Nekoukejte mi do výstřihu, člověče!
Netuším sice, kolik z toho byla pravda a kolik si navymejšleli jen proto, aby si před ostatníma hráli na správňácký frajery, ale jedno vím jistě. Když se mi nějaká holka líbila, tak jsem si netroufnul na víc, než na tajný obdivování. Jednou, když už jsem byl nejspíš posledním panicem ve třídě, jsem se s vidinou nepoznanejch zážitků dokázal vyhecovat a krákoravým hlasem jednu oslovil. Byla to taková vyzáblá a bezprsá spolužačka, o který jsem si naivně myslel, že ji nikdo nechce. Nakráčel jsem před ni s tváří rudou jak uřícenej krocan a vykoktal: „Zu... Zuzko, nešla bys se mnou večer do ki... kina?“
Nejdřív doširoka rozevřela svý modrý oči překvapením, no já si myslel, že mám vyhráno, teď hned mi skočí do náručí a po kině rovnou do postele. Teda spíš v parku do křoví, venku bylo teplo a naši by mi ji do postele nepustili. Jenže pak mě vyvedla z omylu, nebyla v šoku, že někdo oslovil ji, ale že jsem někoho dokázal oslovit já. Ale byla hodná, nevysmála se mi a odmítla mě shovívavým tónem: „Nezlob se, plyš... Miloši, já nemůžu, dneska jdu za Karlem.“
Druhej den jsem se dozvěděl, že Karel je její kluk, nějakej hotelovej číšník a ona tam za ním chodí do jeho pokojíku pro personál. Prozradil mi to Jarda, jeden z těch největších frajerů, kterej náhodou ten můj nepodařenej pokus zaslechnul. A aby mě jó potěšil, dodal ještě supertajnou informaci: „Miloši, Zuzka se s tím oslovením nespletla, jen se kapánek přeřekla. ‚Plyšáček‘ ti říkaj naše dámy mezi sebou, jakože seš měkkejš a k ničemu se nemáš. Ale pššt, Milošku, nic jsem ti jako neřeknul, prozradila mi to Majka, když jsem ji připravil o panenství.“
Jarda měl vlastně pravdu. Teda nevím, jestli s tím Majčiným panenstvím, ale s tím měkkejšem rozhodně jo. Však jsem svou první ženskou měl až někdy v pětadvaceti, a to ještě vlastně náhodou. Byla to kolegyně z firmy, ve který jsem byl tehdá zaměstnanej a nesbalil jsem já ji, ale ona mě. Stalo se to na dvoudenním výjezdním teambuildingu, večer se hrály hry, něco se vypilo a než jsem se stačil rozkoukat, skončil jsem v její posteli. Po návratu se tvářila, jako by se mezi námi nic nestalo, a když jsem se jí to snažil připomenout, tak mi oznámila, že to bylo jen takový zakončení tý večerní společenský hry a že nestojí o žádný pokračování.
Takže jsem to celý tak nějak vzdal a smířil se s osudem, že jako zůstanu sám. No co, určitě nebudu jedinej, aspoň ušetřím čas a budu se moct víc věnovat svýmu největšímu koníčku, což je fotografování. Nejradši fotím přírodu a zvlášť zvířata, řeknu vám, že je to strašně zajímavý. Však se mi ta zvířata taky stala svým způsobem osudná, ale to bylo až předloni v létě, víc jak deset let po tom zážitku s kolegyní.
***
Byl horkej den, já se vypravil s foťákem do ZOO a před výběhem sudokopytníků se odehrála scénka jako ze špatnýho filmu. Měli tam zrovna nějaký mladý přírůstky a já si hledal místo, abych měl dobrý světlo na focení. Úkrok doprava, tam ne, to by bylo proti sluníčku, tak doleva, jo, to by šlo. Jak si to poměřuju očima, tak mi vleze akorát do záběru nějaká prsatá ženská v letních šatech s hlubokým volným dekoltem. „Jó, sluší ti to, ale překážíš,“ pomyslel jsem si v duchu a jak jsem hledal nový místo pro focení, tak jsem koukal střídavě na ni a do ohrady na ty sudokopytníky. Jenomže ona si to musela nějak blbě vyložit a spustila na mě: „Člověče, co mi vejráte do výstřihu, nebuďte drzej!“
Já byl furt myšlenkama u toho focení a bez přemejšlení jí odpověděl: „Ale vždyť já obdivuju ty krásný malý kozičky!“ A rukou jsem ukázal do výběhu na ty zvířata. Jenomže asi jsem se přitom moc rozmáchnul, vyklouznul mi foťák a letěl na nu tu ženskou. Já po něm instinktivně hrábnul a jako na potvoru jí omylem šáhnul, no asi tušíte kam.
V tu ránu mi to celý došlo včetně těch koziček, ztvrdnout jsem jak solnej sloup a vzmohl se jen na tichý zakoktání: „Promiňte, prosím vás, já to tak nemyslel... teda, chci říct, neudělal jsem to schválně.“
Ona ztuhla taky, první dvě vteřiny se tvářila, že mi vrazí takovou facku, až přistanu mezi těma sudokopytníkama. Jenže když viděla, že se tvářím jako idiot říznutej pitomcem, tak se začala smát. Nejdřív jí jen zacukalo v koutkách, pak to chvílí v sobě dusila a nakonec se rozesmála, že to znělo jak zvonkohra na pražský Loretě. A potom, když se trochu uklidnila, tak se mi podívala přímo do očí, vypnula přede mnou ten svůj plnej hrudník a řekla: „Ale, ne, neomlouvejte se a promiňte vy mně. Napřed jsem vám vlezla přímo do záběru a pak vám ještě tak hloupě vynadala. Co ten váš foťák, je v pořádku?“
Což o to, s foťákem se samozřejmě nic nestalo, když měl takový měkký přistání. Ale se mnou a s tou prsatou ženskou od sudokopytníků se toho od předloňskýho léta stalo celkem dost. Zrovna včera večer mi položila ruku na svoje zakulacený bříško a s tajuplným úsměvem špitla: „Je tam kluk, Miloši, už to vím. Jestli bude po tobě, tak to bude mít v životě s ženskejma fakt těžký.“
Jan Pražák
Bábinka tramvajačka

