Neopouštějme své kočky!

„Osobně proti té ženské nic nemám, ale kdo se jednou vykašle na svou kočku, ten si ji už nezaslouží. Ať si sem klidně přijde, já jí to pěkně vytmavím a Cindy jí nevrátím, i kdyby se stavěla třeba na hlavu.“

Těmito dvěma rozhořčenými větami reagovala jedna moje známá na informaci, že by kdosi chtěl vrátit kočku, kterou si vzala k sobě, protože ji nechal na ulici opuštěnou. Nicméně než vám povyprávím příběh tříbarevné Cindy, dovolím si vás pozvat na další umísťovací výstavu útulkových koček, hledajících své nové domovy u kočkomilných lidí. Tentokrát budou ti čtyřnožci k vidění příští soboru 14. března od 10 do 17 hodin (viz aktualizace až dole) v pražských Řepích v kulturním centru Průhon v ulici Socháňova 27.

A na přání pořadatelky výstavy paní Magdalény z útulku Animal sos ještě dodávám, že pro mlsné jazýčky tam bude k mání úplně a naprosto bezkonkurenční kafe.

Teď nabízím pár obrázků účastnících se číč a kocourů od paní Edity z útulku Tlapky Mochov.

Mourato-bílá holčička Vesta skutečně vypadá, jako by měla mouratou vestičku. Je milá a velmi mazlivá, na klíně, v náručí nebo za krkem, vydrží se mazlit celé hodiny. Hledáme pro ni klidnou rodinu, kde bude nejlépe jedináčkem. Své lidi si velmi hlídá. Je moc šikovná a zvládá krátké procházky na zahradu. Je asi roční.

Princ Korálek černý dlouhosrstý kluk je nádherný exemplář a velká ozdoba budoucí rodiny. Je nádherný a vědom si své krásy, bohužel nekontaktní k lidem. Naopak miluje ostatní kočky a koťata i pejsky. Potřebuje trpělivou rodinu, kde bude ideálně více zvířat. Určitě se mazlit naučí, chce to jen čas.

Maminka Učitelka je nádherná ebenově černá kráska asi tři roky stará. Milá, mazlivá a úžasně šikovná holčička u nás vychovala své čtyři děti a teď se poohlíží po nové rodině. Ideálně s možností bezpečného výběhu, je skvělá lovkyně.

A v závěsu za všemi ještě dvě mourovaté krasavice.

***

Ale teď už je nejvyšší čas na příběh tříbarevné kočky Cindy, přesněji řečeno na tu jeho část, kterou znám z vyprávění paní Aleny. Zmíněná dáma bydlí v přízemním bytě rodinného domku na západním okraji Prahy společně s dcerou Helenou a se dvěma kočkami Julčou a Luckou. K bytu patří i kus zahrádky, na níž mají Julča s Luckou volný přístup a kterou se dnem i nocí společnou tlapkou snaží ochránit před nezvanými návštěvníky.

„Mamko, jestli tam tu tříbarevku najdu i příště, tak ji snad přivezu. Myslíš, že ji Julča s Luckou přijmou?“ Optala se Helena své mámy po návratu od kamarádky ze sídliště, u které se stavuje tak dvakrát do týdne. A před jejímž domem na ni na parkovišti už potřetí zaútočila jakási tříbarevná kočka, jakoby tam na ni čekala. Útok se odehrál pokaždé stejně, spočíval v nadějeplném vrkání při příchodu, poté otírání se o nohy s požadavkem na pomazlení a na něco dobrého do tlamičky. Tříbarevka sice nebyla ještě moc vyhublá, asi dřív někomu patřila, ale na Helenu to dělalo dojem, že se buď zaběhla nebo se její majitel odstěhoval a jaksi si ji pozapomněl vzít s sebou.

„Poptej se té své kámošky, jestli tam tu kočku někdo neshání, a když tak ji klidně rovnou přivez,“ odpověděla Alena své dceři. Holky na sebe spiklenecky mrkly a jako správné kočkomilky měly jasno, třetí hladový kočičí krk nezpůsobí domácnosti žádný problém, spíš naopak. A Julča s Luckou si holt budou muset zvyknout.

