Citlivé téma

Je s podivem, že ještě i v dnešní době se mezi námi najdou tací, kteří si pod pojmem milování představují čistě koitální sex. Nechtějí nebo neumí si své partnerky jemně a s něžnou důsledností připravit, případně je přivést k nevyššímu potěšení rukou nebo ústy. Takové ženy pak mohou být zbytečně ochuzovány o milostný vrcholek, zejména pokud jsou klitoridálním typem.

Naproti tomu existuje celá řada žen, které vyžadují „okamžité setkání s tvrdou realitou“ a nejsou schopné či ochotné svým partnerům pomoci k dosažení erekce. To pak nezřídka může vést k frustraci jejich partnerů, zejména pokud to taková žena doprovodí například otázkou „copak se ti už nelíbím?“

Pokud máme tu smůlu, že náš partner nebo partnerka patří do jedné z těchto skupin, nestyďme se pomoci sami sobě masturbací. Masturbace (vzrušování rukou) neznamená jen „dělat si to sám nebo sama“ bez přítomnosti milostného protějšku, ale může být vhodnou doplňkovou praktikou ke koitálnímu sexu. Náš protějšek se pak dočká toho, co očekává, tedy v případě ženy oné „tvrdé reality,“ nebo v případě muže prostého koitu bez našich požadavků na „nějaké nesmysly.“

Pomáhat sami sobě a obohacovat si milování tímto způsobem můžeme i v případech, pokud náš protějšek do jmenované skupiny nepatří. Při vhodně volených polohách toho lze s výhodou využívat například k dosahování souběžných orgasmů pro právě již zmíněné klitoridální typy žen, zejména pokud mají rády „pocit plnosti“ v okamžiku vrcholku. Nejde o nic špatného či nevhodného, a není třeba se za to před svým protějškem stydět.

Nicméně vůbec nejkrásnější jsou různé variace koitálního sexu, doplněného masturbací nikoli sami sebe, nýbrž navzájem, s obohacením o orální prvky. Jenže o tom není třeba psát, to ví každý, kdo se rád oddává nádhernému dlouhému a košatému milování.

Bohužel jsou však i situace, ve kterých nám nic jiného, než „ruční práce“ nezbývá. V lepším případě proto, že náš protějšek zrovna není přechodně schopen koitálního milování. Máme-li štěstí v tom, že náš partner či partnerka není sobecký, pak se o nás s něhou a láskou postará.

V horším případě jsme odkázáni sami na sebe, což bohužel doporučují i někteří sexuologové. Takový způsob má svá úskalí. Mužům sice přináší určité fyzické uvolnění, avšak nikdy nenahradí psychické uspokojení z „dobytí partnerky.“ Některé ženy sice tvrdí že jim „zaběhnout si do sámošky“ bohatě stačí, avšak obávám se, že tím klamou jen samy sebe, protože pocit komplexního tělesného a duševního milostného naplnění si tam neobstarají.

Buďme tedy k sobě navzájem citliví a nesobečtí, dávejme svým partnerům a partnerkám při milování vše, po čem touží, co je pro ně krásné, vzrušující a naplňující. Vězme, že nám to s radostí plnými hrstmi oplatí.