Hrůza mě jímala..asi tak do půlky

Poloviční horor

Honzo, tos mi neřekl, že jsi takhle potkal žáky Kopyta, Mňouka a Bičištěho, o kterých psal pan Švandrlík jako o postrachu Posázaví.

Že bych měl čest přímo s nimi?

Jane díky za příběh, který naladí celý den!

Neni zac, Marceli, hezke ranko😺

Tak pořádek musí být. Ale vzpomněla jsem si, jak jsme takhle čekali na autobus a on pořád nejel. A teta prohlašovala "jesli jede Šejna, tak tu budem eště v půl devátý". Patrně známej pomalík... Taky jezdíval babičky bratranec Míra, ale sotva jsem se ho naučila rozeznat, šel do důchodu.

My tady pred casem meli na 398 "Joudu," ktery dokazal jako jediny nabrat zpozdeni i mezi svatky, kdyz nikdo nejezdil a silnice byly prazdne. Uz je zaplat panbuh taky v duchodu, protoze ted, co jezdej davy lidi delat do hal v Jirnech, jezdil by Jouda sice mozna na cas, ale o den pozdejc😺

Irča to napsala za mě.

Vidíš, nemusíš to vymýšlet

Vďaka za príma počítaníčko

Díky, Janka, hezký večer

Pod drsnou slupkou velké srdce. Děkuji za příběh

Diky za cteni, Iri😺

jako obvykle. On taky tenkrát autobusák nemohl být jen tak někdo.

Nektere profese by se mely delat srdcem a tohle je jedna z nich

Honzo, i protiva může být hrdinou a sympaťák padouchem.

Sympaticke padouchy mam rad, Davide

Pod drsnou slupkou srdce ze zlata

To rozhodne, vedel, ze riskuje a sel do toho