Nevěrnice nebo spořádaná manželka?
Já měla problémy v práci, kolegyně, se kterou jsme měly na starosti agendu celého oddělení, odešla do důchodu. Místo ní nastoupila nějaká mladá, která nic neznala a ani se moc nesněžila, takže jsem to všechno táhla sama a byla pod palbou šéfové, že nestíháme. A aby toho nebylo málo, zase se mi po létech ozval můj chronicky bolavý loket.
Možná si řeknete, že šlo o běžné starosti zapřažené ženské a asi byste i měli pravdu. Klidně bych to všechno dokázala nějak zvládat bez reptání, kdyby... Kdybych k tomu měla oporu v Evženovi, na kterou jsem byla zvyklá z dřívějších dob. Jenomže mi přišlo, jakoby se najednou změnil, synovu pubertu odbýval mávnutím ruky a slovy, že se to spraví a že v mládí jsme byli taky takoví. Když jsem se mu svěřovala se svými pracovními starostmi, tvrdil, že si to zbytečně moc beru, protože takové je to všude a za bolavý loket mě odbyl, abych nefňukala, že nejde o nic vážného. Nu, bylo toho víc, ale nechci vás zdržovat, stejně si možná pomyslíte, že jsou to jen výmluvy, kterými chci ospravedlnit to, co jsem udělala.
Ano, udělala. Prostě a jednoduše jsem se vyspala s cizím mužem. S Kamilem. Potkali jsme se náhodou, na ten den si budu pamatovat do smrti. Byl čtvrtek, já automaticky pospíchala domů z práce, byla zamyšlená náporem starostí, na přechodu si nedala pozor a vlítla pod auťák. Teda málem vlítla, Kamil byl zrovna přede mnou, já ho chtěla oběhnout, on viděl, kam se řítím, instinktivně mě strhnul zpátky, přitom zakolísal, sjel po obrubníku, upadnul a praštil se do kolene.
„Proboha, paní, vždyť vás to auto mohlo zabít!“ Vykřiknul on ještě v pádu.
„Proboha, člověče, nestalo se vám nic?“ Vykřikla jsem já o půl vteřiny později, když se rozplácnul na zemi.
„Ne, to je dobrý, hlavně, že vy jste v pořádku,“ zvedal se ze země, protřel si koleno a usmál se na mě.
„Ježíšmarjá, dík,“ došlo mi, co se vlastně mohlo stát.
Pak z něj vypadlo něco jako, že to chce panáka nebo aspoň kafe, abychom se oba zbavili právě utrpěného šoku. Já se napřed bránila, že musím domů, ale pak mi došlo, že syn je na dvoudenním výletě se školou a Evžen na stejně dlouhém teambuildingu, takže vlastně nemám kam pospíchat.
Asi jsem fakt byla v šoku, hned u kafe v hospůdce u toho přechodu jsem se rozpovídala a naházela Kamilovi na hlavu všechny svoje starosti posledních dní, týdnů a měsíců. „Chlape, radši uteč, než tě svými řečmi dočista udusím,“ pomyslela jsem si v té lavině vlastních slov. Jenomže on neutekl, nasadil chápavý výraz, z očí mu tryskal charismatický vodopád a všechny mé nářky komentoval tak, jako když lékař otírá hojivým balzámem něčí rány. No, asi to říkám dost blbě, ale nebudu to protahovat, prostě jsme skončili v jeho staromládenecké posteli. Bylo to strašně zvláštní, já najednou cítila, že můžu aspoň na chvilku zahodit sama sebe se svými starostmi a povinnostmi, a cele se odevzdat Kamilově citlivé dominanci.
Výčitky svědomí přišly už ráno, mně došlo, co jsem právě provedla, vrátila jsem se do role zaměstnané vdané ženské s pubertálním synem a bolavým loktem, a začala jsem být na Kamila protivná.
„Já vím, Romano, rozumím ti,“ odpověděl mi tím svým chápavým hlasem a z očí mu zase začalo stříkat charisma. Trochu zažertoval: „Přiznávám svou vinu, že jsem tě svedl k hříchu, uvědomuji si, že to asi nebudeš chtít zopakovat a hodlám svůj skutek odčinit, budeš-li o to stát.“
