Honzíku, mluvíš mi z duše, děkuji za skvělý blog! Já prostě k životu potřebuji lidské slovo, oční kontakt, prostě člověka za všech okolností!!!

Když mam v ruce jednu kofolu a jogurt volím samoobsluhu nežli čekat pět minut u pokladny až seniorka vysype drobné z peněženky

Jako pamětnice ženy za pultem i za pokladnou, bych ten dnešní cvrkot nezvládla. Velkých front u pokladny se doslova bojím, protože mám dodnes živé sny, jak sedím za kasou, která nefunguje a fronta se prodlužuje, lidi brblají a já píšu účtenky na papír pod sebe, řádky utíkají a výsledek tak stojí za prd.

Zdravím Tě, Jitko a díky. 😺

když mám velkej nákup, preferuju čtečku a automat na placení..když mám pár věcí (do 5 kusů...) , jdu k normální pokladně a vybírám si tu svoji usměvavou pokladní...

Mám to v zásadě obráceně, automat používám dost nerad, jen když je u klasických velká fronta a mám pár věcí.

Už chodím převážně jen na samoobslužky. Důvod? Nemusím trhat rekord v uklizení věcí z prostoru pokladny a v klidu si skládám zboží do tašky, nikdo mi nefuní za zády a jediné, co zas zdržuje mě je, čekat na obsluhu, než mi odpípne povolení na prodej alkoholu, piva atd... Už jsem se naučila i rychle najít druhy pečiva, protože kupujeme převážně to samé a jediný podraz by byl, kdyby přeházeli obrázky.:-)

A z 90% tam nejsou fronty.

Já je používám výjimečně, jen když je u normálních strašně velká fronta a mám pár věcí (nejlépe jednu).

Už v sobotu se rozbila v kanceláři mašina na peníze. Celou neděli se u všech kas, které obsluhovali" prodavači, mohlo platit jenom kartou. Ale některé samoobslužné kasy ještě stále peníze měly, ale ty už také postupujícím dnem "dodělávaly". Tvořily se fronty na samoobslužných kasách, kde se ještě platilo penězi. A my jsme vyvolávali: "máte kartu, 37 je prázdná, můžete platit kartou." "Kdo chce platit kartou?" "Ale nic se neděje, že jste si nevšiml, že to je pouze na kartu a vy chcete platit cash, já vás vezmu k jiné pokladně, jen, co se uvolní." "Nemůžete s kartou zaplatit? To nic, tak to suspendujeme a já vás vezmu k jiné pokladně." CHa, cha a myslíte si, že po několika letech, když pracujete s lidmi a musíte dělat rychlá rozhodnutí a nikoho nesmíte "naštvat" nemůže člověk být vyhořelý? Totálně. Jsem vyhořelá každý pracovní den. Přijdu domů a plácnu sebou na gauč a nechci dělat žádná rozhodnutí a nejraději s nikým nemluvit. Protože při maličkosti se ze mě stává bestie, která touží po krvi. Ale druhý den jdu do toho blázince znova, kde budou uplně jiné problémy, které se budou muset ihned vyřešit. Ale můžu říct, že pracovní doba utíká jako bláznivá. Než se otočím, tak jdu domů si lehnout na gauč. A nechci nikoho vidět a nechci s nikým ani mluvit.

Máte to pestré, jak už to u práce s lidmi vždy bývá. Rád bych si šel k Vám něco koupit, akorát jste moc daleko. 😺

Honzo, jsi perfektní pozorovatel!! A já také raději k živé pokladně. Vzali nám vratné lahve, tak si važme toho, co nám ještě nevzali. Vyberu si tu pokladnu, která je mi sympatická, i kdyby před ní stála delší fronta. Fronty mi nevadí, fajn se v nich pozoruje a také zpívá... V našem marketu si vybírám jednoho mladého muže, je mi sympatický, on je navíc i velmi úslužný, až se bojím, že brzy vyhoří...

Proc by mel vyhoret, Jarnilo? Optimistickym lidem se to tak casto nestava. 😺

Ja nemám rada akékolvek rady, ani v obchode, ani inštitúcii či u hocakej i zdravotnej službe, snažím sa im vyhýbať. Oni ani v Lidli nemajú kedy veľmi hovoriť so zákazníkom, na to tam sú tie medzi regálmi, v niektorých obchodoch sú dobré služby, v niektorých zase nie, u nás v kamennom obchode s rozličným tovarom mi minule majitelka dala k narodkám šampus, bolo to milé.

Male soukrome obchody byvaji nejlepsi. 😺

Moje choť byla také občas pokladní, uměla rozesmát i dlouhou frontu a byla rychlá jako čert, a to v Normě v Norimberku

Dovedu si to zive predstavit, Horste. 😺

Moje choť také byla občas jako pokladní, uměla rozesmát i dlouhou frontu a byla rychlá jako čert.