Konec dotací „Nová zelená úsporám“: Léčba šokem, nebo hazard s českým stavebnictvím?

Konec dotací Nová zelená úsporám může ochladit celé stavebnictví. Co se stane s firmami? Proč senioři nedostanou úvěr? A co inflace? Pohled strany SOS na rizika, která nikdo neřeší.

V posledních týdnech se stále hlasitěji mluví o zásadní změně: éra přímých dotací na zateplení a fotovoltaiky, jak jsme ji znali, končí. Stát chce peníze „na ruku“ nahradit zvýhodněnými úvěry. Na první pohled to zní logicky – stát ušetří a lidé se naučí hospodařit. Ale jako člověk, který se snaží věci posuzovat skrze zdravý rozum a odpovědnost, se musím ptát: Domyslel někdo důsledky?

Skutečně to Česko stojí tolik?
Často slyšíme, že dotace jsou „vyhazování peněz“. Jenže peníze z Nové zelené úsporám nejsou jen výdaj. Jsou to peníze, které se okamžitě točí v ekonomice. Z každé koruny dotace stát dostane část zpět na DPH, na odvodech firem a v ušetřených sociálních dávkách, protože lidé mají práci. Teď tento motor vypínáme.

Ohrožení budované sítě firem
Za posledních 15 let se v Česku vybudovala unikátní síť malých a středních stavebních firem, montážníků a projektantů. Jsou to lidé ve vašem sousedství, kteří se naučili stavět kvalitně a energeticky úsporně. Tato síť je dnes v ohrožení. Pokud lidé přestanou objednávat zakázky, tyto firmy nebudou „čekat v koutě“. Buď zaniknou, nebo propustí lidi. A až budeme za tři roky chtít znovu zateplovat, nebude tu nikdo, kdo by to udělal.

Psychologie trhu: „Raději počkáme“
Český spotřebitel je opatrný. Pokud mu stát místo 200 tisíc na ruku nabídne „výhodný úvěr“, jeho první reakce nebude nadšení, ale otázka: „Opravdu se chci v době nejistoty zadlužit?“

A pak tu máme ještě jeden problém, který nikdo neřeší: senioři. Babička v 75 letech má dům, který potřebuje zateplení. Ale banka jí úvěr nedá – je „příliš stará“. Takže co? Má mrznout? Nebo má dům prodat? A co když chce opravit dům pro své děti, aby ho jednou zdědily v důstojném stavu?

Dědičnost úvěrů: Zapomenuté téma
Pokud už máme mluvit o úvěrech místo dotací, musíme vyřešit jejich dědičnost. Úvěr na zateplení nesmí být omezen věkem žadatele. Musí být převoditelný na dědice. Pokud babička vezme úvěr na 20 let a za 10 let zemře, splácení přejde na děti společně s domem. Takhle to dává smysl. Ale tahle debata se vůbec nevede.

Inflace a pozastavení prací
Máme tu paradox. Chceme bojovat s inflací, ale zároveň riskujeme, že zastavíme investice do úspor, které jediné mohou lidi před budoucí inflací energií ochránit. Pokud teď stavebnictví zamrzne, rozjezd bude neuvěřitelně drahý. Materiály nebudou levnější a lidé v oboru budou chybět.

Co navrhujeme my v SOS?
V SOS věříme v synergii a odpovědnost. Přechod od dotací k úvěrům nesmí být „skok do tmy“.

1. Pokud úvěry, tak s garancí, že jejich vyřízení nebude byrokratické peklo.
2. Úvěry musí být dědičné a neomezené věkem – senior má právo investovat do domu pro své děti.
3. Zachování určité formy přímé podpory pro nízkopříjmové skupiny a seniory – ne každý si může dovolit půjčit.
4. Podpora regionálních firem, aby peníze za úspory neodtékaly velkým korporacím, ale zůstávaly v našich městech a obcích.

Změna je nutná, ale nesmí to být destrukce. Stát má sloužit jako záchranný kruh, ne jako závaží, které stáhne stavební obor ke dnu.

Co si o tom myslíte vy? Jste ochotni si na zateplení raději půjčit, nebo bez dotace do rekonstrukce nepůjdete? A co senioři – mají zůstat bez možnosti opravit svůj dům?