Hlavy, hlávky, hlavičky

Jakkoli je naše mateřština košatá a bohatá na slovní zásobu, najde se v ní pár výrazů, které jsou homonyma, jak se sluší a patří. Mezi ně patří například slovo hlava, mající tolik významů, že chtěli-li bychom se věnovat všem, byli bychom tu zřejmě až do rána. Možná ne do zítřejšího, ale do nedělního.

Prvotní význam hlavy je zřejmý, je jím část těla mnoha živočišných druhů, v níž sídlí ústřední řídící orgán, tedy mozek. Nejinak je tomu u lidí. Vlastně mám-li být docela přesný, tak u většiny lidí. Někteří z nás myslíme občas či stále i něčím jiným, například kolenem, první osobu jsem v tomto případě zvolil záměrně. Jiní pak ještě dalšími orgány. Nevíte jakými? Tak poposedněte. Už tušíte a divíte se? Ano, představte si, že se najdou i tací.

Některé významy našeho milého slova hlava jsou odvozené od jejího umístění nahoře. Například hlava motoru, pod níž se nachází blok, to je jako tělo a dole pak vana, tedy nohy. Vyměňovali jste někdy sami těsnění pod hlavou? Já tedy ne, na to bych si netroufl a ani jsem neměl potřebný momentový klíč. Dnes už se všechno dělá v servisu, ale dříve jsem vyměňoval olej včetně filtru, přidělaném na tom zmíněném bloku. Když jsem byl ještě mladý a nezkušený, tak se mi jednoho nedělního odpoledne na chalupě podařilo trochu víc zabrat a zlomit osičku, procházející tím filtrem. Domů jsme pak jeli posledním autobusem, naštěstí byl můj tatínek shovívavý a ani mi nevynadal. Tehdy jsem měl kliku, rozbitou součástku kupodivu měli v první mototechně a já mohl hned v pondělí dojet auto zase zprovoznit.

S hlavou coby podstatným jménem souvisejí další slovní druhy, třeba přídavné jméno hlavní. Hlavní nádraží, hlavní chod oběda, hlavní ulice. S těmi hlavními ulicemi je to trochu svízelné. Zkoušeli jste se někdy vyplést z městského sídliště? Přijedete ke hlavní a musíte dát přednost. Kousek jedete a najednou je z té vaší hlavní zase vedlejší, ústící na nějakou důležitější hlavní. Po pár blocích to samé, další hlavní je zase o něco hlavnější. Ukázkový příklad toho, jak je stav býti něčím hlavním pomíjivý. A víte, že to je dobře? Zvlášť pro lidi, protože když někdo moc dlouho něco řídí, tak mu to snadno stoupne do hlavy a on pak lehce zpychne. Hlavní tohoto státu nejsou výjimkou. Leč dosti toho, politiku nechme raději spát.

Stačí maličká předpona, sotva pár písmen a slovo změní svůj význam. Úhlavní nepřítel. Něco jako byli Apači a Siouxové v Májovkách, jestli se nepletu. Zkrátka ti nesmiřitelní a nejnepřátelštější. Máte nějakého úhlavního nepřítele? Já tedy rozhodně ano, je jím můj budík. Chudák, ten to ode mě každého rána schytá. Ale začíná víkend a teď si dva dny odpočine.

Škoda, že se se neříká úhlavní přítel. Ten nejpřátelštějsí a nejdůležitější, kterého máme nejraději a s nímž se na sebe můžeme vzájemně stoprocentně spolehnout. Nebo pro muže úhlavní přítelkyně. Pánové, máte nějakou? Pokud ne, tak si ji rychle najděte, vřele doporučuji. A vůbec nevadí, že se z ní časem stane manželka, právě naopak.

Nebo pohlavní. Proč je tam vlastně předpona po? Jakože tyhle záležitosti nejsou hlavní, ale ve své důležitosti následují až potom? Nu, to je otázka jak pro koho a jak kdy. Když je někdo čerstvě zamilovaný, prožívá nádherné životní údobí a může se mu stát, že občas myslí tím, co jsem o pár odstavců výš přímo nejmenoval. Takový člověk by pak neměl říkat pohlavní, ale spíš předhlavní.

Takhle bychom mohli pokračovat dál a dál. Hlávka zelí připomíná svým tvarem lidskou hlavu, hlavička pomazaná je ten, kterému to pálí, většina našeho konání má svůj hlavní účel. Hlavní v životě je mít okolo sebe skvělé lidi, které může mít člověk rád a kteří mají rádi jeho, moci jim dělat radost, dokázat se starat o své blízké a umět si užívat každodenních drobných potěšení.

A jakýže byl hlavní účel tohoto článku? Pobavit, možná chvílemi rozesmát, třeba i někoho potěšit. Teď mě však omluvte, nějak mě začala svědit hlava, budu se muset podívat, jestli se mi z ní nesypou piliny. Mohly by napadat do křesla, a to se pak špatně uklízí.