Čtení pro všechny, ale především pro odpůrce EUTANAZIE

Kolik z vás, zapřisáhlých odpůrců eutanazie, strávilo čas s umírajícím člověkem? Přečtěte si následující blog, prosím.

Termín eutanazie (neboli z řečtiny „dobrá smrt“) označuje dobrovolný odchod ze života za pomoci lékařů neboli asistovanou sebevraždu u nevyléčitelně nemocných. V ojedinělých případech se jím označuje také zmírnění velkých bolestí, které však smrt nepřinášejí.

Já osobně jsem hluboce přesvědčen o tom, že ti, kteří jsou proti eutanazii, by měli být přítomni u lůžka umírajícího člověka.

Podívejme se na jeden konkrétní příklad.

Nemocný leží téměř trvale na lůžku, zatím přijímá potravu i nápoje, s pomocí je schopen si dojít na toaletu a umýt se. Jeho slovům je rozumět.

S přibývajícími dny slábne, nemá chuť ani potřebu jíst, málo pije, ochabují mu svaly a je čím dál tím obtížnější dopravit jej na toaletu. Přestává mluvit, a pokud promluví, je potřeba se velmi soustředit, abychom jednotlivým slovům rozuměli, začíná sténat. Často opakuje, že chce zemřít, že se zblázní a další podobné věty. Rezignuje, již jen čeká na smrt a přeje si, aby přišla co nejdříve.

Odmítá potravu, téměř nemluví, sténání je častější, na toaletu je potřeba ho donést.

Zůstává trvale na lůžku, sténá v krátkých intervalech, v noci téměř nepřetržitě, tekutiny přijímá vleže z hrnečku pomocí dudlíku, nepřijímá žádnou potravu, neudrží moč ani stolici. Ochablé tělo přestává být schopno jakékoli spolupráce a je velmi obtížné s nemocným jakkoliv pohnout. Ošetřující začínají prohrávat boj s proleženinami.

Sténání je trvalé a deprimující. Nemocný nepředstavitelně trpí fyzicky i psychicky. Vše silně vnímá, čeká na smrt a přeje si, aby přišla co nejdříve.

Tento stav může trvat několik měsíců, ba dokonce i několik let. Nemocný bývá při plném vědomí a vše stoprocentně vnímá:
 - u nemocného sedí dcera, drží jej za ruku a mluví na něj – nemocný je klidný a nesténá
 - manželka se mu snaží pomoci, aby mohl snáze odkašlávat – nemocný jí vyčítá, že ho nechce nechat zemřít
 - teprve poté, kdy jeho rodina po několikahodinové návštěvě odejde, se nemocný pokálí

Problematika eutanazie, o níž se diskutuje už od 18. století, sestává ze dvou těžko oddělitelných složek, a to z právní a etické. Legislativně se řeší na základě rozhodnutí příslušných úřadů, v Česku je provedení eutanazie v její základní formě, tedy usmrcení lékařem, byť na vlastní žádost pacienta, trestným činem.

Hledisek možnosti provedení eutanazie je velké množství, zvažuje se kupříkladu, zda o smrti pacienta mohou rozhodnout jeho příbuzní, či jestli vyžaduje jeho vlastní souhlas. Stejně tak existuje množství forem eutanazie, při pasivní například nemocný vysadí předepsanou medikaci, čímž se může jeho úmrtí přiblížit. Při aktivní eutanazii naopak nemocný užívá větší množství léků za stejným účelem. Při neaktivní lze například vypnout přístroje, které jej drží při životě.

Osobně jsem hluboce přesvědčen o tom, že o eutanazii by měli (samozřejmě především na základě rozhodnutí umírajícího či nejbližší rodiny) na prvním místě rozhodovat lékaři.

A jak k eutanazii přistupují ve světě?

Tak například v Kanadě využilo možnost asistované sebevraždy téměř 2000 lidí trpících nevyléčitelnou nemocí. A to zákon umožňující eutanazii s asistencí lékaře platí přes rok.
Kanada patří do skupiny malého počtu zemí, kde lékaři mohou legálně pomoci těžce nemocným zemřít. Zákon ponechává možnost volby těžce nemocným, kteří trpí bolestmi nebo výrazným selháním smyslových, mentálních či pohybových schopností a pro něž by byla smrt vysvobozením.

A jak to vypadá v Evropě? Zde umožňuje asistovanou sebevraždu Německo, Švýcarsko nebo Albánie. Eutanazie, kde na rozdíl od asistované sebevraždy smí lékař pacienta na jeho žádost přímo usmrtit, je povolená v Nizozemsku, Belgii a Lucembursku.