Odlesňování, mega požáry a permafrost: neviditelné emise, o kterých se moc nemluví
Odlesňování: čistý účet za kácení
Lesy fungují jako obrovský „sklad“ uhlíku. Když strom shoří nebo se pokácí, uhlík se z něj uvolní zpět do atmosféry jako CO2. Podle dat z roku 2024:
- Ztráta tropických pralesů v roce 2024 způsobila zhruba 3,1 gigatun CO2 — víc, než kolik ročně vyprodukuje spalováním fosilních paliv celá Indie.
- Odlesňování obecně (nejen tropické) se odhaduje na přibližně 7–11 % globálních emisí skleníkových plynů, podle metodiky IPCC.
- Hlavním hnacím motorem není těžba dřeva, ale zemědělství — expanze pastvin pro dobytek a pěstování sóji (většina jde jako krmivo pro hospodářská zvířata) stojí až za 90 % tropického odlesňování.
Zajímavý detail: lesy zároveň fungují jako čistý propad uhlíku, tedy víc CO2 pohlcují, než kolik ho ztrátou stromů uvolní. Jenže tenhle „polštář“ se ztenčuje — dvě třetiny přínosu zdravých lesů už dnes vyruší právě tropické odlesňování.
Mega požáry: číslo, které chybí v národních statistikách
Tohle je možná nejpodceňovanější položka celé debaty, protože se běžně nezapočítává do oficiálních národních emisních bilancí zemí.
Kanadské lesní požáry v roce 2023 byly bezprecedentní — spálilo se přes 15 milionů hektarů lesa, víc než sedmkrát nad čtyřicetiletým průměrem. Výsledek: emise z těchto požárů dosáhly odhadem 647 megatun uhlíku (v přepočtu přes 2 miliardy tun CO2). Pro srovnání, to je víc, než kolik ročně vypustí ze spalování fosilních paliv většina zemí světa — Kanadu samotnou v tom roce trumfly jen Čína, USA a Indie.
Proč se to do statistik obvykle nepočítá? Země referují hlavně emise z fosilních paliv a průmyslu; přírodní požáry se řadí do jiné, méně sledované kategorie „land use“, i když jejich dopad na atmosféru je stejný jako u komína elektrárny.
Permafrost: zamrzlá bomba se zpožděným rozbuškou
Permafrost je trvale zmrzlá půda hlavně v Arktidě a na Sibiři, kde tisíce let leží nerozložená organická hmota — zbytky rostlin a živočichů, kteří nestihli shnít, než je pohltil led.
Množství uhlíku uloženého v permafrostu se odhaduje na 1 400–1 700 gigatun — to je zhruba dvojnásobek toho, co je dnes v celé atmosféře. Jakmile půda rozmrzne, mikroorganismy se probudí a začnou tu organickou hmotu rozkládat, přičemž uvolňují CO2 a metan.
Zatím jde o pomalý proces (odhady hovoří o stovkách milionů tun ročně), ale je tu riziko takzvaného náhlého tání (abrupt thaw) — kdy se místo pozvolného rozmrzání půda propadne najednou a uvolní mnohem víc najednou, než modely počítaly. Podle projekcí IPCC by do roku 2100 mohlo tání permafrostu uvolnit řádově desítky až stovky gigatun uhlíku, v závislosti na tom, jak moc se podaří emise obecně omezit.
Proč je to nebezpečnější, než to zní
Všechny tři jevy mají společnou jednu nepříjemnou vlastnost — jsou to takzvané pozitivní zpětné vazby:
teplejší a sušší klima → víc požárů → víc CO2 v atmosféře → ještě teplejší klima → víc tání permafrostu → víc metanu → ...
Na rozdíl od aut nebo elektráren, které lze poměrně přímočaře regulovat (jiné palivo, jiná technologia), tyhle procesy se jednou spuštěné částečně živí samy. To je i důvod, proč jsou pro klimatology znepokojivější než lineární nárůst emisí z dopravy — je těžké je „vypnout“ tak, jako lze vypnout uhelnou elektrárnu.
