Slyšeli jste už o bonsaj koťátkách?

Proč je propagace týrání tak závažnou závadnou činností? V čem se liší propagace týrání od týrání samotného?

Nejčastěji se při obhajobě navádění k týrání zvířat člověk setká s omluvou, nebo jestli chcete výmluvou „vždyť to byla jenom taková sranda“ . No, někdy to skutečně může být „úsměvné“, to tak maximálně. Zejména pokud jde o paralelu s nějakým lidským nešvarem. Sama legislativa odděluje propagaci týrání od týrání samotného. Tak v čem je problém?

1. Problém je v nastavování míry kolektivní tolerance k závadnému chování člověka. Normalizace něčeho nechtěného, co za 5 let může být přijato jako normální situace. Setkáváme se s tím denně. Omlouvání válek, genocid, holokaustu i méně závažných aktů.
2. Vždy se najde nějaký chytrák, který psaný, či vizuální návod napodobí. „Mládež, ta naše mládež…“ a „Alkohol je melou lidstva“.

Nemůžeme se tedy ani v médiích na utrpení zvířat ani z edukativních důvodů podívat? Můžeme. Důležité slovíčko v textu zákona je „navádění“. Pokud je popisovaná závadná událost, která se stala a není přitom glorifikována, je na místě o ní informovat. Jinak by šlo o tabuizování tématu. A to nechceme. Zákonnou povinností je přitom uvést v doprovodné informaci nebo to má jinak vyplývat, že se jedná o činnosti zakázané zákonem na ochranu zvířat proti týrání.

Před cca 10 lety jsem řešil kuriózní případ videa, dnes s již zesnulým předním propagátorem kutilství, Přemkem. Šlo o návod jak použít netopýra , jako senzor na couvání . Blbost. Nicméně, kde máme jistotu, že to nějaký chytrák skutečné se živým exemplářem neudělá? Škoda jenom, že jsme se s Přemkem osobně nepotkali.

P.S. A abych si splnil povinnost - Přiložený obrázek je vyobrazením činností v rozporu se zákonem č. 246/1992 Sb.

Samozřejmě, pokud je návod vyobrazen v zahraničí, nemá naň Česká legislativa dosah.