Premium

Získejte všechny články
jen za 89 Kč/měsíc

Hovory s AI: Něco o kapitalismu v kontextu fiskální politiky Fialovy vlády/zadlužení státu

Zadlužování je důležitým prvkem kapitalismu a může být výhodné jak na úrovni soukromých firem, tak státu. Snižování schodku prostřednictvím snižování výdajů v době ekonomické stagnace může vést k prohloubení ekonomických problémů.

Šest otázek + dvě doplňující:

Otázka č. 1:

V čem spočívá podstata kapitalismu. Jde mi o pozitivní definici, tj. o uvedení jeho podstatných prvků, na kterých je založeno jeho fungování.

Odpověď AI:

Podstata kapitalismu spočívá v několika základních prvcích, které tvoří jeho fungování a charakterizují jeho ekonomický a společenský systém. Následující body představují tyto klíčové prvky:

  1. Soukromé vlastnictví: V kapitalismu je hlavním znakem vlastnictví výrobních prostředků (jako jsou továrny, půda a kapitál) soukromými jednotlivci nebo korporacemi. Toto soukromé vlastnictví umožňuje jednotlivcům kontrolovat produkci, distribuci a využití těchto prostředků.
  2. Tržní ekonomika: Kapitalismus je založen na tržní ekonomice, kde ceny zboží a služeb jsou určovány nabídkou a poptávkou. Trhy fungují jako mechanismy, které koordinují ekonomické aktivity a alokaci zdrojů bez centrálního plánování.
  3. Ziskový motiv: V kapitalismu je základním motivem ekonomických aktivit snaha o zisk. Jednotlivci a firmy se snaží maximalizovat své zisky prostřednictvím produkce a prodeje zboží a služeb. Tento motiv podporuje inovace, efektivitu a růst.
  4. Konkurenční trhy: Konkurenční prostředí je klíčové pro fungování kapitalistického systému. Konkurence mezi firmami vede k lepšímu využívání zdrojů, nižším cenám a vyšší kvalitě produktů. Také podporuje inovace a technologický pokrok.
  5. Dobrovolná směna: Transakce v kapitalistickém systému jsou založeny na dobrovolné směně mezi jednotlivci a firmami. Každá strana vstupuje do transakce s očekáváním vzájemného prospěchu, což podporuje efektivní alokaci zdrojů.
  6. Omezená vládní intervence: I když v praxi existují různé úrovně vládní regulace a zásahů, princip kapitalismu spočívá v omezené roli státu v ekonomice. Trhy by měly fungovat co nejvíce autonomně, a vládní intervence by měly být minimální a zaměřené především na udržení právního rámce a ochranu vlastnických práv.
  7. Kapitalové trhy: Finanční trhy, kde jsou obchodovány cenné papíry a další finanční nástroje, hrají klíčovou roli v kapitalismu. Umožňují akumulaci a investování kapitálu, což je zásadní pro financování podniků a ekonomický růst.

Tyto prvky společně vytvářejí dynamický a flexibilní ekonomický systém, který je schopen adaptace na změny a podporuje ekonomický rozvoj. Samozřejmě, každý kapitalistický systém může mít své specifické variace a může se lišit v míře, do jaké jsou tyto prvky uplatňovány.

Otázka č. 2:

Pokud jde o výše uvedený prvek Ad 7, tj. o alokaci zdrojů (kapitálu) na kapitálových trzích – popiš podstatu tohoto prvku.

Odpověď AI:

Podstata alokace zdrojů na kapitálových trzích v kapitalismu spočívá v tom, že finanční trhy umožňují efektivní distribuci kapitálu k těm, kteří ho potřebují pro růst a inovace, a od těch, kteří ho mají k dispozici na investice. Tento proces zahrnuje několik klíčových prvků:

