Vyhoďme je z kola ven

Prezident Zeman jmenoval před několika týdny ze své zvůle Andreje Babiše předsedou vlády. Andrej Babiš je momentálně nejkvalifikovanějším adeptem na až desetiletý pobyt v nápravném zařízení, nevím, zda s tomu tak ještě říká. 

Jeho jmenování diskvalifikuje ovšem pana prezidenta k vykonávání jeho funkce v dalším období.

Důvodů je mnoho. Andrej Babiš je, jak známo, bývalý agent Státní bezpečnosti, represivní složky bývalé vládnoucí KSČ v režimu, který byl zákonem kvalifikován jako zločinný. Vinou této skutečnosti nemá pan Babiš lustrační osvědčení, které musí mít každý, kdo se uchází o veřejnou funkci, byť lokálního významu. Ve funkci, která má váhu hlavního reprezentanta výkonné moci, je tento nedostatek do očí bijící. Přestože to vědí všichni, je zapotřebí tuto skutečnost neustále připomínat.

Pan Babiš jako předseda významného politického hnutí, jako majitel (dnes titulován jako obmyšlený) mediálního impéria a opět majitel (titulovaný jako obmyšlený) holdingu Agrofert s pochybnou historií jeho nabytí do vlastnictví, ovládající snad kolem 250 firem, disponuje nebývalou mocí, zahrnující moc politickou, mediální s bezkonkurenčním kapitálovým zázemím, vyznačující se absolutním střetem zájmů. Přestože to vědí všichni, je zapotřebí tyto skutečnosti neustále opakovat. 

Pan Babiš je v současné době stíhán Policií ČR z důvodu podezření z trestného činu dotačního podvodu (spolu s příslušníky jeho rodiny a dalších kumpánů, včetně předsedy poslaneckého klubu jeho hnutí), přičemž toto podezření má mezinárodní přesah, kdy orgán Evropské unie OLAF doporučuje jeho podvodné konání šetřit orgány činnými v trestním řízení. Panu Babišovi hrozí za jeho skutek trest až desetiletého žaláře. I tuto skutečnost vědí všichni, včetně pana prezidenta.

Všichni také vědí, včetně pana prezidenta, že pan Babiš veřejně lže, že lež je jeho běžným komunikačním prostředkem, neboť všichni znají např. okolnosti případu Čapího hnízda a páně Babišovo lhaní o střídavých majitelích této firmy. Lži pana Babiše by vydaly na dlouhý seznam, ovšem není účelem tohoto textu sestavit sebrané lži pana Babiše. 

Je nepochybné, že tato fakta zcela diskvalifikují pana Babiše do role politika. Politik, jakožto člověk, který má sloužit společnosti k jejímu rozvoji a prosperitě, nesmí lhát, nesmí podvádět, nesmí krást, nesmí být stíhán policií za kriminální čin ani lokálního dosahu, natož pak s mezinárodním přesahem. To by měl vědět především prezident Zeman.

To jsou ovšem jenom drobné výhrady vůči člověku, kterého by měli soudní lidé vypoklonkovat z politiky svižným krokem.

Pan Babiš je především silným destrukčním prvkem parlamentní demokracie, neuznávající daná pravidla a vytvářející si pravidla, která mají sloužit jeho rozpínavosti. Toho jsme byli svědky již během uplynulého čtyřletí bývalé vlády, jejíž byl součástí. Toho budeme svědky v případě, že se mu podaří s pomocí nezájmu společnosti a s pomocí prezidenta Zemana zamést všechny aféry pod koberec a díky moci, kterou mu prezident Zeman chce naservírovat na talíři, znásilnit parlamentní demokracii způsobem, že dělba moci na výkonnou, zákonodárnou a soudní vezme za své, což bude také konec právního státu. 

Je nutné si také uvědomit, proč prezident Zeman jmenoval tuto nebezpečnou osobu pro demokracii předsedou vlády. Téměř každý namítne, že jako vítěz voleb má na to právo. Vítěz voleb bylo ovšem hnutí Ano, jehož je A. Babiš předsedou. Není dáno, že člověk bez platného lustračního osvědčení a člověk podezřelý z dotačního podvodu, který potvrdila i mezinárodní organizace, je vhodným adeptem na vysokou vládní funkci. Možná hnutí Ano má mezi svými vrcholnými reprezentanty také člověka, který není takto zatížen a kterého by prezident mohl pověřit sestavováním vlády. To všechno zajisté pan prezident ví, jenom jedna věc mu brání, aby postupoval podle civilizovaných pravidel. Chce být znovu zvolen, a k tomu mu má dopomoci nikoliv Bůh, nýbrž bývalý estébák, prolhaný a zbabělý podvodník. Touha po funkci prezidenta musí být natolik intenzivní a neodbytná, že je pan prezident ochoten prodat republiku zcela prokazatelnému šejdíři. 

Z toho vyplývá jediné: Vyhoďme ty taškáře z kola ven, jednoho po druhém.