Nenadávejte na naše nemocnice

Stěžujete si, nebo dokonce nadáváte na naše nemocnice? Nedělejte to. Svou nespokojenost vztahujte vždy ke konkrétním lidem a ne k nemocnicím, kde ti lidé pracují.

Ano, tak často slyším, že ta, či ona nemocnice je špatná, že o tom musím napsat. Žádná nemocnice není špatná. Přeci, když jste s něčím nebo s někým nespokojeni, neznamená to, že je špatné celé zařízení nebo všichni zaměstnanci v něm. Vždyť vy tím vlastně odsuzujete všechny slušné zaměstnance, celou společnost, tedy v naším případě konkrétní nemocnici. To snad nemůžete popřít. Svým jednáním stavíte celou nemocnici do špatného světla a ti, kteří vám naslouchají, budou mít v případě vážné nemoci či úrazu obavy do takové nemocnice jet. Vy jim tím nejen nepomůžete, ale spíše ublížíte, protože tím ještě navíc narušíte jejich psychický stav.

Výše uvedené je dané především tím, že většina z nás si stále na něco či někoho stěžuje. A pouze menšina z nás něco nebo někoho pochválí.

Moji rodiče již bohužel nejsou tolik zdrávy, aby si téměř každý rok v některé z našich nemocnic alespoň pár dní nepoleželi. Z jejich a mých osobních zkušenosti vyplývá, že zaměstnanci nemocnic jsou převážně naprosto skvělí, a to jistě chápete, že jejich práce je velmi náročná a zodpovědná. A tedy, pokud jsou skvělí zaměstnanci a přistoupím-li na vaše zobecnění a použiji slovo nemocnice, pak je samozřejmě skvělá celá ta nemocnice, že? Neodsuzujme ji z důvodu nespokojenosti s některým z jejich zaměstnanců.

Stále čekáte, že napíši názvy konkrétních nemocnic? Ale jděte, vždyť jsem hned na začátku napsal, že to není o nemocnicích, ale o lidech. A pak, myslím si, že jmenovat je, by nebylo fér.

Víte, tento blog jsem chtěl napsat už dávno, ale stále jsem se k tomu nějak nedostal. A pak, neměl jsem ještě tolik příkladů a zkušeností. Ovšem právě minulý týden jsem jel pro svého tatínka do nemocnice, abych jej po operaci odvezl domů. A to mi dodalo. Pokud lze říci, že je v nemocnici příjemná atmosféra, tak to je právě to, co jsem já spolu se svým tatínkem osobně prožil.

Ranní fofr – sestřičky i lékaři jsou v neustálém pohybu – mimo standardní péče přijímají a propouštějí pacienty – pečlivě vysvětlují vše, co je v propouštěcích zprávách – věnují se příbuzným pacientům – a škarohlídové, divte se – vše v klidu a s úsměvy na tvářích. Téměř se nám z té nemocnice ani nechtělo.

A co dodat na závěr? Pamatujte si, prosím.

• nic není černobílé
• takzvaná zlatá střední cesta neexistuje