Státní štěnice ve všech autech. Že se to slušných řidičů netýká?

Žijeme v opravdu podivné době. Neustále na nás dopadá rostoucí státní dirigismus, kontrola a represe. Je to o to nebezpečnější, o co více je tento tlak státu pro občany neviditelný, plíživě nastupující či dokonce bagatelizovaný.

A tak jsme se v např. v tomto článku, dozvěděli, že krom již realizovaného záměru tzv. E-callu (povinné „bezpečnostní“ štěnice ve všech nových autech od roku 2015 – více zde), by podle cíle bruselských dirigentů měla policie nově nabýt pravomoci dálkově zastavovat vozidla (prý pirátů). Opět pomocí zařízení povinně montovaného do všech nových automobilů. Že jste slušný řidič a tak je vám to jedno nebo takové utahování šroubů dokonce schvalujete? To je ale fatální omyl.

Vždyť kolikrát jsme už slyšeli z úst mnohých spoluobčanů větu: „já nic špatného nedělám a tak mi to může být jedno, mě se to netýká“. Tento přístup je však velmi nebezpečný a dokládá přinejmenším ignoraci současné reality. Státní represe totiž dopadá v důsledku nejvíce právě na ty běžné, kteří „nic špatného nedělají“. Ti, kteří se potřebují takovým opatřením vyhnout, to vždy hravě zvládnou. Je to podobné, jako když centrální regulací omezíme počet legálně držených zbraní a vystavíme tak potenciální oběti nemožnosti se bránit. Zločinec si totiž zbraň vždy nějak opatří. To masa je tedy tím pravým terčem podobných regulací.    

Funguje to vše jako Trojský kůň. Bruselským byrokratům či lokálním politikům totiž nejde ani náhodou o naši bezpečnost či zdraví, či o účinný nástroj neutralizace skutečně nebezpečných řidičů. To je jen pouhá záminka, jak to celé snadno prodat lhostejné veřejnosti. Maximálně vedlejší efekt celé akce.

Již realizovaný systém E-call má prý zachraňovat životy při dopravní nehodě, neboť ušetří cenné vteřiny pro přivolání pomoci, pokud si ji nejsme schopni přivolat sami. Pěkný marketing pro veřejnost. Proč tedy nevadí, když se o celých pět minut prodloužila zákonná doba dojezdu záchranné služby? Nikomu nevadí, že zařízení nebude z logiky věci ani náhodou aktivní pouze v okamžiku krize, ale trvale? Že v autě bude fixně zabudován reproduktor a mikrofon, umožňující on-line průlom do našeho soukromého prostoru ve vozidle? Jsou podle mnoha kauz nejen naše bezpečnostní složky či jiné zvídavé skupiny natolik neděravé, abychom se mohli na deklarovanou neaktivnost spolehnout?  Že systém v této první „marketingové“ fázi sice nebude zprovozněn s rozšířenými funkcemi, ačkoliv je bude od počátku umožňovat? Je libo např. monitoring rychlosti, kompletní mapu pohybu vozidla, monitorování počtu členů osádky vozidla apod.? Možnosti jsou neomezené. A to ani nezmiňuji, že celé toto povinné odnětí soukromí a svobody budeme nuceni zaplatit v ceně každého vozu a teoreticky také v jeho provozních nákladech.

Nový návrh na zavádění systému dálkového vypnutí elektroniky vozidla policejní hlídkou nebo centrálním dispečinkem (např. zapalování či palivového čerpadla), jde však ještě dál. Opět je veřejnosti vyprávěna marketingově ideologická pohádka o bezpečnosti pro všechny (ochraně před piráty), aby se to celé lépe prodalo. Umím si živě představit, jak po implementační fázi trvající několik let, kdy si na to motoristická veřejnost patřičně zvykne, se časem objeví závdavek nového a plíživě realizovaného požadavku na omezování mobility vybraných skupin obyvatel. Tak například se potřebujete se svým autem dopravit do centra města v době konání magistrátní akce „centrum žije bez aut“? Auto Vám na hranici konkrétní městské části prostě nepojede a hotovo. Přesvědčí např. zelení manipulátoři příslušné úředníky, že je potřeba trvale „regulovat“ (míněno likvidovat) provoz ve městech, ač auta ovzduší již dnes znečišťují jen minimálně nebo vůbec? Potřebuje papalášský primátor, nebo různí státní úředníci, policisté a mnoho dalších volný průjezd městem či volné parkování, aby je neotravoval běžný motoristický plebs? Není problém, vypneme celou oblast či vybraná vozidla, proč ne. Argumentace pro často stádní veřejnost se vždy nějak vymyslí a tzv. "užitečných aktivně spolupracujících idiotů" je k dispozici také dost.

A co například mírný „upgrade“ zařízení tak, aby automobil umožnil dosažení pouze nejvýše povolené rychlosti v místě na základě skenování dopravních značek či podrobných map satelitního systému? Integrace s E-callem bude jistě hračka. Rodí vám žena či jedete s dítětem akutně do nemocnice? Máte prostě smůlu, rychleji to nepůjde. A to zde ani nemluvím o reálném nebezpečí, které může nastat při vypnutí zapalování skutečně prchajícího vozidla, např. ve 200 km/h rychlosti. Nefunkčnost posilovače řízení, brzd a jiných asistentů pak způsobí, že se z auta stane smrtící neřízená střela.

Možná Vám celý tento popis připadá jako značně přitažený za vlasy, jako paranoidní hledání něčeho, co vůbec není záměrem. V takovém případě doporučuji se zamyslet, jak bychom na něco takového nahlíželi v době, řekněme, 30 let nazpátek. Neříkali bychom si všichni, že to je čiré šílenství, science fiction, že se něco takového nemůže stát, aby nám někdo povinně montoval aktivní mikrofon do auta nebo nám svévolně za jízdy vypínal motor? Jenomže jsme si na celou tu současnou represi postupně zvykli a pod neutuchající mediální masáží následně otupěli ve vnímání nových absurdit.

Skutečně tedy toto všechno chceme? Potřebujeme takové zásahy do našeho soukromí prodávané pod záminkou naší vlastní bezpečnosti? Nebo jsme jen líní se vzepřít? Jistě jsou na silnicích potřeba určitá pravidla. Jasná, logická, přirozená a rozumně vymáhaná. Nicméně, silniční provoz je velmi snadným terčem všemožných kontrolorů a dirigentů našich životů. Je současně velmi přesným lakmusovým papírkem, který signalizuje, že s celým systémem je něco v nepořádku.