  1. Shromažďování kapitálu: Kapitálové trhy, jako jsou burzy cenných papírů, banky a jiné finanční instituce, shromažďují kapitál od různých investorů, včetně jednotlivců, korporací a institucí. Tito investoři poskytují své finanční prostředky výměnou za akcie, dluhopisy nebo jiné finanční nástroje s očekáváním návratnosti investic.
  2. Alokace kapitálu: Kapitálové trhy umožňují efektivní přerozdělení těchto prostředků k podnikům a projektům, které mají potenciál generovat zisk a růst. Firmy mohou získat kapitál vydáváním akcií (equity) nebo dluhopisů (debt), což jim poskytuje potřebné financování pro expanzi, inovace a další investice.
  3. Oceňování rizika a návratnosti: Kapitálové trhy hodnotí riziko a návratnost různých investic. Ceny cenných papírů jsou určovány na základě očekávaných budoucích výnosů a rizik spojených s konkrétní investicí. Tento proces oceňování pomáhá investorům rozhodnout, kam investovat své prostředky, a podporuje efektivní alokaci kapitálu.
  4. Likvidita: Kapitálové trhy poskytují likviditu, což znamená, že investoři mohou snadno nakupovat a prodávat finanční nástroje. To zvyšuje atraktivitu investic, protože investoři mají jistotu, že mohou rychle převést své investice na hotovost, pokud to potřebují.
  5. Diverzifikace: Investoři mohou diverzifikovat své portfolia na kapitálových trzích, což snižuje jejich celkové investiční riziko. Tím, že investují do různých typů aktiv a sektoru, mohou vyvážit potenciální ztráty v jedné oblasti zisky v jiné.
  6. Cenový signál a koordinace: Ceny cenných papírů na kapitálových trzích fungují jako signály, které informují o hodnotě a riziku různých investičních příležitostí. Tyto cenové signály pomáhají koordinovat ekonomické aktivity tím, že směrují kapitál tam, kde je nejvíce potřebný a kde může být nejefektivněji využit.
  7. Regulace a transparentnost: I když kapitalismus obecně preferuje omezenou vládní intervenci, kapitálové trhy vyžadují určitou míru regulace a transparentnosti, aby bylo zajištěno spravedlivé a efektivní fungování. Regulace pomáhají chránit investory, zajišťovat integritu trhů a předcházet podvodům a manipulacím.

Tento mechanismus kapitálových trhů je zásadní pro fungování kapitalistického systému, protože umožňuje efektivní přerozdělení finančních zdrojů, podporuje ekonomický růst, inovace a vytváření hodnoty.

Otázka č. 3:

Teď zkusme do tohoto vztahu investora (nabyvatel akce či dluhopisu – věřitel) a firmy, která kapitál potřebuje na svůj podnikatelský projekt (emitent akcie či dluhopisu – dlužník) namísto firmy dosadit stát, který takto financuje státní dluh. Je tato analogie namístě? Lze namísto budoucího zisku firmy, ze kterého svůj dluh investorovi (majiteli akcie či dluhopisu) splatí i s úroky, dosadit analogicky růst HDP a celkového blahobytu firem a obyvatel, ze kterého plynou vyšší daňové příjmy státu, a ze kterých lze dluh v době jeho splatnosti splatit i s úroky?

Odpověď AI:

Ano, tato analogie je do jisté míry namístě a může být užitečná pro pochopení základních principů, které stojí za financováním státního dluhu prostřednictvím kapitálových trhů. Přestože existují důležité rozdíly mezi financováním firemního a státního dluhu, analogie mezi těmito dvěma případy může pomoci objasnit základní mechanismy a principy, které v obou případech platí.

Podobnosti:

  1. Investoři a Kapitálové trhy:
    • Stejně jako firmy, i státy vydávají dluhopisy, které jsou nakupovány investory na kapitálových trzích. Investoři poskytují své finanční prostředky výměnou za příslib budoucích plateb úroků a splacení jistiny.
  2. Cenový Signál a Oceňování Rizika:
    • Trhy oceňují státní dluhopisy na základě rizika a očekávaného výnosu, stejně jako u firemních dluhopisů. Úrokové sazby státních dluhopisů odrážejí vnímané riziko nesplacení dluhu a celkovou finanční situaci státu.
  3. Likvidita a Diverzifikace:
    • Státní dluhopisy poskytují investorům likvidní a relativně bezpečnou investici, která může být snadno obchodována na sekundárních trzích. Investoři mohou diverzifikovat své portfolia nákupem různých typů dluhopisů.

