Michaela Janouškovcová
- Počet článků 44
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1162x
Seznam rubrik
Co právě poslouchám
Oblíbené blogy
Michaela Janouškovcová
Znovuzrozený Christchurch
22.2. léta páně 2011, v 11:51, se začala třást zem. 24 sekund zemětřesní o síle 6,3 Richterovy škály změnilo tvář města navždy. Bohužel zemětřesení přišlo ve chvíli, kdy spoustu lidí bylo v ulicích města.. 185 obětí, až 6 800 zraněných.. Za celý den bylo naměřeno přes 400 drobných zemětřesení, po prvním, velkém, se zem třásla co 2 minuty dalších 12 hodin..
Michaela Janouškovcová
Lásko, chrápeš!
Poprvé to většinou řeknu v polospánku, potichu a rozněžněle. Podruhé už přidám na hlasitosti a potřetí se většinou neubráním šťouchnutí pod žebra a samotnému “chrápeš!”
Michaela Janouškovcová
Z deníku sběračů kiwi
Pod kiwi trávíme už třetí měsíc. Zatímco první dva měsíce jsme kiwi protrhávali, aby se sběru dočkali jen ty největší, nejkrásnější kiwi, třetí měsíc je to tady. Sběr, vyvrcholení celého roku. Kiwi, zejména zlaté, je na NZ neskutečný byznys a podmínky sběru jsou dost přísné. Tak začneme..
Michaela Janouškovcová
215/65/15
..Je rozměr pneumatiky naší toyoty. Proražené za horkého, slunečného odpoledne. Měli jsme mini hever v kufru, důvěru nevzbuzující rezervu podivně přimontovanou k podvozku auta. Proražená pneumatika měla jednu matici příliš pevně přichycenou, nebo spíš zablokovanou, a tak jí Honza při sundavání ulomil. Uprostřed ničeho, bez telefonního signálu, natož obchodu se second hand pneumatikami. A tak jsme jeli dál.
Michaela Janouškovcová
Podzimní listí
Po téměř čtyřech měsících léta, slunce, žabek a nahých ramenou přichází podzim. Slunce sice pořád překvapuje svojí intenzitou, ale studený vítr a temný rána nás nenechávají na pochybách. Za celou dobu, co jsme tu, pršelo necelé tři dny. Což je fantastické pro turismus a pro nás, ale neštěstím pro zemědelce. Celý severní ostrov vyhlásil oficiálně období sucha, a v některých oblastech se dokonce zabíjí dobytek, který nemají farmáři čím napojit. Nový Zéland měl letos naprosto vyjímečné léto plné slunce..
Michaela Janouškovcová
Krása venkova (v brazilských plastových balerínách)
Vždycky jsem milovala města. Ruch a spěch Prahy, pouliční umělce v Oslu, smích a křik Karlových Varů při festivalu, vůni londýnského metra.. Tu hřejivou, známou vůni a davy lidí, co se proplétají kupředu. Zbožnovala jsem to, že když se pozdě večer rozhodnu, že chci jíst sushi, tak jím sushi. Že na poslední chvíli můžu každý večer na jiný koncert a na jinou výstavu. Že tramvaj číslo 20 mě vezme na krásnou projížďku z Dejvic na Smíchov, při které se vždycky stihnu zamilovat. Do podzimní-zimní-temné i slunečné Prahy.. Kterou miluju. Do chvíle, než mě paní v tramvaji štouchne deštníkem pod žebra. A ženská na Pankráci u metra řekne “uhni krávo.”. A pak telefonující v davu, přeslechnu místo, kde se máme setkat. Rozvoz sushi bude trvat 3 hodiny, takže si dám radši rohlík. V Londýně skočí pod metro člověk, vůně se celá obalí do černého hábitu smutku a.. lidi pospíchají zase dál..
Michaela Janouškovcová
Art deco weekend
Říká se, že každá žena by měla mít ve svém šatníku (kosmetické taštičce a šperkovničce) pár kousků, díky kterým se vždy bude cítit žensky. Perlový náhrdelník, malé černé, chanel rouge rtěnku, klasické černé lodičky a trenčkot (přesně ten zakopový kabát, se kterým se Burberry tak proslavilo). A tak i když jsem se ocitla více než 17 000 km od domova, mé bílé skříně s okýnky, šperkovničky s Eiffelovkou a vším, co mě tak těší, a vyměnila to za boardshorty, žabky, make up jednou za měsíc a do ohonu sčesané vlasy, kus svého ženství jsem vzala s sebou. Vlastně víc kousků. Těch nejzásadnějších. Perel. Od drobného náhrdelníku a náramku od babi Tonči po jeden mohutný, tvořený ze šesti náhrdelníku. Jasně, že se při balení strhl boj s Honzou, který nechápal, na co mi tady uprostřed ničeho budou, ale.. musela jsem je propašovat, i když přidaly kufru na váze tak půl kila. A přestože se dlouho povalovaly na dně kufru.. jejich den přišel.
