Jéé, kéž by se mě taky někdo zeptal, jestli mi už bylo 18. Celý týden bych si tu radost hýčkala.

U tak mladých dívek jako jsi Ty bych se ani neptal a s hlubokou omluvou bych Ti alkohol neprodal.

Při jedné návštěvě Staré vlasti jsem zašel do supermarketu Globus v Horních Počernicích u Prahy. Bylo to těsně po příjezdu z Kanady a tak jsem musel rychle přešaltovat na češtinu, kterou ovládám perfektně a bez cizího akcentu. Stojím frontu u pultu s delikatesy. moje oblíbená anglická slaninannemá ve světě konkurenci. Tedy stojím frontu. Ale, což když už tu slaninu nemají? I opustil jsem frontu a popošel k pultu. Tu se na mně celá fronta rozeřvala, abych nepředbíhal a častovala mně různými peprnými invektivami. Já trouba jsem si nějak neuvědomil, že tu mohu mluvit česky a začal jsem se anglicky (trouba) omlouvat, V tu ránu se začali omlouvat ti 'frontující'. ALE...tu se ke mně žene moje paní a já na ní všelijakými gesty, a tancem jsem se snažil naznačit, aby na mně nezačala mluvit česky. Povedlo se. Slaninu jsem dostal a frontáci byli velice úslužní a příjemní.

Honzo, asi jsi narazil na přemnožený dav frontových bojovníků.

Nakupování je někdy k pousmání.

Hezky receno, Iri. 😺

No stane sa všeličo, ale ja dávam pozor, aby mi v kamenných obchodoch nenablokovali viacej, už sa mi stalo, že miesto 6,20 pýtala 16,20 ale vieme, že tá predavačka to robí.

Tak muze se stat cokoli. Hezky vecer, Janka. 😺

U nás je obchoďák věčně ve fázi přestaveb a to, pro co jdu, je schované. Otevřené tak 2-3 kasy s živým člověkem, takže stejně jdu na samoobslužky. Nevadí, s kódama umím. Občas to tam zasekám, program s tou rychlostí nepočítá.

2-3 kasy s živým člověkem? To máte ale luxus. U nás v Albertu tak 0-1.

V dobách mého dětství (a to už je hodně dávno) jsme měli v naší dědině krámy tři. Dva soukromé a jeden konzum zvaný Budoucnost. Ve všech třech obsluhovali většinou členové jedné rodiny, zboží dávali do papírových kornoutů, stříhali ústřižky z potravinových lístku a inkasovali peníze. Každý z těchto třech (kamenných) obchůdků měl i své zákazníky se kterými si popovídali. Po Vítězném únoru postupně krámky až na konzum zanikly. Dnes je ve vsi (prý) jen jedna Jednota a lidé si navykli jezdit do nejrůznějších supermarketů ve větších okolních obcích. I když dnes tak=é převážně nakupuji v těch obrovských halách, kde se dá málem i zabloudit, rád si vzpomenu na ty venkovské obchody s panem Fialou či Hanákem.

Též na ně rád vzpomínám, bylo to takové domácké. 😺

Nakupování může být někdy dobrodružství, které nám dědkům zpestří život.

Vašek

No, Vašku, je to sice občas legrace, ale zas tak to nevyhledávám

Honzo, děláš to dobře

Však ty holky a kluci v obchodech taky, Horste