Jak ředitel protokolu kanceláře prezidenta telefonoval

Jednou takhle seděl šéf hradního protokolu ve své kanceláři a přemýšlel, co by ještě tak mohl udělat. I řekl si, že už dlouho netelefonoval. Jenže komu by měl zavolat?

Nejdřív myslel na Josefa Nováka z Hradce Králové, potom na Karla Novotného z Plzně, možná by nebylo vůbec špatně zavolat Františku Svobodovi z Olomouce. Už dlouho si u těchto lidí neindikoval některé údaje. A potom ho to napadlo. Zavolá třeba Jiřímu Bradymu do Kanady. A bude indikovat některé údaje. Hradnímu protokolu nedávno zvýšili fondy na volání do zahraničí, tak proč to nevyužít. Samozřejmě mohl zavolat Johna Smitha z Texasu, ale Brady z Kanady to nakonec vyhrál. A tak volal a indikoval jeden údaj za druhým.  

Proč? Protože to je jeho práce. Kdyby si ty údaje neindikoval on, tak kdo jiný? To je přece hlavní činnost ředitele protokolu prezidenta republiky. Indikovat některé údaje. Dělá to ostatně každý rok. Každý rok volá různým lidem a indikuje některé údaje. Je sice poněkud zvláštní, že všichni ředitelé protokolu před ním žádné telefonáty za účelem indikování některých údajů neprováděli. Za to ale volali lidem, kteří měli obdržet vyznamenání. Těm, kteří vyznamenání obdržet neměli kupodivu vůbec nevolali. A to dokonce ani, aby si indikovali některé údaje. Je zřejmé, že ti předcházející ředitelé protokolu zkrátka nedělali svou práci dobře.  

Ředitel, který nevolá za účelem indikování některých údajů je ředitel naprosto k ničemu. A co náš pilný a pracovitý ředitel protokolu dostal za svou námahavou práci? Stal se oběti spiknutí. Spiknutí ve kterém měla zcela jistě prsty proslulá pražská kavárna. Nicméně vypadá to, že tato konspirace měla mnohem hlubší pozadí. Je zde totiž vidět i silný vliv brněnské cukrárny. Možná se zapojila i zákeřná ostravská putyka. Viděl bych tam i nemalý vliv frýdecko-místecké Dobré čajovny. Všechny tyto zlovolné síly způsobily, že Miloš Zeman nyní vězí v kauze Brady z Kanady až po obě své brady.  

Je to poučení pro příště. Až vám dva týdny před udílením vyznamenání zazvoní telefon a na druhém konci bude pracovitý ředitel protokolu, ještě to neznamená, že jste byl vybrán k ocenění. A to i v případě, kdy by vám to dotyčný přímo řekl. Ve skutečnosti se jen snaživý ředitel snažil indikovat některé údaje. Nebo jde o spiknutí kaváren, čajoven, cukráren či restaurací a jídelen. Spiklenci si patrně najali zdatného imitátora, který nejen, že napodobil hlas ředitele protokolu, ale povedlo se mu dokonce napodobit i jeho telefoní číslo. Zvláštní je, že toto naprosto logické vysvětlení není některými občany tohoto státu kupodivu akceptováno. Zeman a jeho spolupracovníci přece nikdy nelžou. Alespoň se to píše někde vlevo dole.