Az budu velka..

.. tak budu presne vedet, co chci a presne to budu delat..                                        

Tak presne tak to nefunguje. Uz totiz pry velka jsem. A co bych chtela delat, tak o tom nemam ani potuchy.. Mohla bych zustat na ostrovech, trochu pracovat, hodne cestovat. Taky bych mohla ucit anglicky deticky v Africe. Taky bych mohla zase studovat, nebo si najit opravdickou praci a zacit zit zivot, ve kterem se plati ucty a setri se na dovolenou. Mohla bych zacit ucit pilates nebo yogu. Nebo se vdat, poridit si detatko a setrit na lednicku, auto, jednou za dva roky malovat zdi pomalovane od pastelek a jezdit na rodinne dovolene. To vsechno bych mohla. Ale nejdriv bych rada vedela, ze to opravdu chci..

Na druhou stranu jsem si jista tim, ze vim, co nechci. Coz je urcite jisty krok kupredu.. Nechci zustat na ostrovech, protoze to neni laska na prvni pohled. Nechci do Afriky, protoze bych si k tem detickam(prestoze ted zrovna nemam zadne rada) zajiste vypestoval vztah a rvalo by mi srdce odjet. Studovat chci, ale.. bude to vubec nekdy 100procentni ano? Opravdickou praci potrebovat budu, stejne jako platit ucty. Ale nerikam, ze presne to chci.. Vdat se nechci, to teda neee)).

A tak obvinuju dospelaky, co mi cely zivot rikali, ze az prijde ten pravy cas, budu presne vedet, co chci delat taky kde to chci delat, s kym to chci vlastne delat a vsechno okolo. Cim vic cestuji, cim dale a dele tam jsem, tim vic vidim moznosti kolem sebe a tim vic mi to mota hlavu. Nerikam, ze si neuzivam to, co prichazi, ale vetsinou prichazi to, co neplanuji. Ani zpoloviny. Jakmile zacnu planovat, zacnou se plany borit jak domecky z karet..

Vlastne ano, neco bych chtela. Rada bych, aby mel den 48hodin a ja stihla vychod i zapad slunce, stihla si  kazde rano zabehat u more, psat, protoze to me vazne bavi, varit, pracovat to, co me bude bavit(!!!)vidat sve milovane a travit cas s nimi a kazdy vecer neusinat s diarem u hlavy, ve kterem je zapsane, co vsechno jsem nestihla..

Dneska jsem vychod slunce stihla, ale stejne padam unavou a pujdu jeste na chvilku spat a opet doufat, ze si dam dohromady vsechny +/- a az se znovu probudim, budu naprosto presne vedet to, co chci.

Verit, stale verit. ( a do te doby uzivejte plnymi dousky to, co Vam skoci do cesty.. )