Zem zažila 5 veľkých masových vymieraní, počas ktorých zahynula väčšina druhov živých organizmov (nikdy však nevymrel všetok život úplne).

Súčasné šieste masové vymieranie (často nazývané antropocénne) sa od predchádzajúcich piatich katastrof zásadne líši svojou príčinou, rýchlosťou a povahou. Zatiaľ čo minulé vymierania spôsobili prírodné procesy ako dopady asteroidov, masívny vulkanizmus či náhle zmeny klímy, dnešnú kríze pomáha činnosť človeka.

"Podľa vedeckých štúdií je dnešná rýchlosť vymierania druhov 100 až 1 000-krát vyššia ako prirodzené tempo medzi jednotlivými katastrofami v histórii Zeme."

Trochu tento proces urýchlime, Zem po kolapse sa znovu obnoví, ale už bez človeka, Zem bude mať nového vrcholového predátora.

Požáry přinášejí saze do atmosféry a přinášejí deště a vlastně i "vymývání" CO2, jež se váže na obnaženou horninu. Byla zde dříve teze o tzv. Sněhové kouli, zamrznutí planety. Kontinentální uskupení bylo kolem rovníku a ještě neexistoval život a rostliny, jen pustá zem. Ohledně odlesnění, tak tu jsou organizace, hnutí, jež třeba kupují části deštných lesů, anebo na svazích Himálaji sázejí stromy.Matkou afrických lesů“ je kenijská ekologická aktivistka a politička Wangari Maathaiová.Kdo to byla: První africká žena, která získala Nobelovu cenu za mír (v roce 2004).Hnutí zeleného pásu: Založila organizaci Green Belt Movement, která mobilizovala ženy k sázení milionů stromů proti odlesňování a suchu. Pak tu je vulkanická činnost a planeta Země je aktivní vulkanickou planetou, jen díky oceánům se to transformujeme jinak. Kolik emisí CO2 má třeba Campi Flegrei u Neapole. Hlavní sloučenina: V oblasti fumarol (zejména Solfatara a Pisciarelli) stoupá primárně koncentrace sirovodíku (H₂S) a oxidu uhličitého (CO₂)

Ještě jedna věc to zhoršuje, a tím je nerozvinuté kontinuální časové - dějové vnímání u lidí, v situaci kdy každý kdo se zde narodí, tak nemá hned dnešní stav vědomí, nemá žádné. Musí ve všem znova objevit pro sebe onu Ameriku, co už maji generace za sebou. Je to vývojová fáze vědomí, kdy mozek již má dostatek zkušeností a poznání. Nejsou zde zatím fáze, kdy to vnímáme v čase kolem sebe, to že už v tom bylo mnoho vstupů, úkonů, investic, vědeckých popsáni, zákonů, hnutí ... Pokud pak společnost vsadí jen na školní vzdělání, bez tzv. vzdělání životem, tak je z toho dnešek v Evropě. Pro Evropu je stěžejní rozšiřování pouští a to zvláště Sahary, kde v obratniku Raka, 21.6., kulminuje a začíná léto a den se krátí, to je druhá expozice, první je od rovníku k obratniku Raka, začíná jaro a den se prodlužuje. Postačí se podívat na glóbus, jaké je kde klima na 50 rovnoběžce.Naše generace řešila rozšiřování pouští, ničení lesů emisemi SO2, ozónovou díru, ničení deštných lesů a Amazonie, a i permafrost Sibiři. Vše ale utichlo po Arabském Jaru, rozvratu Blízkého východu a Severní Afriky, feminizace politiky a to že Evropě vládnou postkoloniální země jež mají občanské koloniální trauma, pak přijetí občanů ze svých kolonií a nakonec migrantů. EU je takto oslabená a pod vládou kolektivu, a tak se ve všem hledá snadnější cesta, a zde se pak setkaly dva fenomény, generace vyrostlé v umělém světě, bez životních a krizových civilizačních zkušenosti, a fenomén médií, mít téma které je nosné a pak se toho ujali politici a EU, jež žijí ve svém světě a potřebují jej si udržet. Celé to pak naráží na lidí, jež to znova objevují, jsou uzavření ve své hlavě a životní cestě, a zatím nemají další rozvinuté zkušenosti, poznání, to že už to tu běží desítky let, i Marie Terezie vydala lesní zákon ... .Otázka nakonec, co je tedy ničivější... .

Odlesňování by se ještě nějak ovlivnit dalo, ale lesní požáry a tání permafrostu dost těžko.

Při požárech se jen uvolní CO2, který rostliny před tím odchytily z atmosféry. Odlesňování škodí.