No jsem zvědavá, kdy budou T+E mít koťátko - čeká se na nový vrh Foxíkových sourozenců. Morčátko omrzelo po týdnu, a ještě bylo 3v1.

Prostě si budeš muset pořídit druhou kočku. 😺

Eriček Ti Na postupné "zvykání" na kočičí alergeny bych moc nespoléhala...

Spoléhat se na to nedá, Ivi, v takovém případě je nejlepší oblažit několikatýdenní přítomností někoho, kdo má kočku, aby si to člověk pořádně vyzkoušel.

Dobře's to napsal a moudře uzavřel, Jene!

Však i proto, ač po zvířecích parťácích se mi teskní, už ve svém věku a při svém zdravotním stavu na sebe tu odpovědnost nevezmu.

Rozumím tomu, Vladimíre a děkuju Ti za odpovědnost.

Ja som bola na prechádzke so svojou jazvečicou Ami, a asi desaťročné dievčatko z vedľajšej ulice ju má strašne rado. Hovorila, že rodičia jej nedovolia psíka, lebo jej ocko mal ako malý psíka a ten umrel a hrozne ho to zasiahlo a nechce od vtedy žiadneho psa ani iné zvieratko dovoliť v dome. Tak som jej povedala, aby ockovi odkázala, že mne sa stalo to isté, bolo to ťažké ale kamarátka mi povedala, že časom určite poskytnem krásny domov inému zvieraciemu miláčikovi a tak sa stalo a máme Ami. A že keď chce, môže sa ku nám s ňou prísť pohrať.

Odchod zvířete za duhový most je pro nás strašně těžký, to známe asi všichni, kdo kdy nějaké měli. Ale dobře jsi to jejímu tátovi vzkázala, Janka, jen je otázkou, jestli to dceři nepodal jako zástupný důvod a do pořízení zvířete se mu nechce i kvůli něčemu jinému.

Máš pravdu Honzo. Sám jsem toto dilema řešil. Po tom co mi zemřela Becky (fenka Cairna), jsem si vzal na dožití pejska, kterému zemřel páníček. Byl dost zanedbaný a všichni včetně veterinářky mu dávali rok. Vydržel tři a všichni tři jsme si je náramně užili. Když odešel řešili jsme s ženou dilema. Bylo by od nás zodpovědné vzít si další zvířátko? Mně bylo 79, ženě 78, děti, vnoučata a pravnoučata žijí v Anglii. Strašně se nám po nějakém čtyřnohém kamarádovi stýská, ale padlo rozhodnutí. Bylo by to nezodpovědné, věk nezastavíš.

Vašek

Vašku, děkuju Tobě a Tvé manželce za zodpovědnost.

Podtrhuji a podepisuji. U nás to bylo tak, že psa chtěla dcera, nadchla tím i mě, jelikož mě rodiče nedovolili ani křečka, a manželka byla zásadně proti. Během chvilky se ten malý raubíř stal nedílnou součástí naši rodiny a hlavně nám totálně změnil chod domácnosti.

Dovedu si to živě představit.

Jsou to fešandy, kdo by odolal? Hezkou sobotu!

Tobě též, Horste. A díky, mňau. 😺

Není.

Kočičáci pěkní.

Není, ale s rozmyslem. 😺

Moc dobře napsáno. Každý, kdo si pořídí jakékoliv zvíře, by si měl uvědomit, že je to závazek a že nejsou jen příjemné chvíle, ale že přijdou i nemoci a třeba i nějaké to poškození vybavení. Každopádně se to ale tisíckrát vrátí v podobě lásky a věrnosti toho tvorečka. Žádný člověk nedokáže být tak věrný, upřímný, jako zvířecí přítel. Život bez zvířete by mně připadal smutný a nenaplněný.

Tak pod tato slova bych se s radostí podepsal. 😺