Prakticky každý den si můžeme na tomto blogu přečíst aspoň jeden článek o tom, jak je islám fajn, jak jsou Arabové hrozně prima lidi a jak to není pravda, co se o islámu říká a bla bla bla. Vím, že můj poslední blog je také na toto téma, ale krapítek jinak:)
Naše milé kolegyně a kolegové blogerky/blogeři, kteří narozdíl od většiny Čechů měli tu neobyčejnou čest a radost objevit Alláhovu přízeň a konvertovali, nebo jen pochlebují, už mě neuvěřitelně vytáčí. Proč? Podívejte se na historii jejich článků: „Já a islám, proč jsem si zvolila islám, ženy a islám, Palestina a Izrael..“ pořád dokola, dokolečka. To nemáte nic jiného, co byste mohli světu říct? Nemáte vlastní život, identitu, myšlenky? Nebo jste tak neuvěřitelně nudné a trapné existence, že se musíte schovávat za repetetivním obhajováním islámu? Obávám se, že ano. Z tří a víc tisíc blogerů idnesu je to pár notorických hlásných trub islámu, kteří nás zásobují těmito spamy. Je tu snad nějaký ateista, který by denodenně psal na téma „Jsem ateista a jsem na to hrdý, proč jsem si zvolil ateismus, apod.“ nebo se tu najde stejně postižený křesťan či Žid? Možná se pletu, ale nemyslím si to.
Stejně tak velkou „radost“ mám z toho, když se tito misionáři islámu rozhodnou vzdělávat tupý český národ o vztazích Izraele a Palestiny, potažmo arabských států. Proč, proč, proč? Připadáme vám tak pitomí, že si to neumíme zjistit sami? Nebo to snad bylo obráceně a židovské jednotky vtrhly na území arabských států ihned poté co rezoluce OSN o vzniku státu Izrael vstoupila v platnost? Já osobně tyto informace nepotřebuji, ne od vás milé konvertitky a konvertité. Možná vám to tak nepřijde, ale opravdu nežijeme v zajetí sionistického spiknutí a objektivní informace jsou dostupné i lidem, kteří pětkrát denně neklekají na kobereček a neobrací se čelem k Mecce.
Na závěr jedna skromná rada pro tyto dámy a pány: možná jste našli Alláha, teď si najděte život!
