12/12/2012_ den, kdy jsme koupili auto!

Zuřiví snílci neztrácejí naději.. A tak jsme po počátečních utrapách a komplikacích konečně koupili naše auto, které nám pomůže objevovat divy  a zákoutí středozemě! Long story short.. Vzhledem k tomu, že je tady vážně všechno daleko /po změně našeho předchozího plánu koupit auto až někde na jihu, kde bychom se usadili/ bylo docela komplikované dostat se kamkoli k autu.. Auta se prodávají na internetu /trademe.co.nz, kde kiwáci prodávají a kupují naprosto všechno na co jsi vzpomenete/ na car fairech, což jsou nedělní a sobotní trhy, nebo v bazarech, backpacker místech etc.. Hned v úterý jsme si našli auto, relativně nové a hezké subaru, nicméně když jsme ve středu překonali vzdálenost 36 km co nás od auta dělila /v jednom městě!!!/ zjistili jsme, že kiwák co ho prodával vlastně auta překupuje, o jejich původu neví nic a ani moc o technické stránce.. Načež jsme jeli do jednoho backpacker bazaru, který už se nám zdál víc, spolu s kiwákem Craigem, který slíbil že nám najde auto přesně podle našich představ.. Měl se ozvat ve středu, ve středu nic a ve čtvrtek ráno volal, že má auto pro nás!! Hurááá.. takže jsme zavolali Kamče /tímto bych ráda jí i Mírovi poděkovala za pomoc při hledání auta!!/ a vyrazili jsme. Auto vypadalo docela dobře, hlavně bylo skoro za babku i s přestavbou na campervan /auto kde můžete i spát, což mi přesně potřebujeme:)/ takže jsme řekli že do toho jdeme a že počkáme do soboty ve městě, než se auto předělá..

Proces co musíte mít na NZ u auta které kupujete je následující. WOF /warranty of fitness/, což je naše technická. Pak registraci, cca za 150 babek na půl roku, která se dělá taky na poště – stejně jako přepis auta, což je až alarmující, protože se Vám jako majiteli může stát, že jen podle spz si někdo přepíše Vaše auto na sebe :-) nicméně transport service Vás po 14 dnech upozorní, že se něco takového stalo.. No a pak pojistka, která je na NZ volitelná, tudíž jí mít vůbec nemusíte. Takže jsme volali Craigovi v pátek, co WOFka, jestli kára cajk etc.. On že jasný, ať si přepíšeme na poště auto na sebe!! /registraci měl platnou/ a ať v sobotu přijedeme pro auto.. Takže jsme se v sobotu v půl sedmé večer vydali celý nadšení a sbalení k Craigovi, kde nás čekalo prázdné a špinavé auto. Spolu se spoustou jeho omluv a výmluv, že nestíhal. A ať přijedeme v neděli.. Po mém deseti minutovém hysterickém záchvatu a jeho “take it easy”, jsme se vraceli zpátky do Albany /čtvrť severního Aucklandu/ s tím, že v neděli v 11 am bude auto. To už jsme byli málem bezdomovci, protože bydlení bylo domluvené jen do soboty.. Naštěstí Simon /náš landlord- pronajímatel/, vážně zlatý člověk, nás nechal u sebe.. takže ok. Teda, bylo by to ok, kdyby v neděli ráno nenapsal Craig JEN smsku, že se omlouvá, že je něco s převodovkou!!! která měla být toho času dávno zkontrolovaná + v ní měl být doplněný olej.. a kam a jak nám má vrátit peníze. Na moje telefonáty  neodpovídal, na zprávy taky ne.. Až se nakonec ozval a náš kamarád, který byl zrovna v centru vyzvedl zálohu. Uf. Takže peníze zpět, akorát jsme promeškali nedělní car fair a auto bylo přepsané na nás. Lépe řečeno na mě:). Takže jsme byli opět na začátku, po 6 dnech v Auck, kdy už jsme chtěli být dávno pryč.. Neděle a pondělí se odehrávali ve scénářich cest tam a zpět, přes bazar pár indů /auta sice nebyla cítit po kari, ale vypadala podivně:)/ až po čecha Martina, u kterého jsme auto nakonec a konečně vybrali!! Do dneška se ještě předělávalo/kontrolovalo/a dávalo do kupy aby vyhovovalo našim záměrům a tadáááá_ dnes jsme si ho byli vyzvednout. Je to Toyota Estima, ročník 1998, má najeto 135 000 km, a je zatím hrozně špinavá / proto jí Honza vysává a uklízí, zatímco já informuju o novinkách:-)/

Teď už je tahle kiwácká kráska přepsaná na nás, máme registraci, WOFku a za chvíli snad bude i pojištění! Taky máme parádní deky a povlečení, kastroly a příbory /i houbičku na nádobí a jar, tati:-)/ a dneska večer se chystáme na cestu! U nás je 4:30 pm, takže až se pobalíme, poklidíme, najíme /chudák Honza už tak 4 hodiny hladem nevidí:)/ tak vyrazíme směr jih. Zítra se snad ještě vyřeší věc s odregistrací starého auta, Craig není zjevně úplně důsledný. Ale řeknu Vám, byla to pěkná fuška, skoro jako s hledáním toho dokonalého chlapa!

Btw. dnes, když už jsme seděli v našem autě /I love how it sounds:)/ tak hráli All I want for xmas is you. Tak jsme se museli začít smát, vánoční koledy zní vážně jinak, když sedíte v rozpáleném autě a koukáte na palmy.
Ps. kdyby jste to nevěděli, kiwáci chodí všude bosi, což moc nechápu zvlášť teď, když je země tak strašně rozpálená.

A my vyrážíme vstříc zářným zítřkům.. 

(článek je publikovaný též na www.exploringnewzealand.wordpress.com)