Konec roku

Rok s třináctkou na konci se pomalu blíží ke svému závěru a přichází doba bilancování. Čas vhodný k tomu, aby si člověk položil otázku, zda nám ta magická třináctka přinesla štěstí nebo neštěstí. Nechci zde hledat odpověď v rovině politické nebo ekonomické, to za mě udělají jiní. Chtěl bych se pokusit o pohled obecný a možná i tak trochu osobní.

Oslavili jsme nový přírůstek do rodiny nebo nás naopak navždy opustil někdo blízký? Podařilo se nám navázat nové přátelství či dokonce nalézt krásnou lásku, nebo nás osud potrápil bolestným rozchodem? Zvítězili jsme ve válce nad zákeřnou nemocí či alespoň v dílčí bitvě, nebo na nás naopak dolehla krutá pravda diagnózy s neradostnou vyhlídkou? Dosáhli jsme nějakého úspěchu v profesní oblasti, který nám pomohl v našem společenském postavení, nebo jsme propadli a dostali se do problémů se zabezpečením sebe a svých blízkých?

Podobných otázek nabízejících pohled na uplynulý rok z opačných pólů by se dala nalézt celá řada. V životě je to jako na houpačce, jednou nás osud pohladí štěstím či úspěchem, příště nás nešetří a prostřednictvím všemožných ústrků zkouší naši odolnost. Jenomže ať už se člověk nachází v životním období dobrém či zlém, neměl by vše svádět na osud a říkat si „to on, to ne já,“ měl by se přičinit zejména sám. Ono se to dobře poslouchá, když se nám daří a je nám hej, avšak daleko hůře už ve chvílích, v nichž se ptáme „a co já teď zmohu? Vždyť v tuhle chvíli jsem bezbranný.“

Nikdy nejsme tak úplně bezbranní. Odchodu našeho blízkého sice zabránit nedokážeme, zázračného uzdravení též nedosáhneme, prostě tu kalnou velkou vodu nezastavíme, ať už se na nás valí v přeneseném slova smyslu nebo ve skutečnosti. Ale můžeme se pokusit dokázat něco jiného. Nepodlehnout zoufalství a nesložit ruce v klín, snažit se s osudem rvát a vítězit nad ním alespoň v maličkostech. Obrazně řečeno snažit se nejprve vytáhnout z kalné vody svou mysl a mysl svých blízkých. Společně si pak dodávat sílu a pokusit se jít dál, zkusit se cestou radovat alespoň z maličkostí. A věřit. Ať už v Boha či v nějakou jinou věčnou spravedlnost přírody, která nám na konci cesty pomůže vyjít z našeho trápení.

Kalná voda symbolizuje neštěstí, čirá naopak štěstí. Omyl-li nás ten třináctkový rok vodou čirou, nesnažme se uzavřít do své pýchy a podělme se o jiskřivé kapičky štěstí s ostatními. Pomáhejme slovem i činem těm méně šťastným, radujme se s těmi, jimž byl osud podobně příznivě nakloněn jako nám. A hlavně se vyvarujme závisti lidem ještě šťastnějším a úspěšnějším.

Omlouvám se všem, kteří nabyli dojmu, že se jim snažím říkat, jak mají žít. Omlouvám se i těm, jimž můj dnešní článek připadal příliš vážný a těžký. Příště třeba zas zkusím něco na odlehčení, možná o kočkách. Ale jedno bych vám všem rád popřál. Ať vám a vašim blízkým, těm dvounohým a třeba též těm čtyřnohým v následujícím roce osud přinese vodu jen a jen čirou a průzračně jiskřivou.