Krutý příběh, ale i takové píše život

ne, takhle krute pribehy muze psat jen prazak.

Alkohol, metla lidstva a když je k tomu smůla, tak máš pech.

Nerado se to poslouchá, ale je to tak.

Alkáč- patologický hráč. Nejzrůdnější kombinace . Ti, Honzo,

Strašné, viď? Díky, Ivi.

Honzo, příběh s empatickým koncem, skvěle napsáno. Děkuji za něho.

Děkuji, Iri, i za ten Tvůj dnešní.

Asi ani nevím, co k tomu dodat. Snad jen to, že se exmanžel zachoval jako frajer. Poslední odstavec vystihuje vše.

Asi tak.

Honzo, konečně byla v rachotě delší zakázka a mohl jsem se začíst ... Reálné a ze života a šťastný konec jsem ani nečekal. I když jednu kamarádku, co nad démonem alkoholu zvítězila (lépe řečeno s ním udržuje remízu) mám. Jinak chudák Soňa 🙉, příště to piš ve třetí osobě.

Davide, s alkoholem se dlouhodobě udržet remíza nedá. Jakmile někdo musí začít s chlastem bojovat, buď ho musí natvrdo jednou provždy porazit nebo ho ta potvora časem udolá.

Ich forma má větší šmrnc a o Soňu se neboj, přece se nejmenuje Kateřina.

Nemohou holt být všechny konce happyedové. Ale i to tiché smíření patří k životu, a obzvlášť ke smrti.

Díky, Honzo!

Dík, Vladimíre, smíření je důležitější, než bychom si mohli myslet.

Člověk nikdy neví, co může zapůsobit jako spouštěč toho zlého v něm.

A může to pak být strašně rychlé.

Smutný příběh...

Navždy spolu v dobrém i ve zlém...někdy to dodržet nejde, ale i ta žena neměla na růžích ustláno, byť vlastním přičiněním.

Neměla. Plně to pochopi asi jen ten, kdo buď sám něco takového prožil nebo se pohybuje v daném prostředí.

Ne všechno končí dobře a venku je navíc ošklivo.

Hezký víkend

Vašek

Tak jest, Vašku. Hezkou sobotu.