Zase mi vyrazil dech, já trochu vychladla ze své zloby na sebe i na něj a zmohla se jen na krátkou otázku: „Jak, prosím tebe?“
„Říká se,“ pokračoval Kamil teď už bez žertování, „že neexistuje přátelství mezi mužem a ženou, zvlášť v případě, když spolu prožili něco intimního. Jenomže já to považuju za klišé, a teď bych byl moc rád, kdybychom si zůstali nablízku aspoň jako přátelé. Věř mi, že mnohdy to dokáže být mnohem víc než nějaká postelová avantýra.“
Neudržela jsem se a vyprskla smíchy. Vždyť postelovou avantýru jsme právě teď prožili. Ale cosi mi říkalo, abych Kamilovu nabídku přijala a já se tomu nehodlala bránit.
***
Tohle se odehrálo před devíti léty. S Kamilem jsme skutečně zůstali v tajném a nepříliš častém kontaktu, o němž se nikdo nedozvěděl. A taky nikdy nedozví, však jsem v tomhle svém vyprávění změnila jména a i pár dalších drobností, aby nás nikdo nepoznal.
Jednou za čas jsme si napsali mail nebo zprávu přes sociální sítě, vše jsem hned zase vymazala. Párkrát, že bych to na prstech spočítala, jsme spolu dokonce zašli na kávu, ale vždy se vše odbylo jen v rovině přátelského povídání.
A právě tohle všechno bylo pro mě strašně důležité. Kamil byl jemně dominantní nejen tehdy poprvé a naposled v posteli, ale i v ostatním vystupování vůči mé osobě. Aniž jsem si to sama uvědomila, dokázal mi nenápadným způsobem postupně natolik zvednout sebevědomí, že jsem se uměla jinak postavit ke svému životu a ke svým starostem. Nevím, jestli mě chápete, tohle je spíš o pocitu a slovy se to těžko říká, ale já si najednou připadala silnější. Bolesti lokte ustoupily, s odstupem času si stejně říkám, že nejspíš muselo jít víc o psychickou záležitost než o fyzický problém. Synovi jsem přestala vyčítat jeho pubertální výjevy a snažila se mu jako správná máma pomoct v tomhle ošemetném období. Dnes je dávno dospělý a odstěhovaný, má dobrou práci a přítelkyni, s níž hodlá založit rodinu.
A můj manžel Evžen? Asi jsem tehdy fakt dost trojčila a on si se mnou nedokázal poradit, nevím. Krizové období jsme překonali a už zase fungujeme jako normální rodinka, respektive jako manželé, kteří zůstali sami a mají na sebe víc času.
***
Vlastně přece jen existoval jeden člověk, který o mně a Kamilovi věděl. Byl to jeho bratr, jemu Kamil absolutně důvěřoval a svěřil mu na mě kontakt, kdyby se náhodou něco stalo.
A ono se stalo. Přišla mi zpráva, že Kamil tragicky ne vlastí vinou zahynul na silnici.
Je to pro mě šok, Kamilův náhlý odchod mě zasáhl víc, než bych si myslela. Brečím jako želva, musím si dávat pozor, aby si toho manžel nevšimnul a neměl zbytečné otázky. Najednou si uvědomuji, že jsem měla Kamila radši, než bych si dokázala připustit. Na jedné straně si kladu otázku jestli jsem nevěrnice nebo spořádaná manželka a na druhé straně mě to uvnitř hodně bolí. Jestli to nedokážete pochopit, klidně mě odsuďte, ale já teď v myšlenkách posílám Kamilovi vzkaz tam na druhou stranu: „Děkuju ti za všechno. Za to, jak jsi mě tehdy zachránil na přechodu, za tu krásnou jedinou společnou noc a za tvé přátelství, kterým jsi mi nesmírně pomohl. Buď sbohem.“
Jan Pražák
Není prodavač jako prodavač