Jak bylo dohodnuto, tak se i stalo, když k Heleně ta mezipaneláková kočka přiběhla i počtvrté a když její kamarádka nikoho, kdo by postrádal svou číču, nevypátrala, tříbarevka byla naložena do přepravky, odtransportována do svého nového bydliště a pojmenována Cindy.

„Přineseš-li si domů novou kočku, minimálně měsíc ji nepouštěj ven, aby si zvykla a stačila se naučit, kam patří, jinak by ti mohla utéct ve snaze vrátit se zpátky, odkud přišla.“

Tak zní jeden z postulátů kočkařského zákona, který způsobil, že Julča s Luckou dostaly po příchodu Cindy dočasného zaracha. Tedy ne, že by nesměly vůbec ven, ale volně průchozí kočičí dvířka jim byla uzavřena a obě byly vypouštěny na zahrádku a vpouštěny zpět do bytu „ručně“ a pod dozorem, aby Cindy nestačila nepozorovaně proklouznout. Bylo to sice možná trochu náročné, obě to nějaký čas měly Cindy za zlé a svou nevoli jí dávaly najevo nevrlým vrčením a prskáním, ale brzy si zvykly. Navíc se Cindy ukázala být klidným a mírným stvořením, které na vícepatrovém škrabadle napřed obsazovalo méně žádaný spodní pelíšek a do těch horních s lepším výhledem si trouflo, až když ho domácí čtyřnohé dámy definitivně přijaly do rodiny.

„Mamko, tak už vím, komu Cindy dřív patřila,“ referovala Helena své mámě asi měsíc po tříbarevčině příchodu do rodiny. „Prý se po ní na tom sídlišti sháněla nějaká Ukrajinka, která tam bydlí. V lednu odjela domů na dovolenou s tím, že se Cindy o sebe nějak postará a po návratu si ji zas vezme k sobě. A tu moji kámošku nenapadlo nic lepšího, než jí říct, že jsem si Cindy odvezla a prý ať se se mnou nějak domluví.“

„Helčo, promiň,“ naštvala se Alena, „nic mi do toho není a osobně proti Ukrajinkám nic nemám, ale kdo se jednou vykašle na svou kočku, ten si ji už nezaslouží. Ať si sem ta ženská klidně přijde, já jí to pěkně vytmavím a Cindy jí nevrátím, i kdyby se stavěla třeba na hlavu.“

„Dík, mami, věděla jsem, že to tak řekneš.“

Nakonec se ta Ukrajinka ani neukázala, takže mamce s dcerou odpadl jeden asi ne zrovna nejpříjemnější rozhovor o správném pečování o kočky. Sice se tím pádem nedozvěděly, jak to bylo s Cindy dřív, ale ono to v dané chvíli už ani nebylo podstatné. Cindy už byla totiž ve svém novém bydlišti natolik zvyklá, že mohla být bez obav vypuštěna na zahrádku, aby pomohla Julče s Luckou s hlídáním domácího teritoria. A pochopitelně taky s myšilovem, abych nezapomněl.

Cindy
Cindy s Luckou (Julča se omlouvá, nechce si nechat tu myš utéct)

***

Cindy je tedy definitivně doma a má zaručeno, že tentokrát už ji nikdo neopustí. Totéž bych přál i všem jejím kočičím soukmenovcům, kteří budou na té výstavě v Řepích. Zkrátka a dobře, aby mohli rozdávat svou kočičí přízeň a potěšení někomu, kdo je bude mít doopravdy rád. Třeba zrovna vám.

Poznámky: Autorka fotografií útulkářka paní Edita vyslovila souhlas s jejich zveřejněním. Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.

Aktualizace 10.3.: S politováním musím oznámit, že tato akce byla v souvislosti s vládním zákazem akcí nad 100 účastníků zrušena a přesunuta na 23. května 2020.

Autor: Jan Pražák | sobota 7.3.2020 17:37 | karma článku: 24,64 | přečteno: 911x

Další články autora

Jan Pražák

Souložit na pracovišti není výslovně zakázáno

Dnes jen taková legrácka nelegrácka o tom, co všechno se může přihodit v pracovním procesu. Nu, snad se na mě za to košilaté téma nebudete zlobit a říkat, že mi není nic svaté.

