Asi nečtete MF Dnes. Jinak byste se dozvěděl od experta na ústavní právo, že prezident jmenuje ministry, které mu premiér navrhne. To jmenování je nadřazené návrhu, tudíž jmenovat nemusí.

To je ovšem odborná debata, kterou já nemohu rozhodnout. Nevíme, jak to autoři ústavy mysleli, zdá se, že v tomto bodě je určitá mezera. Proto je zapotřebí, aby ústavní soud rozhodl, která interpretace má být závazná. Podle mého laického soudu za vládu odpovídá premiér, takže větší váhu má mít on. Dále jsme parlamentní demokracie, nemáme prezidentský systém, o který usiluje M. Zeman. Pokud dolní sněmovna návrh žaloby neschválí, nebude rozhodnuto a prezident bude mít zelenou v dalším ohýbání ústavy. Tomu by se mělo zabránit.

Pokud v tom procesu nemá být, nechť v tom vůbec nehraje roli. Pokud má být vláda jen a pouze na svévoli premiéra - nechť si jmenuje členy vlády sám. Prezident tam je naprosto nadbytečný.

Ten výkladový prostor je rozličný, přičemž původní výklad autora ustanovení o prezidentovi Cyrila Svobody byl ten, že prezident není návrhem premiéra vázán a prezident má právo si vyžádat jiného kandidáta. To byl původní výklad v prvním komentáři od spoluautora ústavy. Fakt, že on sám názor změnil postupem času o 180 ° prokazuje, že jde jen a pouze o otázku názoru ve výkladu. Ostatně - oni se všichni téměř shodují, že prezident má právo kandidáta odmítnout, pokud je to třeba negramot, nebo pachatel trestné činnosti - a pak ta otázka nezní "jestli má právo odmítnout" - ano, má.... ale jak široké to právo odmítnout je.... a tady už platí staré známé dva právníci, čtyři právní názory.

Osobně si myslím, že premiér si musí být vědom toho rizika, že i Ústavní soud může rozhodnout jinak, než "většina" předpokládá - tedy, ano prezident má právo ti mluvit do složení vlády..... a pak teda tímhle rozhodnutím by byl prezident doslova utržen ze řetězu. Teď je to tak, že se prezident svým způsobem vždy držel - vláda má plus mínus patnáct členů a vždy se provedla výměna jednoho nebo dvou lidí...... potom? Premiér předloží patnáctičlennou vládu a prezident mu jí bude moct na hlavu hodit celou - úplně stejně, jako to udělal Kiska na Slovensku Pellegrinimu. Ta žaloba nemá jasný výsledek.

Takže stále jsme u toho, že by měl ústavní soud rozhodnout, aby bylo jasno do budoucna.

Já si nejsem jist, že je to žádoucí, protože podle mě ta legislativní "nejasnost" je v podstatě vyhovující oběma zúčastněným stranám. Je to určité právní "vakuum", které vytváří politický prostor k jednání pro ty zúčastněné. Na jednu stranu ta situace nutí prezidenta relativně se "držet" (tzn. hodit premiérovi na hlavu návrh ministra "jenom občas", ne 10 ministrů z 15), na druhou stranu premiéra ta situace možná bude víc nutit s prezidentem jednat. Probůh - tady se dělá vlastně skandál a já nevím jaká hrozba pro demokracii jen a pouze z toho, že prezident pouze žádá, aby byl respektován jako ústavní činitel, který ministry jmenuje - a tedy aby s nimi byl aspoň trochu srozuměn. Jak všichni vědí - Zaorálek opravdu nepatří k Zemanovým koňům v ČSSD - a jmenoval ho ministrem zahraničí, se kterým měl nakonec korektní vztahy. A už teď se vyjádřil, že ani teď s jeho jmenováním nemá problém.

Opakuji, věřte si, čemu chcete.

Ale on je přece jmenovat bude - jenom čeří vody, dává si načas...

Ale v tom nespočívá úloha prezidenta

No jo - M.Z. chce být originál... Na to, jakým rozumným činem se kdekterý prezident (a v minulosti i panovník) vyznamenal, se rychle zapomíná, ale čím se "vyznamenal" negativně - odlišil od těch druhých, se pamatuje. Král Václa IVsvou vznětlivostí, císař Rudolf II. zálibou v alchymistech, astrolozích a senilitou, T.G. Masaryk jízdou na koni, K.G. kom. papalášstvím a alkoholem, A.Novotný svojí bezbarvostí, V. K. zálibou v kravatách, V.H. láskou k pivu a cigaretám, M. Zeman neláskou k novinářům, pícháním do "vosího hnízda" polit. stran, a údajným nedodržováním Ústavy. No jo, chudák občan - jeden si nevybere...

chcete srovnávat zálibu v jízdě na koni s ješitností a nenávistí???