Neměla by nám doma chybět

Je nenáročná, hezká a navíc užitečná. Kdo to asi je? Skromná a pracovitá manželka? Dobře vychovaná dcera? Nebo snad dokonce tchýňka, která nikdy nic nezkritizuje, ale vždy je ochotná přiložit ruku k dílu?

Nikoli, nejde o žádnou osobu ženského pohlaví, ale o pokojovou rostlinku aloe. Konkrétně o aloe pravou (Aloe vera), sukulenta z čeledi  žlutokapovitých, jejíž původní domovinou je pravděpodobně severní Afrika. Pravda, pokud ji pěstujeme v našich zeměpisných šířkách, nedorůstá tak velkých rozměrů, jako v suchých a horkých oblastech, ale to jí nic neubírá na její kráse a léčivých účincích.

Mívali jsme ji doma už když jsem byl malý a pokaždé, když jsem utržil šrám při svých klukovských aktivitách, říkala moje babička: „Pojď, dám ti na to aloiku.“

Hustá žlutavá šťáva z jejích dužnatých listů má výrazné hojivé účinky, protože silně podporuje epitelizaci, tedy růst vrchní vrstvy pokožky. Výborně se hodí k léčení drobných ranek, odřenin, říznutí nebo popálenin malého rozsahu. Díky jejím zklidňujícím účinkům ji můžeme použít také při bodnutí hmyzem nebo spálení sluncem. Aplikaci provedeme tak, že jeden z dužnatých listů jednoduše podélně rozřízneme a přiložíme na zasažené místo, případně je jen potřeme vytékající šťávou.

I když má aloe mírné dezinfekční účinky, je ji možno použít pouze na čisté a nezanícené rány. Pokud bychom si s ní ošetřili zanícené poranění, mohla by se rána rychle uzavřít a hnis by zůstal uvnitř, čímž bychom si způsobili vic škody, než užitku. Aloe má i další léčivé účinky, ale amatérsky bych to raději moc nezkoušel, protože působí jako silné projímadlo.

Při domácím pěstování lze v létě aloi umístit na zahradu na nějaké prosluněné místo chráněné před deštěm, případně ji můžeme mít za oknem jižně orientované místnosti. Od jara do podzimu ji zaléváme skromně, ale nesmíme ji nechat dlouhodobě přeschnout. Jakmile venkovní teplota klesá pod 5 stupňů, přestěhujeme ji dovnitř, v zimě ji můžeme nechat „odpočinout,“ tedy umístit do chladné místnosti s teplotou 10 až 12 stupňů. V takovém případě ji zaléváme jen výjimečně, tak jednou za měsíc.

Aloe se množí postraními výhonky, které vyrážejí vedle hlavní rostliny. Po opatrném odštípnutí, je necháme trochu zaschnout a poté zasadíme do písčité půdy. Nejlepším obdobím pro množení a přesazování je jaro, takže pokud nám doma nějaká hezká a skromná pomocnice chybí, zanedlouho nadejde nejvýhodnější období k tomu, abychom si ji pořídili.

Zdroje: Wikipedie, pokojove-rostliny.xf.cz