jí tam vetřela coby manželka a paní doktorka to tolerovala, neb netušila, co ji čeká.

Jedna moja známa-turistka-mi hovorila takúto príhodu. Išla s kamarátkou z kopca na ubytovňu a dobehli ich dvaja chlapi, hovorili, že sú z Moravy-tiež turisti. Dali sa do reči a žartovali. Jeden z nich mal na ubytovni manželku, podobný typ herdekbáby, ako si opisoval v príbehu.Ona s ním nechodila do kopcov. Preto tam bol aj jeho kamarát. Mali izbu pri sebe. Zrazu počuli ako pani manželka na neho kričí a nadáva mu, že čo to stváral, prečo sa rozprával s cudzími ženskými. Dohru to malo na balkóne, kde ho manžela začala buchnátovať po chrbe. Dievčatám ho bolo ľúto.

Janka, to je něco podobného, navíc s žárlivým podtextem. Měl jí utéct do toho kopce a už se nevracet. 😺

Tak tuhle paní bych nechtěla ani za tetu bydlící 250 km od nás .

Doufám, že v knihovně takové zákaznice nemáš. 😺

Chudáci, co mají takovou doma

Není jim co závidět. 😺

Mám takovou blbou vlastnost, Honzo, že koukám za roh, pokládám si otázky, fantazie pracuje jako divá, a pak si udělám z toho minutového představení závěr jiný, než jaký si ho udělá devadesát devět procent přítomných lidí. Samozřejmě, že ten můj závěr je chybný - protože ať se děje člověku cokoliv, nebude se za svůj osud mstít na jiných, pokud se už semetrikou nenarodí. Nebo ne?

Například přemítám: Neměli se kdysi dávno rádi? Asi ano. Vzali se. Měli pět malých dětí, a neonemocněla těžce ta paní? Ano, a k tomu jedno dítě onemocnělo také, a zemřelo, poněvadž doktoři zlehčovali příznaky. Co manžel? Řešil to hospodami a občasným proplesknutím. Krásná a hodná paní se proměnila v ježibabu. Byla to jediná možnost, jak žít dále. Buď ježibaba, nebo skok pod vlak.

Jarmilo, máš velké srdce. Takový scénář je samozřejmě možný, stejně jako řada dalších. Každopádně Ti musím poděkovat za inspiraci pro nějakou budoucí vztahovku.

Jen aspoň pro jednou, pro jedinkrát, kdyby se tak chtěla objednat ta dáma tam, kam těžko jen by se kdo dobrovolně objednal

Buď bz s ní rovnou vyběhli nebo ji objednali k nějakému doktoru ranaři, který by jí dokázal srovnat mandle.

Od té doby, co mám starostlivou a pečlivou paní doktorku Terezku (říkám jí tak, neboť je o polovinu menší než já), si na prevenčky nemůžu stěžovat.

No vidíš, všechno je v lidech.