Rozdíly:

  1. Zdroj Splácení:
    • U firemních dluhopisů je zdrojem splácení dluhu budoucí zisk firmy. Firmy používají kapitál k růstu svého podnikání, což generuje zisky, ze kterých splácejí své závazky.
    • U státních dluhopisů jsou zdrojem splácení daňové příjmy státu. Státy financují své závazky prostřednictvím výběru daní a jiných příjmů z veřejných financí. Růst HDP a celkový ekonomický blahobyt mohou zvýšit daňové příjmy, což usnadňuje splácení dluhu.
  2. Účel Dluhu:
    • Firmy obvykle vydávají dluhopisy za účelem financování specifických projektů nebo expanze, které mají přinést přímé finanční výnosy.
    • Státy mohou vydávat dluhopisy nejen na investice do infrastruktury a veřejných služeb, ale také na pokrytí rozpočtových deficitů, stabilizaci ekonomiky nebo financování sociálních programů.
  3. Role Centrální Banky:
    • Centrální banky mohou hrát klíčovou roli ve správě státního dluhu prostřednictvím měnové politiky a operací na otevřeném trhu. Mohou nakupovat státní dluhopisy, ovlivňovat úrokové sazby a stabilizovat trhy, což nemá obdoby v případě firemních dluhopisů.

Analogie růstu HDP a celkového blahobytu:

Růst HDP a celkový blahobyt mohou být považovány za analogii budoucích zisků firmy, protože zlepšení ekonomického výkonu státu zvyšuje jeho schopnost generovat daňové příjmy a splácet své závazky. Přestože existují klíčové rozdíly mezi financováním firemního a státního dluhu, analogie mezi těmito dvěma situacemi může být užitečná pro pochopení základních ekonomických principů a mechanismů, které stojí za alokací kapitálu a oceňováním rizika na kapitálových trzích.

Otázka č. 4:

Lze s ohledem na výše uvedené konstatovat, že podstatou kapitalismu je mj. též zadlužování ať už soukromých investorů nebo státu? A není tedy s ohledem na výše uvedené zadlužování státu z dlouhodobého hlediska výhodné?

Odpověď AI:

Podstatou kapitalismu je mimo jiné využívání dluhu jako nástroje pro financování růstu a investic, a to jak na úrovni soukromých investorů, tak státu. Zadlužování umožňuje podnikům a státům získávat potřebné prostředky pro růst, inovace a zajištění veřejných služeb. Nicméně, je důležité rozlišovat mezi účelem a řízením zadlužení v různých kontextech.

Zadlužování v kapitalismu:

  1. Soukromé Zadlužení:
    • Firmy: Firmy se zadlužují, aby financovaly expanzi, investice do nových technologií, akvizice nebo překlenutí krátkodobých finančních potřeb. Pokud jsou tyto investice úspěšné, mohou generovat vyšší zisky, které umožní splácení dluhu a zvýšení hodnoty pro akcionáře.
    • Domácnosti: Domácnosti mohou využívat dluh (např. hypotéky, spotřebitelské úvěry) k financování nákupu bydlení, vzdělání nebo spotřeby, což může zvýšit jejich životní úroveň.
  2. Státní Zadlužení:
    • Investice do Infrastruktur: Stát se může zadlužovat, aby financoval velké infrastrukturní projekty, které podporují ekonomický růst, zvyšují produktivitu a vytvářejí pracovní místa.
    • Ekonomická Stabilizace: Zadlužení může být využito k stabilizaci ekonomiky během recesí prostřednictvím fiskálních stimulů, což může zmírnit dopady hospodářských cyklů.
    • Sociální Programy: Financování sociálních programů může podporovat celkový blahobyt obyvatelstva a dlouhodobě zlepšovat ekonomické podmínky.

Výhody a Nevýhody Státního Zadlužení:

Výhody:

  1. Ekonomický Růst: Investice financované státním dluhem mohou podporovat růst HDP, zvyšovat produktivitu a vytvářet nové pracovní příležitosti.
  2. Protikrizová Opatření: Zadlužení může umožnit státu reagovat na ekonomické krize a recese prostřednictvím stimulů, což může urychlit ekonomické oživení.
  3. Dlouhodobé Investice: Zadlužení může financovat dlouhodobé projekty, které jsou prospěšné pro budoucí generace.

Nevýhody:

  1. Úrokové Náklady: Vysoké úrovně zadlužení mohou vést k vysokým úrokovým nákladům, které mohou omezit schopnost státu financovat jiné priority.
  2. Riziko Dluhové Pasti: Příliš vysoké zadlužení může vést k problémům s refinancováním dluhu a zvýšit riziko finanční nestability.
  3. Vytěsnění Soukromých Investic: Zvýšené státní zadlužení může vést k vyšším úrokovým sazbám, což může vytěsnit soukromé investice.

