Jak dál s EET

Některé politické strany předesílají, že se po letošních sněmovních volbách budou chtít znovu zabývat projektem elektronické evidence tržeb (EET).

Jaké jsou dosavadní zkušenosti? Nepotvrdily se obavy, že systém bude mít velké technické problémy a bude kolabovat. Na druhou stranu se ani nepotvrdila očekávání o přínosu pro státní rozpočet. S těmi relativně drobnými získanými navíc si vláda hravě poradila. Navýšila státní výdaje a deficit státního rozpočtu plus mínus zůstal stejný.

EET zvedlo cenovou hladinu v restauracích a docela dost podnikatelů, zejména ti, kteří si podnikáním spíše jen přivydělávali, činnost ukončilo. To jsou ty zavírané vesnické obchody a hospody, na jejich znovuotevření teď vláda zavádí dotační programy.

Přínosy tedy nic moc.

I když jsem nebyl a stále nejsem příznivcem EET, nemyslím si, že by bylo prozíravé projekt EET opět rychle zrušit. Vysvětlím proč.

Nelze totiž nevidět, že snahy o zpřísnění evidence příjmů tu byly již v minulosti (viz. již schválené ale nezavedené registrační pokladny po r. 2000). A tyto tendence určitě budou i v budoucnu. Různé formy evidence tržeb existují ve většině států EU a naše EET je ve srovnání s jinými dříve zavedenými systémy relativně moderní řešení. Zanedbatelné nejsou ani již vynaložené výdaje na zavedení systému.

Raději než riskovat, že budeme někdy v budoucnu začínat opět od nuly, zaměřme se „kultivaci“ EET. O některých značně problémových oblastech EET přeci víme.

Vidím 3 oblasti, kde by se EET mělo zásadně změnit.

1. Duplicita evidence tržeb.EET by měla být evidencí pouze těch tržeb, které nezanechávají jinou elektronickou stopu. Tedy platby v hotovosti, různými poukázkami apod. Není důvod, aby EET podléhaly i transakce uskutečněné elektronicky např. platební kartou. Údaje o těchto tržbách jsou dohledatelné na výpisech z účtů a Finanční úřad si je pro případ kontroly může snadno získat. Vyjmutí bezhotovostních plateb z EET je také ochranou před zneužitím citlivých dat soustředěných na jednom místě.
2. Subjekty, kterých se EET týkáMomentální stav je hodně nepřehledný. Nejenom díky 4 vlnám, jak se postupně povinnost EET rozšiřuje. Ale jde také o různá, pro někoho „překvapivá“, zjištění, koho by se EET mělo týkat. Ať už jde o velikost nebo právní formu subjektů. Panuje obecná shoda, že nemá smysl, aby EET podléhali ti nejmenší podnikatelé, kteří si svou činností příležitostně přivydělávají. Nebo také spolky, pro které je podnikání pouze zdrojem příjmů pro svou nevýdělečnou činnost. Mám za to, že EET by měli podléhat plátci DPH (zjednodušeně řečeno), protože u nich je předpoklad, že podnikají skutečně „navážno“. Bude to jednoduché a přehledné.
3. Částky, kterých se EET týkáAsi každý z nás už viděl odpadkové koše plné EET stvrzenek. Pořídit a vytisknout stvrzenku na 2 rohlíky nebo jedno pivo je možná dražší než zboží samotné. Tyto malé tržby by se opravdu nemusely evidovat. Stanovení hranice minimální tržby podléhající EET (např.  500,- Kč u podnikání bez stálé provozovny, 100 Kč u kamenných provozoven) by vyřešilo i některé praktické komplikace s vydáváním dokladů u menších servisních zásahů v domácnostech a jiných opravdu drobných obchodů. A bonusový návrh. Opusťme myšlenku účtenkové loterie. Tato loterie hráčskou vášeň určitě neuspokojí. Spíše to pro některé lidi bude příčina různých poťouchlostí. Podle mě není dobré podporovat TO HORŠÍ V NÁS.