- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
"Ten první, ač žije životem plným nelehkých každodenních starostí, nese svůj i synův úděl se vztyčenou hlavou. Ten druhý se zbytečně utápí v křivdách minulosti a žije starostmi nad tím, co nelze změnit". Veru, nikto nevieme čo a aký kríž kto nesie - nemáme obuté jeho topánky.
Tak na toho druhýho bych fakt nebyla zvědavá.
Hezky jsi to napsal. Dnes jsem seděl v autobuse na sedačce do uličky. Přes uličku u okna seděla mladá sympatická dáma s knížkou. Sedl si vedle ní a tedy prakticky vedle mě trochu podivný chlapík. Měl tiky, mával rukama a neustále měl trhavé pohyby. Cesta trvala hodinu. Říkal jsem si, jestli děvče nemá strach, ale zároveň mi chlapíka bylo líto, vůbec neobtěžoval, ani se jí nedotkl jako někteří burani, když začnou usínat. Usnul, tím se zklidnil, podívali jsme se na sebe jednou. Vystoupil dřív než my, podívali jsme se na sebe podruhé s úsměvem a porozuměním. toť vše. Tobě karma.
Nenápadný zážitek s vnitřní hloubkou. Jardo, dík.
Vašek tomu přišel na kloub
Takže v kostce si potkal obětavého pána s postiženým synem a dámu středního věku s postižený partnerem.
Vašek