Shrnutí:

Zadlužování je důležitým prvkem kapitalistického systému a může být výhodné, pokud je dobře řízeno a použito pro produktivní účely. Zadlužení může podporovat růst, inovace a ekonomickou stabilitu. Avšak, stejně jako u firem, i státní zadlužení musí být udržitelné a musí být řízeno s ohledem na dlouhodobé fiskální zdraví. Výhody státního zadlužení tedy závisí na jeho účelném využití a schopnosti státu řídit své dluhy efektivně a zodpovědně.

Otázka č. 5:

Co si myslíš o zadlužení ČR resp. o jeho schodkovém státním rozpočtu?

Odpověď AI:

V České republice byl státní dluh tradičně relativně nízký v porovnání s průměrem EU, což poskytuje určitý prostor pro zvýšení dluhu v obdobích ekonomické nejistoty. Nicméně, je třeba se zaměřit na dlouhodobou udržitelnost veřejných financí.

Schodkový rozpočet může být odůvodněný v časech hospodářských krizí, jako byla pandemie COVID-19, kdy vláda potřebovala zvýšit výdaje na zdravotní péči a ekonomickou podporu. Nicméně, dlouhodobě by měl stát usilovat o vyrovnané rozpočty a redukci dluhu, aby se snížila závislost na půjčkách a zajistila finanční stabilita.

Zadlužování státu a schodkový rozpočet jsou nástroje, které mohou být v určitých situacích užitečné, ale musí být používány opatrně a s ohledem na dlouhodobou fiskální stabilitu.

Otázka č. 6:

Co si myslíš o tom, že Vláda ČR v době ekonomické stagnace a bezprecedentního poklesu průměrných reálných mezd v důsledku vysoké inflace, primárně usiluje o snížení schodku státního rozpočtu prostřednictvím snižování jeho výdajů? K čemu to povede?

Odpověď AI:

Snižování schodku státního rozpočtu prostřednictvím snižování výdajů v době ekonomické stagnace a poklesu reálných mezd může mít několik významných dopadů, které je třeba důkladně zvážit.

Potenciální dopady

  1. Hospodářský pokles: Snížení státních výdajů může snížit celkovou poptávku v ekonomice, což může vést k prohloubení ekonomické stagnace nebo dokonce k recesi. Vláda hraje klíčovou roli v podpoře poptávky, zejména v dobách slabé ekonomické aktivity.
  2. Zhoršení životní úrovně: Pokud jsou výdaje snižovány v oblasti sociálních služeb, zdravotní péče, vzdělání nebo infrastruktury, může to negativně ovlivnit životní úroveň obyvatelstva. Snižování výdajů na sociální podporu může zejména zasáhnout nejzranitelnější skupiny obyvatel.
  3. Dlouhodobé negativní dopady: Snižování investic do klíčových oblastí, jako je vzdělání a infrastruktura, může mít dlouhodobé negativní dopady na ekonomický růst a konkurenceschopnost země.

Alternativní přístupy

  1. Vyvážený fiskální mix: Vláda by mohla zvážit kombinaci snižování výdajů a zvyšování příjmů, například prostřednictvím reformy daňového systému, aby zajistila fiskální stabilitu, aniž by výrazně podkopávala ekonomickou aktivitu.
  2. Cílené škrty a investice: Namísto plošného snižování výdajů by vláda mohla provést cílené škrty v neefektivních oblastech a současně zvýšit investice do oblastí, které podporují ekonomický růst a zaměstnanost.
  3. Podpora inovací a růstu: Investice do výzkumu, vývoje a inovací mohou pomoci nastartovat dlouhodobý ekonomický růst a zlepšit konkurenceschopnost ekonomiky.

Doporučení

  • Kratkodobé stimulace: V krátkodobém horizontu může být vhodnější zaměřit se na stimulační opatření, která podpoří ekonomickou aktivitu a zaměstnanost, než na drastické snižování výdajů.
  • Fiskální udržitelnost: Dlouhodobě je důležité zajistit fiskální udržitelnost, ale v době ekonomické stagnace by měla být přijata opatření, která minimalizují negativní dopady na ekonomiku a obyvatelstvo.
  • Sociální ochrana: Zachování nebo dokonce zvýšení výdajů na sociální ochranu a podporu může pomoci zmírnit negativní dopady na životní úroveň obyvatel a podpořit poptávku.

Snižování schodku státního rozpočtu prostřednictvím snižování výdajů v době ekonomické stagnace může vést k prohloubení ekonomických problémů. Alternativní přístupy, které kombinují fiskální disciplínu s podporou růstu a sociální ochranou, mohou být účinnější pro zajištění dlouhodobé prosperity a stability.

