Fotbalová Sparta pokračuje (stejně jako celá ČR) na cestě evropské průměrnosti.

Aktuální výprodej hráčů do zahraničí není ničím novým. Fotbalová Sparta se již dlouhá léta zbavuje nejen nejhorších, ale i těch nejlepších hráčů. Ponechává si ty průměrné a doufá, že s nimi na domácí scéně ty tituly nějak dokope.

Aktuální výprodej hráčů do zahraničí není ničím novým. Fotbalová Sparta se již dlouhá léta zbavuje nejen těch nejhorších, ale zároveň i těch nejlepších hráčů. Dlouhodobě si ponechává jen ty průměrné (v evropském srovnání) a doufá, že s nimi na domácí scéně ty mistrovské tituly tak nějak dokope. Ani devítiletý půst tuto jejich scestnou přestupovou politiku (hráči jsou prakticky něco jako housky na krámě) nenarušil. Jen co Sparta klopotně a s velkou dávkou štěstí letos ukopala po devítiletém období temna 37. titul v historii, její vedení záhy svou praktickou politikou připomnělo veřejnosti, že to s nějakými převratnými sportovními úspěchy v evropských pohárech nemyslí a nikdy nemyslelo vážně. Jestli něco sparťanské vedení bere vážně, jsou to tučné přestupové částky placené průměrnými evropskými kluby za prodej jejích nejlepších hráčů. 

Fotbalová Sparta tím ovšem pouze kopíruje celospolečenské nastavení této země. Obdobně jako je celá ČR v evropském srovnání převážně jakousi montovnou, konkurující hlavně levnou pracovní silou, je fotbalová Sparta pouhou hráčskou kolonií pro průměrné kluby ze západní Evropy. Člověk by se tomu vlastně ani moc nedivil, kdyby ovšem Spartu nevlastnil jeden dolarový miliardář, který z dlouhé chvíle skupuje po Evropě tu elektrárnu, tu francouzský deník, tu podíl v klubu z Premier League.

Mentální nastavení této země a většiny jejích obyvatel (nejlépe je být ve všem pouze průměrný, moc nevyčnívat a neprovokovat) přiživují také čeští novináři, kteří jsou jakýmsi vzorkem či etalonem této průměrnosti. V nevědomé touze nevybočit z davového mainstreamu, kdykoliv některý z hráčů vyroste trošku nad ligovou úroveň, začnou tito novináři okamžitě spřádat osnovy jejich možného zahraničního angažmá. Co bychom si tady v tom našem českém průměrném bahýnku počali s nějakou hvězdou evropské úrovně, že. Také samotní čeští hráči mají intuitivně zcela správný dojem, že jakmile trochu sportovně vyrostou, mají morální nárok na to, aby je klub prodal do zahraničí, aby si v zahraničí přišli na "hezké peníze" na důchod. Co na tom, že ze sportovního hlediska jde o krok zpět.  

Zatímco v éře Nedvědů, Rosických a dalších šlo o prodeje do klubů špičkové evropské úrovně, v současnosti tito hráči odcházejí do klubů, které jsou po sportovní stránce horší než Sparta. Namísto nárůstu jejich sportovní úrovně, ze kterého by mohla těžit též reprezentace, logicky dochází naopak k jejich kvalitativnímu útlumu a po pár letech se tito hráči vracejí do české ligy jako spráskaní psi - co už takových případů v minulosti bylo. Chápu, že jim jde o peníze, nicméně z dlouhodobější perspektivy si nemyslím, že se takovéto přestupy do horších klubů vyplatí. Po sportovní stránce určitě ne a po finanční možná nakonec taky ne. Zrovna ve Spartě se hráči (na české poměry) špatně rozhodně nemají. 

Poslední případ? Čvančara odchází do Mönchengladbachu - ano je to pětinásobný mistr Německa - naposledy před pár lety, konkrétně v roce 1977. Vloni desátý. Stačí se podívat na jeho historii a je jasné, že po sportovní stránce je to německý průměr - a to samé čeká i hráče Čvančaru - rád se budu mýlit. 

A co se samotným klubem, který není schopen fungovat bez toho, aniž by rok co rok neprotočil praktickou celou základní sestavu? V evropských pohárech určitě nemá co pohledávat a pokud někdo Spartě v pohárech vášnivě fandí, jde o čistou naivitu. Pokud se někdy shodou okolností Sparta prokousala v pohárech do pokročilejší fáze, co následovalo? - ano správně - prodej těch hráčů, kteří ji do ní dotáhli. A co pak následovalo? - ano opět správně - vyřazení a konec. A takto to jde ve Spartě dlouhá léta pořád dokola. 

Pan Priske je jistě sympatický chlapík a schopný fotbalový odborník, ale myslím si, že už mu musí taky pomalu docházet, do jakého pokřiveného klubu se to vlastně dostal. Vedení po něm na jednu stranu chce tituly v domácí lize a postupy do ligy mistrů a na druhou stranu mu pod rukama rozprodá co může. Nákup - prodej, nákup - prodej - pořád dokolečka. Já se vůbec nedivím tomu, že např. taková Plzeň s mnohem skromnějším rozpočtem za poslední léta uhrála mnohem více titulů než Sparta - jejich vedení se totiž takto tupě nechová. Mnohem rozumnější přestupovou politiku má i Slavia.