Jakkoliv se to zdá nepravděpodobné, každý hajzl musí prokazovat velkou míru zodpovědnosti. Odpovídá totiž za to, aby se zbavil veškeré odpovědnosti, se kterou vejde do styku, a to je úkol vyžadující obrovskou zodpovědnost.
Buďme k sobě absolutně upřímní, mí hajzlističtí učedníci, a přiznejme si jedno: život na této planetě není procházka růžovým sadem, zvlášť pokud jste ještě neovládli hajzlovské umění, které vás automaticky vyšvihne na špici závodu s evolucí. Prostě svět je plný nástrah a příkoří: jídla zdarma poskrovnu, volně dostupná voda většinou nepitelná, kyslíku ubývá s nadmořskou výškou, gravitace nám neustále rve předměty z rukou....no peklo, co si budeme nalhávat. Tak proč si tohle vše ještě komplikovat nějakou odpovědností??!!
Máte snad na stole červené tlačítko, které spustí jaderný armagedon? Přímou linku s Moskvou? Ne? V tom případě mám pro vás dobrou zprávu – nejste odpovědní za svět (s největší pravděpodobností se odebral směrem do kopru už dlooouho před vaším narozením, tak jako tak). A další dobrá zpráva? Nemusíte být odpovědní ani za většinu věcí, které děláte vy sami!
Velké části odpovědnosti se zbavíte dokonce s podporou vědy. Nevěříte? Promluvte si s psychologem! Ano, konečně tihle darmožrouti můžou být nám hajzlům jednou užiteční – za všechno, co děláte, může totiž vaše rodina a vaše výchova. Jste líní si ostříhat nehty na nohou? Jasný případ nedostatečné otcovské lásky. Neumýváte po sobě nádobí? Beztak je to tím, že vám babička vždycky dávala jen kyselé bonbóny. A tak dále.
Ne na všechno ale tato psychologická fintička stačí, tak například v práci s tím moc nepochodíte. Ale nebojte se, hajzlismus je mocnější psychologie. Nejlepší a nejmoudřejší je postupovat předvídavě a obezřetně a důsledně se vyhýbat všemu, co jen vzdáleně zavání odpovědností nebo průserem. Ruce pryč od toho! V každé skupině lidí je vždy aspoň jeden zodpovědný idiot, který se o podobné časované bomby dobrovolně hlásí.
Ne vždy jde odpovědnosti předcházet a prevence prostě není možná. V těchto případech se musí hajzl vypořádat s důsledky odpovědnosti. De facto se jedná o rozvoj starého modelu „pes mi sežral úkol.“ Většina psů ale, samozřejmě, nebaští powerpointové prezentace a excelové tabulky, takže proto nutnost rozvoje. A to rozvoje od papírové vlaštovky k raketoplánu. Musíte být kreativní. Bez kreativity není hajzlovství, to si pamatujte! Musíte být kreativní, jako když Bůh tvořil ptakopyska. Odkládali jste svěřený úkol a najednou vám nezbyl čas na dokončení? Určitě existuje minimálně deset dobrých „objektivních“ důvodů, proč jste tento úkol nemohli splnit. Nejlépe kvůli tomu, že jste dělali něco jiného, třeba pro manažera, co je třeba zrovna nemocný, nebo na dovolené, nebo mrtvý. Museli jste revidovat, píchli jste kolo, srazili srnku, pomáhali srnce, která píchla kolo, prostě cokoliv...
Krásný příklad takovéhoto objektivního důvodu nám před pár lety poskytla sama příroda, když k životu probudila islandskou sopku Jyflavsmustraklaponuhablablaeeekulu(nebo tak nějak). Polovina světa si ze dne na den sedla na zadek a přestala dělat, protože sopka. Pointa je ovšem v tom, že jen čtvrtina světa opravdu musela. Ta druhá čtvrtina se na dýmání logopedovy pomsty jen vymlouvala. Cokoliv v těch několika týdnech/měsících nešlo nebo se nedalo udělat, mělo na konci příčinného řetězce vždy jedno: sopka. No, byly to krásné časy. Tak na ně, milí hajzlové vzpomeňte a dejte vzniknout novým vlastním sopkám!
„Bez odpovědnosti není zásluh!“ je ta největší zhovadilost, co by vás kdy mohla napadnout a sama tato myšlenka by měla být trestána smrtí. Stejně jako hajzl nikdy nenese odpovědnost za neúspěch a selhání, tak VŽDY musí sklidit 100% zásluh. A opět díky kreativitě a vytrvalosti. Musíte si najít způsob, jak vysvětlit, že COKOLIV se podařilo, se podařilo i díky vám, v ideálním případě jen díky vám. Že dnes do Země nenarazilo cizí vesmírné těleso? Jasně vaše zásluha. Že svět nezamořili zombíci? Sice vám to dalo práci a přišel jste kvůli tomu pozdě, ale svět za tohle vděčí vám.
Tak na to, mí hajzlové, myslete a pamatujte, že den bez hajzloviny je den přežitý a ne prožitý!