Dvě doplňující podotázky pro geopolitiký kontext:

Otázka č. 7

Lze z empirického pohledu konstatovat, že ekonomicky nejvyspělejší státy jsou často nejvíce zadlužené (nejen absolutně, ale i relativně ve vztahu k výši HDP)?

Odpověď AI:

Empirické důkazy naznačují, že mnoho ekonomicky vyspělých států má vysoké úrovně státního dluhu, jak absolutně, tak i relativně ve vztahu k HDP. Toto pozorování má několik příčin a implikací:

Empirické Důkazy:

  1. Vysoký Státní Dluh v Ekonomicky Vyspělých Státech:
    • Spojené státy americké: USA má vysoký státní dluh jak v absolutních hodnotách, tak jako procento HDP. V roce 2021 se státní dluh USA pohyboval okolo 125 % HDP.
    • Japonsko: Japonsko má jeden z nejvyšších poměrů státního dluhu k HDP na světě, přesahující 250 %.
    • Evropské země: Mnoho zemí Evropské unie, včetně Itálie a Francie, má vysoké úrovně státního dluhu ve vztahu k HDP. Například Itálie má státní dluh přesahující 150 % HDP.

Příčiny Vysokého Dluhu v Ekonomicky Vyspělých Státech:

  1. Dlouhodobé Investice a Sociální Výdaje:
    • Vyspělé státy často investují do rozsáhlé infrastruktury, vzdělávání, zdravotnictví a sociálních programů, což může vést k vysokým úrovním zadlužení.
  2. Fiskální Stimulace a Ekonomické Krize:
    • V reakci na ekonomické krize, jako byla finanční krize v roce 2008 nebo pandemie COVID-19, přijímají vyspělé státy fiskální stimulační opatření, která zvyšují státní dluh.
  3. Nízké Úrokové Sazby:
    • Vyspělé státy mohou těžit z nízkých úrokových sazeb, což snižuje náklady na obsluhu dluhu a umožňuje jim půjčovat si více prostředků.
  4. Přístup na Mezinárodní Kapitálové Trhy:
    • Ekonomicky vyspělé státy mají lepší přístup na mezinárodní kapitálové trhy a mohou si půjčovat za příznivých podmínek.

Implikační Vliv Vysokého Dluhu:

  1. Udržitelnost Dluhu:
    • Ekonomicky vyspělé státy často mají vyšší kapacitu pro udržení vysokých úrovní dluhu díky silným ekonomikám, stabilním příjmům a důvěře investorů.
    • Japonsko je příkladem země s velmi vysokým dluhem, ale nízkými úrokovými náklady a relativní stabilitou díky vysoké domácí poptávce po dluhopisech.
  2. Ekonomický Růst a Investice:
    • Vyspělé státy mohou využívat státní dluh k financování investic, které podporují dlouhodobý ekonomický růst.
    • Pokud jsou prostředky získané prostřednictvím zadlužení efektivně investovány do produktivních projektů, mohou přinést pozitivní ekonomické výsledky.
  3. Rizika a Výzvy:
    • Vysoké úrovně dluhu mohou představovat riziko, pokud se úrokové sazby zvýší nebo pokud se zhorší fiskální situace. To může vést k problémům s refinancováním dluhu.
    • Politické a ekonomické nestability mohou ztížit správu vysokého státního dluhu.

Shrnutí:

Empiricky lze konstatovat, že mnoho ekonomicky nejvyspělejších států je často vysoce zadluženo jak absolutně, tak relativně ve vztahu k HDP. Toto zadlužení je často výsledkem investic do veřejných služeb, reakcí na ekonomické krize a výhod nízkých úrokových sazeb. I když vysoký státní dluh může přinášet výhody ve formě investic do růstu, také představuje výzvy a rizika, která vyžadují pečlivé řízení a dlouhodobou udržitelnost.

Otázka č. 8

A naopak: Lze z empirického pohledu konstatovat, že ekonomicky nejzaostalejší státy jsou často nejméně zadlužené (nejen absolutně, ale i relativně ve vztahu k výši HDP)?

Odpověď AI:

Z empirického pohledu lze konstatovat, že mnohé ekonomicky zaostalejší státy mají nižší úrovně státního dluhu jak absolutně, tak relativně ve vztahu k HDP. Tento jev má několik příčin a implikací, které se liší od situace v ekonomicky vyspělých zemích.

