Vedení FIFA zuby nehty hájí nespravedlnost ve fotbale

Většině fotbalových fanoušků se při sledování zápasů Německa s Anglií a Argentiny s Mexikem asi pořádně zatmívalo před očima. Neuznaný anglický gól, kdy balon byl dobrý půlmetr v bráně, a naopak uznaný argentinský gól z alespoň metrového ofasjdu, to opravdu není něco, co by chtěl divák na takto prestižním turnaji vidět.

Sepp Blatter - prezident FIFA a tvrdý odpůrce videotechnologie ve fotbale

Není to ale jen případ tohoto mistrovství světa. Na mnoha prestižních turnajích, ať už jde o Ligu mistrů nebo například o Euro, se rozhodčí vždy dopustí několika fatálních chyb, které často ovlivní celý zbytek a tedy i konečný výsledek zápasu.

Fanoušci, fotbalisté i mnozí funkcionáři vytrvale orodují za zavedení videotechnologie do fotbalu, aby se tento nepřijatelný negativní vliv rozhodčích eliminoval. Sudí mají mít na hřišti roli spravedlivých arbitrů a pokud tuto funkci ze své lidské podstaty nezvládají, je opravdu potřeba s tím něco dělat.

Vedení FIFA, které vše kolem fotbalu řídí, se ale zavedení videa dlouhodobě a skálopevně brání. Jejich hlavní argumenty jsou:

A) Častá kontrola sporných situací na videu by zápas neúměrně zdržovala

→ Tomu se dá snadno zabránit. Stačí využití videorozhodčího nějakým rozumným způsobem omezit. Mohlo by se například vztahovat pouze na události ve velkém a malém vápně, či na momenty, z kterých padne gól. Týmy by mohly mít právo například jen 1x nebo 2x za zápas požádat o konzultaci s videem. Podobně, jako mají tenisté na některých turnajích možnost v omezeném množství využít technologii tzv. „jestřábího oka“.

B) Vysoké náklady – v chudších zemích by se nemohla videotechnologie zavést a nemohlo by se tak hrát všude dle stejných pravidel.

→ To je sice pravda, ale zrovna tak na některých stadionech například nejsou vyhřívané trávníky, a taky se na nich hraje fotbal. Velké a významné turnaje probíhají bez výjimky na technologicky dobře vybavených hřištích, kde by se zavedením videorozhodčího vůbec nebyl problém. Na špatně vybavených stadionech se zpravidla nehrají tak ohromně důležité zápasy, kde je chyba rozhodčího tolik fatální. Lze-li chybovost lidského faktoru omezit alespoň někde, pak je zajisté v zájmu všech zainteresovaných, aby k tomu došlo.

C) Lidský faktor pracuje i u videa – i videorozhodčí je jen člověk, proč tedy brát odpovědnost hlavnímu sudímu?

→ Naopak – proč nechávat sudímu odpovědnost za něco, co pořádně neviděl, a nechat ho rozhodovat sporné momenty jen na základě intuice či domněnek? Naproti tomu videozáznam sporných momentů uvidí krom videorozhodčího i miliony televizních diváků, čili rozhodčí u videa by si dal nepochybně velmi záležet na tom, aby rozhodl správně. Lidský faktor bez techniky je bohužel o dost méně spolehlivý než lidský faktor s technikou. Vedení FIFA by to mělo konečně vzít na vědomí!

D) Stačilo by zavedení čtvrtého a pátého rozhodčího za brankami. Toto opatření se již testuje.

→ Ano, testuje se a již se několikrát potvrdilo, že ani další rozhodčí za brankou není často schopen správně rozsoudit velmi sporné situace ve vápně. V porovnání s videem je zavedení dalšího rozhodčího jen velmi malým krokem vpřed.

E) Zavedeme míče s čipem, který pomůže rozpoznat, že míč již překročil brankovou čáru.

→ Jistě, to by pomohlo řešit momenty podobné tomu ze zápasu Německo – Anglie. Ale další desítky sporných situací by toto opatření neřešilo. Jako ofsajdový gól Argentiny nebo ruku Thierryho Henryho v zápase Francie proti Irsku v kvalifikaci MS.

Pan Sepp Blatter ve vedení FIFA by se měl konečně chytit za nos a uvědomit si, že prakticky celý fotbalový svět si zavedení videa do fotbalu přeje. Lidé chtějí vidět spravedlivý fotbal, kde vyhrává ten lepší proto, že si to zaslouženě vybojoval. Chybné výroky sudích takového kalibru, jaké byly k vidění v neděli 27.6. v osmifinále MS, je třeba z vrcholového fotbalu co nejdříve vymýtit.

Můj předchozí blog: Koncesionáři vydělávají na ředitele Janečka