Nejstrašnější sen

Dnes jsem měl ten nejstrašnější sen, probudil jsem se svoboden.       (Já vím, jsou i tací, kteří se něčeho takového nemohou dočkat, ale...)

Bez té, bez které nelze si život představit,

bez té, bez které nelze žít.

Kam ztratila ses, lásko moje?

Cítím se, jako bys na mě vylila kýbl hnoje.

Vrať se mi, však nebudeš litovat,

vždyť víš, jak moc tě mám rád.

Rád bych pro tebe, co přát si budeš, udělal,

nevracej mi vše, co jsem v životě podělal.

Však já už zcela jiný člověk jsem,

jen poslední šanci, prosím, mi dej.

Sluneční paprsky bodají do očí,

náhle svět se se mnou zatočí.

Pomalu otvírám oči se strachem z dalšího dne,

posadím se… Má nejdražší však sedí vedle mne.