Násilí na ženách

Násilí páchané muži na ženách považuji za jednu z nejzavrženíhodnějších a nejtrestuhodnějších forem lidského konání. Však je také ve všech civilizovaných zemích považováno za těžký zločin, trestaný přísnými sazbami.

Události, které se prakticky současně odehrály v několika nejen německých městech o silvestrovské noci, vyděsily celou Evropu a vzedmuly v lidech vlnu zloby. Zloby vůči násilníkům, kteří v tu dobu v nemalém počtu vztáhli ruku na ženy ve snaze jim ublížit nebo je aspoň vyděsit. Lidé nyní čekají, jak se k těmto činům postaví policie, justice a představitelé zemí, kde se to stalo, jak zareagují orgány Evropské unie. „Vyšetřit a spravedlivě potrestat, zamezit opakování podobných případů,“ je bezesporu tím, co lidé očekávají a co jediné je může uklidnit.

Má-li být něco takového vyšetřeno, spravedlivě potrestáno a má-li se zabránit opakování, je to třeba posuzovat ve všech souvislostech a nezavírat přitom oči před aspekty, které jsou jaksi „společensky obtížně přijatelné.“ To platí dvojnásob, pokud se ukáže, že dané akce byly nějakým způsobem plánované, řízené a koordinované. Masivnost útoků a jejich časová souhra na to jen a jen poukazuje.

Zodpovědní politici a bohužel i mnohá média jen neochotně připouštějí, že, řečeno co nejkulantněji, „někteří pachatelé těchto činů zřejmě pocházejí ze severu Afriky a z Blízkého východu.“ Daleko častěji slýcháme věty ve smyslu „nespojujme silvestrovské sexuální útoky s uprchlíky.“ Nechci spekulovat, nevím, kolik procent útočníků bylo z řad přistěhovalců a žadatelů o azyl, ale obávám se toho, čeho se obává většina z nás, že totiž toto procento bylo výrazně vysoké.

Je tedy na příslušných orgánech „odzdola až nahoru“ (promiňte mi to zjednodušení, ale jejich vyjmenování by asi vyšlo na půl stránky), aby se místo mlžení daly do práce a celou tuto krajně nebezpečnou a nechutnou záležitost rozkryly stylem padni komu padni. Pokud se ukáže, že obavy lidí jsou oprávněné, bude třeba nejen potrestat konkrétní viníky včetně organizátorů, ale konečně změnit imigrační politiku. Jak? Asi tak, jak by si to každý soudný Evropan představoval, tedy skutečně zamezit (nejen o tom žvanit) nekontrolovanému přesunu prakticky každého na území unie a pouštět na ně jen takové lidi, kteří zjevně prchají před ohrožením svých životů. A poté se postarat o to, aby ti z nich, kteří dostanou v evropských zemích azyl, ctili místní zákony a kulturní tradice.

Evropa a nejen ona vyhlásila válku terorizmu. To je samozřejmě správné a nevyhnutelné. Jenže co je to vlastně terorizmus? Jedna z jeho definic říká: „Terorismus je užití násilí nebo hrozby násilím s cílem zastrašit protivníka a dosáhnout politických cílů,“ a dodává, že „terči teroristických akcí jsou většinou civilisté.“ (Wikipedie). Další pak praví: „Terorismus je plánované, promyšlené a politicky motivované násilí, zaměřené proti nezúčastněným osobám, sloužící k dosažení vytčených cílů.“ (Ministerstvo vnitra). Pokud se ukáže, že silvestrovské útoky byly skutečně plánovanou a koordinovanou akcí, pak by šlo dle těchto definic o teroristické činy a v tomto smyslu by měly být posouzeny a potrestány. Pokud se tak nestane, pak to znamená, že Evropa ignoruje další z řady vážných varování, které přišlo za pět minut dvanáct, ne-li už po dvanácté.

PS: Omlouvám se všem čtenářům, kteří jsou zvyklí, že se politickým tématům zpravidla vyhýbám. V tomto případě jsem však nedokázal mlčet, a to nejen kvůli našim maminkám, partnerkám a dcerám.