- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
HonzoAno, jak napsal pan Marek dole, takových příběhů je hodně, ale Honza to umí podat tak, že to "chytí za srdce" i mně, přesto, že sem Pražské Jaro a následný 21. srpen "na své kůži" nezažil.
Pracoval sem tehdy společně s jedním krajanem mého věku v jedné recyklační firmičce na jihu Švédska. Bydleli sme v ubytovně firmy (já v přízemí, on v 1. poschodí) a ráno 21. mi už v půl šesté bouchal na dveře s křikem "ty k...y ruský nás okupovali", prý se to dověděl od nočního hlídače, který to slyšel ráno v 5.hodin v rádiu. Jelikož Mirek. P. byl velký šprýmař a neměl daleko k tak zvaným kanadským žertům, tak sem si myslel, že je to jeden z jeho dalších vtipů a nevěřil sem tomu, ani jeden z nás tehdy neměl radio a tak to nešlo ověřit. V šest sme zašli na snídaní do jídelny pro pracující, a tam už se o okupaci mluvilo, jeden Švéd tam měl puštěný tranziztorák, tak sem se dověděl, že to není žádný žert, ale tvrdá skutečnost. Jeden kolega z naší firmy prohodil k našemu stolu "ti dva mladí jsou původem z Československa" , tak napřed se v jídelně rozhostilo naprosté ticho, pak nás hodně lidí začalo jak litovat, tak utěšovat a někdo kolegovi řekl :"Řekni šéfovi, že ti mladí jsou v šoku, tak ať na to on bere ohled a dnes je zbytečně nehoní".
Dane,díky za komentář, jen potvrzuješ, jak byli tehdy lidé na Západě solidární.
A tady máš odkaz na Zuzčin článek:
takovych pribehu byly mraky - bagatelizovat tu dobu je nebezpecny!
Historickou paměť je třeba oživovat, aby se takové případy neopakovaly. Marku, díky, hezký den.
Takových smutných příběhů je asi spousta. Nejtragičtější je, že Rusáci v miliónech lidí na dlouhou dobu zabili naději, že mohou žít svobodně.
Pavlí, navíc se tak nestalo pouze v naší zemi. Díky, hezký den.
Člověk se postupně dozvídá věci, které jsme se samozřejmě ve škole nečili.
Příběky jednotlivých lidí se do učebnic nedostanou, leč to jim na tragičnosti nic neubírá. Pavle, díky za čtení.
Konkretne zadny Nemec mi nezabil pratetu. byl to konkretni soudce, ktery jinechal stit ve Wannsee. Zadny Rus mi zadneho pribuzneho nezabil. Ale Rusaci mi zavrazdili myslenku, ze se jim da vubec v necem verit.
V pripade Maruscina dedy tez neslo o konkretniho Rusa, ale o konkretni udalost, narizenou vedenim SSSR. A posledni vetu vnimam bohuzel stejne.