29.4.2025 v 14:34 | Karma: 25,38 | Přečteno: 800x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Medvídek pro štěstí

Úplně poprvé mi ten kluk přinesl spíš smůlu než štěstí. „Dneska si promrskáme letopočty. Pokud uvidím někoho napovídat, dám rovnou pětku nejen tomu, kdo je u tabule, ale taky jemu!“

26.4.2025 v 7:07 | Karma: 23,04 | Přečteno: 526x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Nevěra

„Tatínku, já bych si moc přál brášku. Nebo ségru. Ostatní děti ve školce mají sourozence, jenom já žádného nemám. Ale radši toho brášku, abych měl parťáka,“ odpověděl jsem svému tátovi na otázku, co bych chtěl k pátým narozeninám.

22.4.2025 v 14:34 | Karma: 27,90 | Přečteno: 782x | Diskuse | Ostatní

Jan Pražák

Srážka s hulvátem

„Jauvajs...“ Spíš než pravověrné a procítěné citoslovce bolesti to bylo jenom takové potlačované syknutí. Jeho autorkou byla Maruška, která pozvedla šálek kávy pravou rukou, hned ho zas položila a k ústům si ho donesla levačkou.

19.4.2025 v 7:07 | Karma: 26,15 | Přečteno: 838x | Diskuse | Společnost

Jan Pražák

Sláva babičkám

„Mami, jak ty to děláš? Tebe ty děti poslouchají jako hodinky, kdežto já s nimi mnohdy nedokážu hnout. Včera se obě tak zasekly, že do školky jsme dorazili o půl deváté a já pak měla co dělat, abych stihla poradu v práci.“

15.4.2025 v 14:34 | Karma: 27,81 | Přečteno: 657x | Diskuse | Společnost

Nejčtenější

„Ty jsi bezva chlap, já ti dám zadarmo.“ Fotograf vzpomíná na hříšné devadesátky

27. dubna 2025  16:27

Fotil sametovou revoluci i dusno pozdní normalizace. Teď Jaroslav Kučera vydává knihu Sex po...

Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?

25. dubna 2025  9:05

Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...

Španělsko a Portugalsko paralyzoval blackout. Sánchez vyhlásil stav nouze

28. dubna 2025  13:51,  aktualizováno  21:26

Celé pevninské Španělsko a Portugalsko v pondělí po poledni postihl rozsáhlý výpadek proudu....

Americká letadlová loď uhýbala palbě, při manévru utopila stíhačku za miliardu

29. dubna 2025  9:31

Posádka americké letadlové lodi USS Harry S. Truman, která operuje nedaleko pobřeží Jemenu, si...

Trumpův mírový plán: Ukrajina má přijmout ruskou okupaci a vzdát se NATO

23. dubna 2025  6:48

Spojené státy chtějí, aby Ukrajina přijala mírové plány prezidenta Donalda Trumpa a uznala ruskou...

Ukrajina podepsala stěžejní dohodu o nerostném bohatství s USA

1. května 2025,  aktualizováno  1:19

Spojené státy podepsaly dlouho očekávanou dohodu o nerostných surovinách s Ukrajinou, oznámil...

Test jarních pugétů: Nabídnou vám kytici plnou lásky, ale i předražené koště

1. května 2025

Premium Test MF DNES zaměřený na nabídku tuzemských květinářství ukázal, že za pětistovku si z nich lze...

Z outsidera prvním mužem obchodní války. Kdo je čínský vicepremiér Che Li-feng

1. května 2025

Do právě probíhající obchodní války mezi Čínou a Spojenými státy začíná čím dál hlasitější...

Motoristé chtějí 160 km/h na dálnici. V Česku hazard, mají jasno ostatní strany

1. května 2025

Premium Na obranu svého čestného prezidenta Filipa Turka, který schytal kritiku za extrémně rychlou jízdu...

  • Počet článků 2236
  • Celková karma 28,99
  • Průměrná čtenost 1314x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.
Nastavte si velikost písma, podle vašich preferencí.