Co se s tím dá dělat
- Zastavení odlesňování — hlavně regulace dodavatelských řetězců u sóji, hovězího a palmového oleje, které nejvíc tlačí na kácení tropických pralesů.
- Aktivní obnova lesa — se zásadní výhradou, že nový les dorovná zachytávací kapacitu starého pralesa až po desítkách let.
- Management požárů — probírky lesa, řízené (kontrolované) vypalování podrostu, které se historicky dělalo přirozeně nebo záměrně a dnes v mnoha regionech chybí, což vede k hromadění hořlavé biomasy a následně k extrémnějším požárům.
- Sledování permafrostu — hustší síť měření na Sibiři a v Kanadě, protože nejistota v odhadech je pořád velká a „abrupt thaw“ scénáře jsou málo prozkoumané.
Žádné z těchto opatření není tak mediálně vděčné jako „jezdi na kole místo auta“, ale z hlediska čistého objemu uhlíku jde o srovnatelně velké, nebo dokonce větší páky.
Zdroje
Odlesňování:
- Global Forest Review (WRI), How much forest was lost in 2024? — https://gfr.wri.org/global-tree-cover-loss-data-2024
- Climate Council, Deforestation and Climate Change — https://www.climatecouncil.org.au/deforestation/
- Continuuiti, Deforestation Statistics: Global Data, Rates, and Trends 2025–2026 — https://continuuiti.com/blog/deforestation-statistics/
- World Bank Blogs, Deforestation: Accelerating climate change and threatening biodiversity — https://blogs.worldbank.org/en/opendata/deforestation-accelerating-climate-change-and-threatening-biodiversity
- Nature (2024), studie o globálním lesním uhlíkovém propadu — https://www.fs.usda.gov/nrs/pubs/jrnl/2024/nrs_2024_pan_001.pdf
Mega požáry (Kanada 2023):
- Byrne et al., Carbon emissions from the 2023 Canadian wildfires, Nature (2024) — https://www.nature.com/articles/s41586-024-07878-z
- MIT Technology Review, Canada’s 2023 wildfires produced more emissions than fossil fuels in most countries — https://www.technologyreview.com/2024/08/28/1103186/canada-wildfire-emissions/
- Copernicus Atmosphere Monitoring Service, Canada produced 23% of the global wildfire carbon emissions for 2023 — https://atmosphere.copernicus.eu/copernicus-canada-produced-23-global-wildfire-carbon-emissions-2023
- Fast Company, 647 megatons of CO2 were released by Canada’s wildfires — https://www.fastcompany.com/91181397/647-megatons-co2-released-canada-s-wildfires-more-countries-total-emissions
Permafrost:
- NSIDC (National Snow and Ice Data Center), Why Frozen Ground Matters — https://nsidc.org/learn/parts-cryosphere/frozen-ground-permafrost/why-frozen-ground-matters
- MIT Climate Portal, Permafrost — https://climate.mit.edu/explainers/permafrost
- World Economic Forum, What does permafrost thawing mean for carbon emissions? — https://www.weforum.org/stories/2020/02/irreversible-emissions-permafrost-tipping-point/
- Carbon Brief, The irreversible emissions of a permafrost ‚tipping point‘ — https://www.carbonbrief.org/guest-post-the-irreversible-emissions-of-a-permafrost-tipping-point/
- NASA JPL, Thawing Permafrost Could Leach Microbes, Chemicals Into Environment — https://www.jpl.nasa.gov/news/thawing-permafrost-could-leach-microbes-chemicals-into-environment/
Pozn.: čísla u odlesňování a permafrostu se mezi zdroji liší v závislosti na metodice (např. čistá vs. hrubá ztráta lesa, různé odhady zásoby uhlíku v permafrostu) — v článku jsou uvedeny nejčastěji citované rozsahy.
