No jo... A co kdyby tu babičku navrhl premiér do funkce ministra? Babička snadno může být v situaci, kdy plně nechápe význam výkonu takové funkce. Jaký smysl by dávalo, kdyby prezident nemohl říct ne?

Turek je takové přerostlé děcko, které má problém s dodržováním zákonů této země. Opravdu si myslíte, že něco takového má ústavní právo na post ministra? Ehe... 🤣

Ale bylo by zajímavé sledovat, jak by váš návrh vyhodnotil Ústavní soud. Mám za to, že by ho zamítl.

Zajímavé, že Turka nikdy z ničeho policie neobvinila, když má takový problém s dodržováním zákonů

Vaše zdůvodnění má opravdu hlavu a patu, ne jako vyjádření různých neználků v diskusi. Já bych se mimo jiné řídil názory ústavních právníků a významných politologů. Zde převládá poměrně jasný názor, že pokud prezident nemá nějaké eso v rukávu, na základě dosud známých informací musí jmenovat, pokud Babiš to jméno donese. A pokud jde o to slovíčkaření ,,jmenuje", poměrně jasně to vysvětluje jeden z tvůrců ústavy, Svoboda. Možná by stálo za to, zeptat se ještě dalších.

Zadal jsem dotaz v ChatGPT v tomto znění:

Četl jsem názor, že podle článku 87 ústavy a článku 21 listiny základních práv a svobod má každý právo stát se ministrem (pokud ho navrhne předseda vlády). V důsledku by to znamenalo, že ministrem by se takto mohla stát i osoba, která si není plně vědoma všech důsledků, které taková funkce obnáší. Je takové zdůvodnění (tedy dle jmenovaných článků) možné?

Výcuc z odpovědi:

Toto ustanovení nezaručuje nárok na jmenování do konkrétní veřejné funkce.

U funkcí, které se obsazují politickým jmenováním (ministr, velvyslanec, soudce ÚS atd.), Listina:

- nezakládá subjektivní právo být jmenován,

- pouze brání tomu, aby existovala obecná diskriminační překážka (např. „ministr nesmí být žena / příslušník určité skupiny“).

Ústavní soud dlouhodobě judikuje, že:

- čl. 21 Listiny chrání rovnost šancí, nikoli výsledek,

- nevytváří „právo stát se ministrem“, ale pouze právo nebýt svévolně vyloučen z možnosti být navržen.

Dikce "jmenuje" v žádném případě nevyjadřuje povinnost. Tu by vyjadřovala dikce "je povinen jmenovat".

Ústava říká, že "prezident jmenuje ministry na návrh premiéra". Z toho plyne, že nemůže jmenovat nikoho, koho premiér nenavrhnul. Ale neplyne z toho, že musí jmenovat každého navrženého. V tom případě by v Ústavě muselo být např. "prezident je povinen jmenovat ministry na návrh premiéra".

Proč jste neprotestoval už dříve, když prezident Zeman odmítl jmenovat ministrem Pocheho nebo Šmardu?

Srandovní je, že autor uvádí, že je právník, dále že každý má ústavou zaručené právo stát se ministrem, ale ve skutečnosti v článku zpochybňuje kompetenci prezidenta k odmítnutí jmenování ministra. Pro mě to jasně na kompetenční žalobu, když už bude někdo chtít žalobu podávat.

Mně se ten nápad se žalobou nelíbí.

Jedná se o politické rozhodnutí a tak by se o něm měli dohodnout politici (Babiš s Pavlem) a ne do toho tahat soudce.

Ty nikdo nevolil a tak by neměli rozhodovat za politiky.

Stejně, jako Babišovi nikdo nic nemůže (až ho nevydají sralbotku), tak také prezident si defakto může dělat co chce...Zeman nosil tajné dokumenty na Ruskou ambasádu a nikdo nic nezmohl...

Otázka je, zda by pan Turek dokázal takovou žalobu podat.