Den, kdy jsem rád viděl chlapa

Dnes ráno jsem si byl na plavečáku zaplavat. Pár desítek bazénu jsem uplaval, pak ve vířivce poseděl i horký páry si užil. Tělo vodou zmučené, ruce jak pavián, odcházím do sprch, ve sprchách nikdo nebyl, sundám plavky a cítím jak do mě bubnují horké kapky. V tom mi v hlavě, někde vzadu začal našeptávat červíček pochybností a zeptal se mě: "Jseš si jistej, že jseš v pánských sprchách?" :-)

Vzpomínal jsem, ale vůbec jsem si nepamatoval kudy jsem do sprch šel. Šel jsem automaticky jako předtím, nepřemýšlel jsem, ale je fakt, že pánské i dámské sprchy jsou vedle sebe, pravda jsou označené cedulkou, ale když jde člověk jak robot, mohl jsem se splést. A červíček hlodal dál a maloval mi scénář: "Teď si představ, že jsi se spletl a přijde sem zakomplexovaná ženská, která se sama stydí za své tělo a uvidí tebe, nahýho chlapa. Začne příšerně ječet, přiběhne plavčík a spousta dalších lidí se podívat na úchyla. A živá duše ti neuvěří, že jsi jenom špatně odbočil!":-) Sakra, jak poznám, zda jsem ve správnejch sprchách, v dámskejch jsem nikdy nebyl, takže to tam může vypadat stejně jako v pánskejch. Už to mám, podivám se na WC, když tam budou mušle, jsem správně. Už, už jsem chtěl vykročit směrem k záchodům, když vrzly dveře ze šaten, což znamenalo, že někdo vchází. Srdce se mi rozbušilo a v krku jsem měl knedlík, kterej ne a ne spolknout. Zahlédl jsem stín, panika!

Když se ve dveřích objevil vrásčitej děda, spadnul mi kámen ze srdce a myslel jsem, že ho snad radostí obejmu. :-)