Empirické Důkazy:

  1. Nižší Úrovně Státního Dluhu:
    • Mnoho méně rozvinutých zemí má nižší úrovně státního dluhu v absolutních číslech a často i jako procento HDP. Například některé africké země nebo státy v jihovýchodní Asii mají relativně nízké úrovně zadlužení.
    • Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) některé méně rozvinuté ekonomiky jako Nigérie nebo Bangladéš měly státní dluh pod úrovní 40 % HDP.

Příčiny Nižšího Dluhu v Ekonomicky Zaostalejších Státech:

  1. Omezený Přístup na Kapitálové Trhy:
    • Méně rozvinuté země často nemají snadný přístup na mezinárodní kapitálové trhy. To omezuje jejich schopnost si půjčovat a vede k nižším úrovním státního dluhu.
    • Vysoké úrokové sazby a vyšší rizikové prémie pro tyto země také snižují jejich schopnost si půjčovat.
  2. Nižší Kapacita pro Obsluhu Dluhu:
    • Méně rozvinuté země mají často slabší ekonomickou základnu, což omezuje jejich schopnost generovat příjmy a udržovat vysoké úrovně dluhu.
    • Slabé fiskální systémy a nižší výběr daní snižují jejich schopnost financovat zadlužení.
  3. Externí Podpora a Odpouštění Dluhů:
    • Mnohé méně rozvinuté země získávají zahraniční pomoc a půjčky s nízkými úrokovými sazbami od mezinárodních organizací a rozvinutých států, což může snižovat jejich potřebu komerčního zadlužení.
    • Programy na odpouštění dluhů, jako je iniciativa Heavily Indebted Poor Countries (HIPC) od Světové banky a MMF, snížily úrovně dluhu některých nejchudších zemí.

Implikační Vliv Nižšího Dluhu:

  1. Omezené Investiční Možnosti:
    • Nižší úrovně dluhu mohou omezit schopnost méně rozvinutých zemí investovat do infrastruktury, vzdělání a zdravotnictví, což brzdí jejich ekonomický růst.
    • Nedostatek finančních zdrojů omezuje jejich schopnost reagovat na krize a podporovat rozvojové projekty.
  2. Vnější Závislost:
    • Mnohé méně rozvinuté země jsou závislé na zahraniční pomoci a půjčkách od mezinárodních organizací, což může omezovat jejich ekonomickou suverenitu a nezávislost.
    • Zahraniční pomoc často přichází s podmínkami, které mohou ovlivňovat domácí politiku a ekonomické strategie.
  3. Makroekonomická Stabilita:
    • Nižší úrovně dluhu mohou přispět k větší makroekonomické stabilitě a nižšímu riziku dluhových krizí. Avšak bez adekvátního financování mohou tyto země čelit problémům s rozvojem a růstem.

Shrnutí:

Z empirického pohledu lze skutečně konstatovat, že mnoho ekonomicky zaostalejších států má nižší úrovně státního dluhu jak absolutně, tak relativně ve vztahu k HDP. Toto nižší zadlužení je často výsledkem omezeného přístupu na kapitálové trhy, nižší kapacity pro obsluhu dluhu a závislosti na zahraniční pomoci. I když nižší úrovně dluhu mohou přispět k makroekonomické stabilitě, zároveň omezují schopnost těchto zemí investovat do klíčových oblastí potřebných pro dlouhodobý ekonomický růst a rozvoj.

Otázka č. 9 – řečnická

Zavede fiskální politika Fialovy vlády Česko mezi státy zmíněné v otázce č. 7, nebo spíše mezi státy zmíněné v otázce č. 8 ???!!!

Jedním z principů rozpočtového práva je princip přednosti výdajů před příjmy. - Blog iDNES.cz

Autor: Jan Pavelec | úterý 16.7.2024 15:05 | karma článku: 0 | přečteno: 14x
  • Další články autora

Jan Pavelec

Green Deal ve světle kompetencí jednotlivých orgánů EU

Kolektivní závazek snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % ve srovnání s rokem 1990, který EU přijala v roce 2020 (za vlády ANO) nezakládá individuální závazek pro ČR. K němu došlo až za vlády pětikoalice.