Jan Marunič
Digitální lobotomie: Jak nás (nejen) ruský troll naučil nemyslet
Algoritmy nás rozdělily, trollové nakrmili vztekem a přestali jsme s nadšením používat vlastní mozek. Společenský dialog se změnil v hromadnou halucinaci, ve které se raději nenávidíme, než abychom si přiznali, že nám chybí fakta.
Jan Marunič
Desátý červen: Lidice jako zrcadlo dneška
Kytice, fráze a memento, které jsme možná zapomněli číst. Památka Lidic má smysl jen tehdy, když ji nevezmeme jako rituál, ale jako varování.
Jan Marunič
Nekrolog pro rozum: Když se uniforma stane pohřebním rubášem
Henry Nowak umíral s pěti bodnými ranami, zatímco policisté řešili jen svou politickou korektnost. Místo pomoci se dočkal spoutání a výsměchu. Jak se stalo, že se policisté stali katy v duchu ideologie? Čtěte mrazivou pravdu.
Jan Marunič
Titul v tratolišti piva: Jak „výchova“ kmenových vůdců zničila slávistický svatý grál
Titul chutná po splašcích. Pár troglodytů zdemolovalo pověst Slavie i celou ligovou renesanci. Tvrdík teď pálí mosty: zavírá Sever, sází doživotí a čistí kabinu. Buď tyhle parazity vyřízneme, nebo nám ten sen nadobro pozvrací.
Jan Marunič
Ukrajinský paradox: Jak jsme chtěli spasitele a dostali jsme sousedy
Dávky, nebo důchody? V roce 2026 jsme v Česku uvízli v paradoxu: nadáváme na Ukrajince v tramvaji, zatímco nám bez nich kolabuje stát i stavebnictví. Ostrá satira o tom, jak nám sousedé z východu zachraňují kůži i peněženky.
| Další články autora |
Aloha, namaste, salud! Znáte význam celosvětově známých frází?
Na dovolené, ve filmech i na sociálních sítích. Některé cizojazyčné výrazy používáme téměř každý...
Praha promlouvá ze zdí i chodníků. Vzkazy kolemjdoucích pobaví, překvapí i zamrazí
Stojíš na mým fleku! Nemusíte číst knihu, abyste se dozvěděli o městě víc, než je někdy zdrávo....
V těchto dnech se láme osud českého Tesca. Britové už hledají kupce pro své obchody
Britští vlastníci Tesca podle mnohých finančních médií rozjíždějí prodej svých aktivit ve střední...
Jste milovníkem italské kuchyně? Tak se ukažte!
Pizza, těstoviny, tiramisu nebo Aperol Spritz. Italská kuchyně patří bezpochyby k nejoblíbenějším...
Barrandovský kopec bez pozlátka luxusu. Nafotili jsme zákoutí, kterým se filmová čtvrť nechlubí
Filmový magnát Miloš Havel. Režiséři a herecké star. Takhle obvykle vnímáme Barrandov, hlavně jeho...
Vysoké teploty násobí riziko salmonely v jídle ze stánků. Přibývá otrav
Zmrzlina, gril, pouliční občerstvení či farmářské trhy. Jídlo prodávané přímo na ulici najdou...
Politická „krádež“. Partajím z Chomutova vzali názvy, jedna „putovala“ do Kralup
Několik týdnů před komunálními volbami nastala v Chomutově mimořádná situace, která může voličům...
Letní Letná přiveze světovou špičku. Do Prahy se vrací australští Circa
Letní Letná se od 12. do 31. srpna vrátí do pražských Letenských sadů s výrazným zahraničním...
Obecní retro koupaliště jsou pro radnice zátěží, ale lidé oceňují tamní klid
Tradiční obecní koupaliště z doby socialismu i první republiky sice pro samosprávy představují...

Výjimečná bytová jednotka 3+1 o ploše 163 m2 s terasou ve Slezské Ostravě
Prokopská, Ostrava - Slezská Ostrava
10 500 000 Kč
- Počet článků 16
- Celková karma 18,48
- Průměrná čtenost 781x





















