Nádraží Praha-Vyšehrad

Tyhle obrázky nejsou líbivé. Kdysi nádherná secesní budova je dnes značně zchátralá a pohled na ni rozesmutní srdce každého milovníka a obdivovatele české architektury.

Nádraží sloužilo od přelomu let 1904 a 1905, tehdy nahradilo dosavadní zastávku, až do roku 1960, kdy přestalo plnit úlohu železniční stanice. Autor secesní nádražní budovy není známý, předpokládá se, že jím pravděpodobně byl buď Antonín Balšánek nebo Jan Vejrych. V osmdesátých létech minulého století byla budova opravena, ale od té doby chátrá, přestože byla v roce 2001 prohlášena národní kulturní památkou.

První obrázek, na němž se nad nádražím stahují bouřková mračna, pochází z pondělka, kdy jsem jel náhodou kolem a rozhodl se, že se tam co nejdříve vrátím. Dneska jsem pořídil zbytek a bylo mi jasné, že ta mračna se v přeneseném smyslu nad nádražím stahují bez ohledu na počasí.

Jediným slušně vypadajícím místem je místnost, ve které slouží človíček s červenou čepicí. Ptal jsem se toho dobrého muže, jestli bych si tam mohl pořídit pár fotografií, ale on mou aktivitou nebyl nikterak nadšený. Pravil, že budova patří nějaké zahraniční společnosti, která nerada vidí, když se tam ochomýtá někdo nepatřičný. Na mou poznámku, jaká je škoda, že je to tam tak zdevastované, neodpověděl. Chvilku mě tam sice toleroval, ale nakonec mě vyhodil se slovy, že v kolejišti nemám co dělat. Nedivím se mu, raději jsem vypadl, abych mu zbytečně nepřidělal nějaké starosti.

Omlouvám se za nevalnou kvalitu obrázků interiéru. Pořídil jsem je skrze uzoučké škvíry v zabednění přízemních oken. Tak a teď už vás nebudu rušit dalšími řečmi při prohlídce té spouště.