Proč stát potřebuje víc daní, víc úředníků? Proč už se prý ve veřejné správě nedá víc šetřit? Kromě jiného také proto, že takhle počítají politici:
Ukáži to na příkladu sKarty, ale jako model uvažování našich politiků a jejich ekonomického ignorantství to platí pro spoustu dalších projektů našich ministerstev a jiných úřadů - dosaďte si sami, jaký projekt chcete.
Toto je citát z oficiální webové stránky Ministerstva práce a sociálních věcí, sekce "otázky a odpovědi k sKartě"
"Kolik projekt zavedení sKaret stál?
Daňové poplatníky zavedení karet nestálo nic, nehradili jsme dodavateli České spořitelně ani korunu. Zavedením sKaret naopak ušetříme více než 200 mil Kč, což jsou dnes roční náklady za transfer financí k příjemcům dávek."
Zdroj: http://socialnireforma.mpsv.cz/cs/69
Neskutečně drzé a hloupé tvrzení!
Ten projekt MUSEL stát odhadem desítky a možná i pár stovek milionů. Zde jsou:
- osobní náklady (platy, kanceláře, telefony, atd.) na všechny úředníky, kteří projekt na ministerstvu připravili a řídí - a to nebyl jeden člověk pracující na projektu týden, to musely být desítky lidí po mnoho měsíců...
- náklady na právní služby - i když je poskytují zaměstnanci-právníci ministerstva (o to více ti externí) – to platí i pro další položky
- náklady na poradenské služby
- náklady na IT služby, zavedení procesů
- náklady na školení lidí, kteří se systémem pracují
- tisk stohů dokumentů k projektu, vypité kávy na poradách...
- atd., atd., atd.
To je totiž elementární ekonomická znalost každého, kdo v životě dělal sebemenší projekt v nějaké firmě - kromě externích nákladů existují také náklady interní - a ty jsou stejně skutečné a je třeba s nimi počítat.
Základní ekonomické pravidlo říká: Nic není zadarmo!
Pokud nám tedy MPSV tvrdí, že projekt nestál daňové poplatníky NIC, tak lže. To, že za sKartu neplatí České spořitelně, na tom nic nemění. To je jen jedna z mnoha nákladových položek. (Spořitelně totiž platí ve formě dat, která Spořitelna od ministerstva získá. Zadarmo opravdu není nic...)
Existují jen dvě vysvětlení: První: Na ministerstvu, které spravuje stovky miliard, neznají základní ekonomická pravidla. Druhé: Znají je, ale vědomě lžou, aby nepřiznali, kolik a za co utrácejí.
Obě varianty jsou špatné. Nejhorší je třetí - obojí je pravda, jen se to různě kombinuje...
Jediné, co s tím můžeme dělat, je vytvářet větší tlak na naše politiky. Ptát se. Pamatovat si. Zajímat se. Chodit k volbám a pečlivě a s rozvahou vybírat.
Já aspoň píši blog. Ne proto, že chci nadávat a dělat chytrého. Proto, že doufám a věřím, že i díky tomu nás bude více. A politici se začnou bát. A začnou se chovat aspoň trochu zodpovědněji.
PS: A to vůbec neřeším samotný smysl a funkci sKarty, ze které se stala další plastová kartička v peněžence, v podstatě taková "druhá občanka", bez sebemenší přidané hodnoty a funkce. Další kousek plastiku, který nás stál opravdu hodně. Zasuňte ho mezi OpenCard, kartu IZIP a vedle nové občanky s čipem, který je také k ničemu.
PSS: A nezapomeňte, že do konce března musíte podat daňové přiznání! Z něčeho tento stát přeci musí to NIC platit!
