Pro přispění do diskuse se prosím přihlaste.

Přihlásit se

Zbývá 2000 znaků nebo 10 odstavců.

Foto

Deset let jsem byl prodavačem ve velkoobchodu Makro, v Norimberku Metro. Začal jsem tam jako pumpař, když ji zrušili, ptal se mě ředitel, jestli bych nechtěl jako autoelektrikář dělat v obchodě v oddělení pro autopříslušenství. Mé překvapení, že nejen autodíly, ale barvy a laky, elektro nářadí, sprchovací kouty, kočárky, jízdní kola, tapety osobní váhy a i jiné, se tam prodávalo. Nikdo mě nezaučoval. Co jsem nevěděl, jsem si prostudovával u každého zboží a v začátcích zákazníkovi oznámil, že jsem nový a že to spolu budeme číst u zboží o které měl zájem. Když tam nebyl výstavní kousek, tak jsem rozbaloval, aby si to zákazník mohl osahat. Jízdní kola jsem jim domontovával a seřizoval. Časem jsem chodil jen na odpolední a byl tam sám. Na ranní byli vždy ve třech. Zakazníkům jsem říkal šéfe a plno jich pak chodilo k nám nakupovat jen odpoledne, když už věděli, že jsem tam já, který by pro ně i zemřel, a to většinou museli stát ve frontě, než se ke mně dopracovali, když jsem tam byl sám. Přicházel jsem domů zcela VYFLUSANEJ po naběhání určitě i deseti kilometrů, když jsem zákazníky vedl mezi těmi mnohými regálky, kde bylo to jimi hledané zboží. No NAZDAR!

Foto

Zkrátka zákazník je povinen sám přesně vědět, co potřebuje. A prodavač je tam od toho, aby aspoň trochu předstíral, že zákazníkovi rozumí, i když ve skutečnosti o tom nemá ani šajn. Majitel obchodu nepotřebuje prodavače, kteří se vyznají v sortimentu: kromě jiného by jim totiž za jejich odbornost musel platit vyšší mzdu. Má je tam hlavně k tomu, aby "dělali obrat". Je třeba prodat, všechno ostatní je vedlejší . (Trošičku přeháním)

Ale nedávno jsem kupoval pár potřebných věcí v menších Domácích potřebách a železářství, kde zákazníky obsluhují dva starší manželé, kteří daný obchod provozují jako svoji živnost. Naprosto přesně, pečlivě vybrali a prodali mi přesně to, co jsem potřeboval k plánované opravě doma.

Foto

Tyhle malé obchody, kde obsluhuje majitel, mívají často nesrovnatelně vyšší úroveň. To je pak radost nakupovat. 😺

Foto

V řetězcích se tak často střídají, případně narazíš na brigádníka, že mnozí toho moc neví. Před časem mi v nejmenovaném elektru mladíček doporučil příslušenství jiné značky a nikomu to nebylo divné. Když jsem šla tu věc vyměnit, že je zcela nekompatibilní, koukali na mě dost divně. Ale podařilo se.

Foto

Honzo chvilkama to jako pohádka zní, ty jsi totiž v obou případech sehnal obsluhu dost rychle a to není jen tak. Na druhou stranu ty jsi kouzelník a mistr dobrých konců. Buď rád, že stačila hlavice. Já musím natavovat topnou křivku, úpatí a další parametry.

Vašek

Foto

Nu, Vašku, děkuju, ale po topné sezóně mě čeká ještě výměna ventilů a na to už sám nestačímn😺

Foto

Honzo, jako vyučená prodavačka, které se dodnes zdávají úmorné chvíle za pokladnou i za pultem, s tebou musím jen souhlasit.

Foto

Ano, to je pravda. Náš svět zatím takhle funguje. Na principu duality. Potřebujeme zatím zažívat obě strany mince k tomu, abychom našli svůj střed. Jsou tu tudíž lidé, kteří dělají práci, která je baví a dělají ji dobře, ale také lidé, kterým na kvalitě odvedené práce zase až tak moc nesejde a dělají ji vlastně jen pro peníze. Jsou tu lidé čestní a ti, co podvádějí. Jsou tu lidé pravdomluvní a lidé, co lžou. Stejně jako v každém z nás samotných někdy vítězí šťastné světlo a jindy chmurné stíny. Všechno je to tak ale v pořádku, má to tak být. Je to součást plánu. Všichni jsme si rovni, ať tady hrajeme roli klaďáka či záporáka, a každý zde hrajeme důležitou roli, jinak bychom tu nebyli. Každý jsme kousíčkem z jedné obrovské mozaiky, dohromady tvoříme celek a společně někam směřujeme. Kam? Kdo ví.

Foto

To je přímo filozofické. Má víra je ta, že tenhle svět je jako škola, rodíme se opakovaně, jako bychom postupovali z jedné třídy do další a další, můžeme i propadnout a až tu školu vychodíme, budeme prostí zla a protivenství, naopak plní lásky a přátelství. Pak budeme moct začít chodit do vyšší školy, totiž chci říct narodit se do jiného světa, kde už ty zápory nejsou. A úplně nakonec? Možná se konečně zbavíme svého ega a splyneme s něčím, co odsud nedokážeme pojmenovat a zjednodušeně tomu říkáme Bůh nebo vesmír. Prostě jako když kapka vody doputuje do moře,

Fuj, to jsem se rozepsal.

Foto

Honzo, já byl kdysi svědkem toho, jak se majitel cykloprodejny snažil vehementně prodat přilbu dítěti. Otec toho dítěte namítal, že mu je malá a nedopne řemínek pod krkem. Prodavač ani na vteřinu nezaváhal a pravil: vždyť si ji nemusí zapínat. Ať topení topí jak má.

Akvarista mne pochopí: tuhle jsem v jednom zooshopu (klasické akvaristiky bohužel téměř vymizely...) požádal obsluhující personál o párek pavích oček. Z přítomného šestičlenného kolektivu prodejny nikdo netušil, co po nich chci. Jak ty rybky vypadají a jak maj, sakra, poznat, co je kluk a co holka! Nepokusil jsem se jim ani ukázat nádrž, v níž žádaný sortiment poplavával, rychle se rozloučil a už jsem se tu (ačkoli to mám z baráku nejblíž) nikdy neukázal.

Foto

Takhle já skončil s nejbližším květinářstvím. Když mi chtěla prodavačka vyhovět s růží pro manželku k výročí, vybrala takovou, o které byla přesvědčena, že vydrží, a tak pak do druhého dne zvadla, tak jsem tam přestal chodit.

  • Počet článků 2213
  • Celková karma 29,50
  • Průměrná čtenost 1314x
Psavec amatér, životní optimista, milovník svobody, prostě Střelec jak má být:-).

Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.