Michaela Janouškovcová
12/12/2012_ den, kdy jsme koupili auto!
Zuřiví snílci neztrácejí naději.. A tak jsme po počátečních utrapách a komplikacích konečně koupili naše auto, které nám pomůže objevovat divy a zákoutí středozemě! Long story short.. Vzhledem k tomu, že je tady vážně všechno daleko /po změně našeho předchozího plánu koupit auto až někde na jihu, kde bychom se usadili/ bylo docela komplikované dostat se kamkoli k autu.. Auta se prodávají na internetu /trademe.co.nz, kde kiwáci prodávají a kupují naprosto všechno na co jsi vzpomenete/ na car fairech, což jsou nedělní a sobotní trhy, nebo v bazarech, backpacker místech etc.. Hned v úterý jsme si našli auto, relativně nové a hezké subaru, nicméně když jsme ve středu překonali vzdálenost 36 km co nás od auta dělila /v jednom městě!!!/ zjistili jsme, že kiwák co ho prodával vlastně auta překupuje, o jejich původu neví nic a ani moc o technické stránce.. Načež jsme jeli do jednoho backpacker bazaru, který už se nám zdál víc, spolu s kiwákem Craigem, který slíbil že nám najde auto přesně podle našich představ.. Měl se ozvat ve středu, ve středu nic a ve čtvrtek ráno volal, že má auto pro nás!! Hurááá.. takže jsme zavolali Kamče /tímto bych ráda jí i Mírovi poděkovala za pomoc při hledání auta!!/ a vyrazili jsme. Auto vypadalo docela dobře, hlavně bylo skoro za babku i s přestavbou na campervan /auto kde můžete i spát, což mi přesně potřebujeme:)/ takže jsme řekli že do toho jdeme a že počkáme do soboty ve městě, než se auto předělá..
Michaela Janouškovcová
17 961 kilometrů od domova
Nový Zéland je daleko. Vlastně skoro nejdál, kam se můžete ze srdce Evropy vypravit. Země hobita, který zrovna přichází do kin, sadů a ovoce a hlavně zeleně, té je tu všude tolik až mi doteďka přechází oči! Myslím, že mi celá ta “dálka” došla až v letadle, když se na obrazovce přede mnou objevila mapa jak poletíme.. a turbulence prvního letu nad Ruskem, kde pod námi nebylo vůbec, ale vůbec nic jen nekonečné bílé pláně.. 11 hodin do Soulu, zhruba to samé do Aucklandu. 12 hodinový časový posun vpřed. A teplotně? Z Prahy jsme odlétali když bylo něco málo pod nulou, v Aucklandu pršelo a bylo 17 stupňů.
Michaela Janouškovcová
Nesnáším nakupování
Vážně. Nebaví mě stát věčné fronty na kabinky a svlékat se a zase oblékat, ke všemu za přítomnosti zrcadel v různých úhlech a naprosto nemožného světla, také mě nebaví různé velikosti u různých značek v různých státech, takže končívám pravidelně se špatnou velikostí a lov začínám znovu, fronty u kas, prodavačky, které vyloženě obtěžuji, ledová klimatizace nebo naopak žádná a mé zpytování svědomí, jestli "to" opravdu tak nutně potřebuju.. Také nemám ráda nacpané nákupní třídy plné žen(aspoň většinou:-) s posedlými výrazy v očích, spoustou narvaných tašek, kterými mě klidně mlátí hlava nehlava a ukřičenými hlasy, kterými sdělují kamarádkám, co objevily v období slev..
Michaela Janouškovcová
Ostře sledované životy
Vedete Vy, vedu ho já a vedou ho i ti všichni okolo nás. Mobilní operátoři mohou lokalizovat náš telefon, mají seznam našich hovorů. Skrze IP adresu lze zjistit na jaké stránky se připojujete, jak často a v kolik hodin. Nezní vedle toho fakt, že Vás šmíruje soused od vedle jako nevinný detail? Zní. A to je teprve začátek.
Michaela Janouškovcová
Nemám ráda děti
A to jsem žila celý život v dojmu, že mám. Celý život, nebo spíš od doby, co se o dětech mluví, jsem říkala, že chci čtyři dětičky, dům plný smíchu a dva psy. Teď už to pár dnů neříkám. A vstávají mi z toho vlasy hrůzou na hlavě stejně tak jako všem ostatním, když jsem se zamlžným pohledem o těch čtyřech dětičkách vyprávěla..