28.1.2025 v 14:35 | Karma: 0 | Přečteno: 8x | Politika

Jan Pavelec

Strategie občanů ČR při výkonu aktivního volebního práva

Při volbách do Poslanecké sněmovny se v praxi uplatňují různé volební strategie - některé z nich jsou velmi naivní.

22.12.2024 v 16:21 | Karma: 8,06 | Přečteno: 187x | Diskuse | Politika

Jan Pavelec

AC Sparta Praha - jak dál

Fotbal sice nemá logiku, ale není to ani jaderná fyzika, jak si asi myslí její sportovní management. Co fotbalová Sparta potřebuje, je až banálně jednoduché.

25.11.2024 v 17:15 | Karma: 9,38 | Přečteno: 235x | Diskuse | Sport

Jan Pavelec

Úvaha nad ústavní obnovou Rakouska-Uherska s parametry federativní republiky 21. století

Federace s názvem Středoevropská republika (Central European Republic) by byla demokratickým právním státem ustaveným na obranu členských zemí před bezmeznou unifikací EU a nezkrotným imperialismem Ruska.

25.10.2024 v 15:06 | Karma: 10,15 | Přečteno: 265x | Diskuse | Politika

Jan Pavelec

Výzva řediteli ČT k odvolání Václava Moravce z funkce moderátora

Výkon moderátora Václava Moravce v „Otázkách Václava Moravce“ na České Televizi dne 20. 10. 2024 je (už zase) prvotřídní skandál.

20.10.2024 v 14:26 | Karma: 34,97 | Přečteno: 1268x | Diskuse | Politika

Nejčtenější

Kolik stojí Oneplay, na čem se dá sledovat a jaký je přechod z Voyo a O2 TV

v diskusi je 297 příspěvků

12. března 2025  9:06

Televize O2 TV se sloučila s internetovou streamovací platformou televize Nova Voyo a vznikla nová...

Zemřel Karel Freund. Zahrál si v Andělu Páně 2, většinou ale ztvárňoval oběti

12. března 2025  13:36

Ve věku 58 let náhle zemřel herec Karel Freund. Jeho úmrtí potvrdila agentura, která ho...

Rusko předložilo USA seznam požadavků pro ukončení války na Ukrajině

13. března 2025  6:15

Sledujeme online Rusko předložilo Spojeným státům seznam požadavků, jimiž podmiňuje dohodu o ukončení války na...

Vymést Ursulu a její bandu pryč. Jsou to bolševici, tvrdí podnikatel Bernard

16. března 2025

Premium Stanislav Bernard je podnikatelskou legendou. Selfmade man, který z ruiny vybudoval momentálně...

Rodina zmizela, když si jela pro vánoční stromek. Po 66 letech se našlo její auto

12. března 2025  8:09

To zmizení policii vrtalo hlavou od prosince 1958, nyní by se však jeden z nejzáhadnějších případů...

Slunce na první jarní den zapadá rychleji. Kdy přesně začne jaro a nastane rovnodennost?

19. března 2025

Jaro letos stejně jako v jedenácti předchozích letech začíná už 20. března, nikoli 21. března, jak...

Matika začíná. Potrénujte základní početní operace i algebru, jako u přijímaček

19. března 2025

Premium Sčítání, odčítání, násobení i dělení je tu od nepaměti – jak jinak by se pračlověk dělil o kořist...

Tátu zlynčovali, muže jí zastřelili. Portrét černé uklízečky obžaloval Ameriku

19. března 2025

Seriál Americká gotika, tak pojmenoval Gordon Parks svůj portrét životem strhané černošské uklízečky v...

Policisté, soudci, podnikatelé... Lidé svěřili Kafkovi 12 milionů, vymáhat škodu nemíní

19. března 2025

Premium V případu soudce brněnského krajského soudu Romana Kafky, který je podezřelý z podvodu, kdy si...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

  • Počet článků 27
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 748x
Společenský vývoj (poznání, pravda) většinou prochází třemi fázemi. V první fázi hlavní proud (mainstream) pravdu zesměšňuje, ve druhé ji agresivně vyvrací (popř. o ní nehovoří nahlas), no a ve třetí ji "velkoryse" přijme jako banální samozřejmost ve stylu, to jsme přece říkali vždycky (Schopenhauer).

Kromě práva, které jsem vystudoval, se zajímám o politiku, filozofii, makro-ekonomii, sport, společenský vývoj.

Jednou budem dál (možná) - k tomu nám dopomáhej AGI, resp. ASI, resp. CML. 

Seznam rubrik