„Pustíte mě tam?“ Optala se mě nakrátko ostříhaná mladá dívka tak středoškolského věku a ukázala na volné místo u okýnka dvousedačky v tramvaji. Seděl jsem totiž do uličky a ona se tam přese mě neměla jak dostat.
Jan Pražák
Pohřeb

„Vaše bývalá manželka Kateřina D. zemřela na neléčený zápal plic, policie ji našla v okrajové čtvrti u řeky na místě, kde se zdržují bezdomovci,“ oznámil mi do telefonu člověk, který se představil jako sociální pracovník.
Jan Pražák
Není prodavač jako prodavač

„Mohl bys s tím topením něco udělat, prosím? Mám ho nastavené pořád stejně, ale včera jsem tu měla zimu jako v morně a dneska jsem se tady málem upekla.“ Požádala mě má drahá polovice před pár dny.
Jan Pražák
Řidič autobusu tvrdej chleba má a my cestující tuplem

V naší Kočičí Lhotě otevřeli před časem s velkou slávou ordinaci praktického lékaře. Jsme celkem velká vesnice, a tak páni radní usoudili, že sem s pomocí různých motivací nalákají nějaké doktory.
Jan Pražák
Bojíte se pavouků?

„Maruško, seď, ani se nahni, neotáčej se a pro jistotu zavři oči!“ Požádal jsem naléhavým hlasem svou okulibou cukrárenskou kamarádku, sotva jsme se usadili v křesílkách a servírka před nás postavila kávu s větrníkem.
Další články autora |
Lékař si nevypnul kameru. Uspokojování od sestry „viděla“ i hlava republiky
Nechtěnými svědky intimních chvilek uznávaného lékaře a zdravotní sestry se v ruském Dagestánu...
„Dálnicí nás úplně odřízli.“ V obcích kolem nově otevřené D4 krachují podniky
Premium V prosinci nově otevřený úsek dálnice D4 odklonil tranzit přes obce, místní teď trápí úpadek jejich...
Tři mladí zemřeli při srážce aut u Opavy, jeden z nich předjížděl dvoustovkou
Srážka tří vozidel na severním obchvatu Opavy si ve středu večer vyžádala tři lidské životy....
Pekarová chválila Kingdom Come. Nemáte zásluhu, neparazitujte, sepsul ji autor
Hra Kingdom Come Deliverance 2 od českého vývojáře Warhorse Studios je celosvětový prodejní hit....
Trump nevyhostí prince Harryho z USA. Je to chudák, má hroznou ženu, vysvětlil
Britský princ Harry se podle serveru listu The New York Post nemusí obávat toho, že bude vyhoštěn...
Trump podepsal memorandum o recipročních clech, platit začnou v řádech týdnů
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal memorandum o zavedení recipročních cel. Nová...
Dopravní nehoda v České Lípě skončila střelbou. Řidiči se hádali o tom, kdo chyboval
Středeční malá nehoda dvou osobních vozidel v České Lípě skončila střelbou do vzduchu z plynové...
Dva miliony prodaných kusů Kingdom Come 2 jsou blízko, oznámil vydavatel
Hry Kingdom Come: Deliverance 2 se za méně než měsíc prodalo téměř dva miliony kopií, čímž...
Manželský pár ubil válečkem dívku kvůli ztracené čokoládě, skončil ve vězení
Pákistánský soud ve čtvrtek poslal do vazby manželský pár podezřelý z toho, že kvůli ukradené...

Prodej byt 4+1, 82m2, Nepomuk
Družstevní, Nepomuk, okres Plzeň-Jih
4 200 000 Kč
- Počet článků 2214
- Celková karma 30,11
- Průměrná čtenost 1314x
Články o výstavách opuštěných koček jsou na hlavní stránce blogu publikovány se souhlasem redakce.