„Mohl bys s tím topením něco udělat, prosím? Mám ho nastavené pořád stejně, ale včera jsem tu měla zimu jako v morně a dneska jsem se tady málem upekla.“ Požádala mě má drahá polovice před pár dny.
Jan Pražák
Nekoukejte mi do výstřihu, člověče!

Přiznám se otevřeně, že s ženskejma jsem to nikdy neuměl. Už na střední škole jsem obdivoval spolužáky, kteří dokázali bez zakoktání a přeskočení hlasu pozvat holku na rande a pak se druhej den chlubili svejma intimníma zážitkama.
Jan Pražák
Řidič autobusu tvrdej chleba má a my cestující tuplem

V naší Kočičí Lhotě otevřeli před časem s velkou slávou ordinaci praktického lékaře. Jsme celkem velká vesnice, a tak páni radní usoudili, že sem s pomocí různých motivací nalákají nějaké doktory.
Jan Pražák
Bojíte se pavouků?

„Maruško, seď, ani se nahni, neotáčej se a pro jistotu zavři oči!“ Požádal jsem naléhavým hlasem svou okulibou cukrárenskou kamarádku, sotva jsme se usadili v křesílkách a servírka před nás postavila kávu s větrníkem.
Jan Pražák
Porušení zákazu prodeje alkoholických nápojů nezletilým osobám

Pokud tady po tomhle krásném, nu možná občas trochu zavšiveném světě běháte už celkem dlouho, možná vás v dětství podobně jako mě posílal tatínek do hospody se džbánkem pro pivo. Nebo maminka, abych byl genderově korektní.
Další články autora |
Vrtulník se srazil s letadlem, zemřelo 64 lidí. Trump: Temná noc ve Washingtonu
Středeční srážku dopravního letadla s vojenským vrtulníkem ve Washingtonu nikdo nepřežil, potvrdil...
Fica nevpustili do vzdušného prostoru nad Bruselem, letěl zpět do Bratislavy
Kvůli uzavření vzdušného prostoru se muselo zpět do Bratislavy vrátit letadlo se slovenským...
Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor
Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....
„Je to tu peklo.“ Dva dny s narkomany na Andělu, drogovém epicentru Česka
Premium „Já chci umřít. Fakt chci umřít. Rozumíte? Bože, prosím, ať už chcípnu, tohle není život, tohle je...
Můj bože, viděli jste to? Záznam zachytil šok letiště. Z vody vytahují jen mrtvé
Záznam z řídicí věže odhaluje šokované reakce pracovníků leteckého provozu poté, co se ve...
Senior uvázl po pádu ze srázu v hustém křoví, vysvobodili ho až hasiči
I uprostřed města se dá zmizet jako v divočině. Své o tom už ví zhruba osmdesátiletý důchodce,...
Koho byste volili v Německu? Vyzkoušejte si kalkulačku Wahl-O-Mat
Nejméně čtvrtina německých voličů není ani dva týdny před předčasnými volbami do Spolkového sněmu...
Policie odložila výbuch domu v Otinovsi. Majitel zemřel, škoda činí skoro 6 milionů
Policie po více než ročním vyšetřování odložila případ výbuchu rodinného domu v Otinovsi na...
Nejvyšší správní úřad zrušil půlmilionovou pokutu pro Generální finanční ředitelství
Nejvyšší správní úřad (NSS) zrušil půlmilionovou pokutu pro Generální finanční ředitelství, kterou...
- Počet článků 2212
- Celková karma 29,53
- Průměrná čtenost 1314x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.