Návykové látky - 4. Metamfetamin (pervitin)

Metamfetamin je syntetický stimulans z řad amfetaminů. Je známý již od konce 19. století, kdy byl poprvé připraven na Dálném východě pro účely léčby chorobné spavosti a astmatu. Později během druhé světové války byl spolu s amfetaminem masově používán v armádě jako povzbuzující prostředek. Ještě i dnes je americkou vládní agenturou pro kontrolu léčiv FDA povolen k léčbě ADHD syndromu, ke krátkodobému zvládání extrémní exogenní obezity a k léčbě narkolepsie, avšak v dnešní době je využíván prakticky pouze jako pouliční droga.

Účinky metamfetaminu na lidský organizmus:

- Povznesená nálada,
- čilost a příval energie,
- vymizení potřeby spánku,
- ústup chutě k jídlu,
- hovornost, družnost, schopnost větší empatie a soustředění,
- zrychlení toku myšlenek,
- zostřené vnímání,
- jasnější výbavnost vzpomínek.

Účinky při vyšších dávkách:

- Intenzivní euforie s pocity blaha a štěstí,
- touha po pohybu,
- úzkost, labilita a hádavost,
- výrazný neklid, přehnaná povídavost, myšlenkový trysk,
- subjektivní pocit velké duševní a fyzické výkonnosti, avšak myšlení se stává stereotypním a bizarním,
- svalové záškuby, pohybové stereotypie a mimovolní pohyby,
- nevolnost, bolest hlavy či světloplachost,
- iluze a halucinace, fobie, případně i přechodná psychóza.

Účinky při akutní otravě vysokou dávkou:

- Silné bolesti na hrudi,
- svalové křeče,
- srdeční arytmie, hypertenze nebo hypotenze,
- halucinace,
- deliriem s až několikahodinovým bezvědomím,
- infarkt myokardu,
- epileptické křeče,
- vzácněji nekróza buněk kosterního svalstva,
- kolaps, kóma a smrt s příčinou selhání srdce, krvácení do mozku, udušení nebo selhání ledvin.

Chronická otrava metamfetaminem:

Chronická otrava většinou vede k vývoji amfetaminové toxiscké psychózy. Je typická výraznými změnami v chování, zrakovými, sluchovými a hmatovými halucinacemi, paranoidními bludy (setrvalé pocity pronásledování a ohrožení), panikou, agresivitou, neklidem, zmateným myšlením. Toxická psychóza může vést k sebevraždě a bývá téměř nerozlišitelná od akutní paranoidní schizofrenie.

Vývoj závislosti:

Užívání metamfetaminu vede ke vzniku silné psychické závislosti, podobně jako u kokainu. Subjekt je hnán bažením po další dávce a postupně ztrácí zájem o cokoli jiného kromě drogy. V další fázi závislosti pak subjekt tráví čas zdlouhavými bezcílnými činnosti. Dostavují se paranoidní prožitky (stihomam). Kvůli rychlému vývoji tolerance vůči metamfetaminu se časové úseky mezi jednotlivými dávkami postupně zkracují a vzniká potřeba k jejich navyšování. Dávky pak mohou být mnohonásobně vyšší, než na počátku, takže opakovaně dochází k akutním otravám, které obvykle vyústí v chronickou otravu. V případě abstinence se dostavuje odvykací syndrom, který může přetrvávat od několika týdnů po několik měsíců, obvykle podle míry závislosti. Projevuje se zejména únavou, letargií, zvýšenou chutí k jídlu, nesoustředěností, depresí, podrážděností, úzkostí, bažením po droze, výrazně živými sny.

Vážení čtenáři, upřímně se vám přiznám, že se mi při psaní tohoto článku ježily vlasy na hlavě. Je mi líto všech lidí, kteří spadli do pervitinové závislosti, a všech jejich blízkých, kteří musí být svědky toho, jak se z jejich člena rodiny, partnera nebo kamaráda postupně stává z aktivního člověka troska. Pokud vás někdy přepadne pokušení „jenom to zkusit,“ odolejte mu, prosím. Člověk se mylně domnívá, že má vše pod kontrolou, ale opak je pravdou. Po několika dávkách je v tom až po uši.

Zdroje:
Vladimír Vondráček, František Holub: Fantastické a magické z hlediska psychiatrie, www.mineralfit.cz, Wikipedia