Letní čas

Zanedlouho uplynou dva týdny od chvíle, kdy jsme si posunuli ručičky na hodinách dopředu, a stále ještě neutichly diskuse o tom, zda je střídání zimního a letního času správné. Dvakrát ročně s železnou pravidelností jedni tvrdí, jak jim tento krok vyhovuje, a druzí jim oponují, že si nemohou zvyknout, protože jim to narušuje jejich přirozené biorytmy.

Ve světě byl letní čas střídavě zaváděn a zase rušen již od počátku minulého století, konkrétně od první světové války. U nás byl naposledy zaveden v roce1979 a od té doby vydržel až do dnešních dní. Hlavním argumentem pro jeho zavedení byla úspora energie a určité zmírnění a časové rozložení energetických špiček. Je však otázkou, nakolik jsou tyto argumenty v dnešní době ještě platné.

Nicméně nechám teď energii energií, rád bych se na střídání zimního a letního času podíval svým subjektivním pohledem. Odpůrci letního času mimo jiné tvrdí, že je to proti přírodě. Nechci vypadat jako ekoterorista, ale dost těžko s nimi mohu souhlasit, když vlastně celý lidmi zavedený čas je podle mého názoru proti přírodě. Příroda nezná žádné dělení dne do čtyřiadvaceti hodin, pravidelné celoroční vstávání, snídání, pracování, odpočívání a vše ostatní stále ve stejnou dobu. Příroda má víc, než jen letní a zimní čas, má jej takový elasticky natahovací a zase smršťovací, závislý na délce dnů a nocí. Například teď na jaře začínají ptáci ráno švitořit někdy okolo šesté, celý den jsou aktivní a večer se s námi okolo osmé rozloučí koncertem na dobrou noc. V období nejkratších nocí si den ještě tak o dvě hodiny prodlouží, naopak v zimě, pokud neodlétnou, si sotva pípnou a tiše se choulí v mrazu. Medvědi, ježci a mnozí další si v zimě dny zruší úplně a spí až do jara.

Předpokládám, že i s lidmi to bylo v dávných dobách podobné. V zimě se nejspíš ohřívali někde v jeskyni u ohně, hodně spali a ven chodili jen tehdy, když bylo potřeba nalovit a doplnit zásoby jídla. A naopak, čím byl delší den, tím byli určitě aktivnější, kočovali, sváděli bitky o území a bůhví co ještě. Nemohu sloužit, osobně jsem to neprožil.

Pokud jde o mě samotného, letní čas mi vůbec nevadí, ale trochu bych jej modifikoval. Miluji dlouhé večery pozdního jara a brzkého léta, když je světlo až do deseti hodin, a naopak za celý život jsem si nezvykl na ranní vstávání. Když už jsem psal o těch ptácích, tak musím přiznat, že jsem spíš noční sovou, než ranním ptáčetem. S výjimkou zimních večerů, to jsem ospalý jako ten drobný opeřenec. A tak bych se přimlouval za kompromisní řešení, letní čas zavést večer, aby bylo déle vidět a zimní naopak ráno, abychom mohli déle spát. Pokud možno celoročně, prosím.