Pravdoláskaři, putinovci, islamobijci, džihádisti. Černobílý svět.

Svět není černobílý a barvoslepci to nikdy nepochopí. Různá média nám každý den prezentují vyhraněné názory, ale já příliš nevěřím, že se vše ve světě děje přesně tak, jak je nám předkládáno.

Dovolte mi tedy velmi stručnou sumarizaci některých dokola se opakujících témat mezinárodní scény, resp. mého kritického vidění jednostranných pohledů, které možná bude pro mnohé neuchopitelné:

1. Nemám rád direktivní socialismus EU a vše co přináší. A přitom nevěřím Rusku a neadoruji Putina.

2. Kulturu navázanou na islamismus považuji za absolutně nechutnou a nepřijatelnou, přesto nebudu s klapkami na očích házet všechny muslimy do jednoho pytle.

3. Ač mám proti diktátorovi Asadovi velké výhrady, vidím jeho předválečný režim v Sýrii jako jednoznačně rozumnější, než válku podporovanou rozvědkou USA, Tureckem, islamistickou Saudskou Arábií a Katarem za účelem ho svrhnout.

4. Přesto podporuji Izrael v jeho držení Golan právě proti Asadovi

5. Vidím vliv západních mocností a Ruska na rozpadu Jugoslávie, přesto moje dlouhodobé studium a poznatky jednoznačně ukazují, že se tento stát rozpadl především vnitřními vlivy. Současně vnímám částečně tendenční postup Západu v trestání jugoslávských válečných zločinů (srov. však s propuštěním srbské válečné zrůdy Vojislava Šešelje). Jsem velmi kritický vůči NATO, nebudu však zaslepeně přehlížet srbskou vinu a válečné zločiny mnohých zmetků (aktuálně Karadžić), tak jako dalších gaunerů jiných etnik. Mimochodem, Tudjman a Izetbegović měli štěstí, že zemřeli včas.

A tak bych mohl pokračovat velmi dlouho. Chápu, že ti, kteří mají rádi svět a jeho události v přesně daných a jednoduchých škatulkách, toto prostě nepoberou. Ale realita není většinou černá nebo bílá. Spíše je šedivá, možná i barevná.