Michaela Janouškovcová
A umí ta Tvoje cácorka vůbec vařit?
Zeptala se matka mého tehdejšího přítele přímo před mýma očima. Táhlo mi sotva na 18, seděla jsem mu na klíně, porážela jsem ho v nějaké hře na X-boxu při čekání na to, až maminka odjede na víkend pryč a odpověděla za něj. A doteď se za svou odpověď stydím. " Já vařit nemusím, mám totiž ve svém věku jiné přednosti. " Pošetileji jsem odpovědět opravdu nemohla..
Michaela Janouškovcová
Nekonečné strategie
Pečlivě promýšlet každý krok, myslet i na to, co nastane vzápětí, neunáhlit se, být neústupná, neodolatelná a hlavně hrdá. Tak to už mě vážně nebaví.. Všechny tyhle strategie na téma "chtěj mě víc, než jakoukoli jinou", "miluj mě", "nos mě na rukou", pro mě prostě nejsou. A je to velká velká chyba. Strádám jí já, samozřejmě..
Michaela Janouškovcová
Michaela má ráda divočinu
aneb léto s dvouletou ďáblicí. Zkusit se má všechno ( nebo radši skoro všechno) a tohle bude zkušenost k nezaplacení. Už tedy je, ale.. dost náročná. Slovo dalo slovo a já se ocitla na ostrovech, uprostřed fotbalu, který tady všichni prožívají a o to víc si téhle zkušenosti "užívám". Ale abych nepřeskakovala..
Michaela Janouškovcová
Hra na jistotu
V celém svém životě mám jen pár neochvějných jistot. Když se na narozeninových oslavách krájí dort, vždycky dostanu ten nejmenší kousek. Když si jednou za čas vyžehlím vlasy a chystám se ven za holku, spolehlivě přijde bouřka nebo vichřice. V obchodě si spolehlivě stoupnu do té nejdelší fronty a k té nejnepříjemnější paní prodavačce.
Michaela Janouškovcová
Sex a jeho nenaplněná očekávání
Ne nadarmo se říká "expectations make complications" (očekávání způsobují komplikace) a v případě sexpectations.. To platí doslova a do písmene..
Michaela Janouškovcová
Z lásky k lásce
Tropím hlouposti. Nacházím se zase jednou v období, kdy zamilovaná až po uši nejím ( dobře, čokoládu ano) nespím ( dnešních jedenáct hodin bylo výjimkou a můžou za to 12 hodinové procházky posledních x dnů) nemyslím ( ano, nad ním ano) a maluji si všechno do detailů..
Michaela Janouškovcová
Slabost pro silný chvíle..
velká gesta ( ne ta prázdná!) , velké lásky, komplikované situace, velká slova.. Vždycky jsem ji měla. A nezbavila jsem se jí tak úplně dodnes.
Michaela Janouškovcová
Princové z pohádek
skutečně EXISTUJÍ! Nejprve v ně věříme, pak o nich sníme a nakonec.. je potkáme.
Michaela Janouškovcová
Modlitba za svobodu
Jeden moudrý člověk kdysi řekl, že nejhůře se člověk dostává z žaláře, do kterého se dobrovolně uvěznil sám.. Jen zapomněl zmínit, jak se z něj vlastně dostat..
Michaela Janouškovcová
Pro oči nevidět
Kolik lidí denně potkáme? Dejme tomu třista, když žijeme ve městě, chodíme do školy, práce, večer se bavit? Kolik jich pozdravíme a kolika z nich se zeptáme, jak se jim daří? Deseti? Dvaceti? A u kolika nás to opravdu zajímá?? Na kolik "cizinců" se denně usmějeme?
Michaela Janouškovcová
Láska + dálka = láska nebeská?
Říká se, že láska prý hory přenáší. Přenáší tedy i více než devatero řek, dolů, moří? Jde to? Funguje to? A co všechno je třeba k "long distance relationship" k tomu, aby to vážně fungovalo? Pro mě tohle nikdy nebylo. Jenže pak jsem se jednoho dne probudila a došlo mi, že chci jeho. Lásku. A to i přestože je na dálku..
Michaela Janouškovcová
Deset let a víkend v Brusselu!
Znám Tě 10 let. Krásná blondýna s modrýma oči a o 3 čísla větší podprsenkou / pravděpodobně už to nikdy nedoženu.. / Chytrá, výmluvná a vtipná. Nedáš se ubít argumenty. A taky mluvíš. Dost. Ty, Chenetka.
| předchozí | 1 2 | další |
