Pokud mám správné informace, tak žíhání reaktorové nádoby se v pozdějších letech přesunulo do Škody Plzeň. Firma Realistic Karlovy Vary pak pro toto žíhání zmíněné nádoby vyrobila a smontovala velkou vozovou pec. Odporové topné spirály(materiálem byl Kanthal ze Švédska) byly hned nebo trochu později regulovány tyristorovými jednotkami. Takže na tu dobu super špička ! Však také tehdejší ředitel fy Realistic - pan Knot - za to dostal řád práce.

Pavle, já nevím, se dělo později, to už jsem žil v cizině. generální dodavatel byla Škodovka, my jsme pro ní dělali to žíhání. Prototyp té nádoby v Jaslovských Bohunicích se prováděl na Bolevci u Plzně, ale to jsem byl ještě na vojně. V příštím blogu napíšu něco otom, jak jsme tam v Bohunicích válčili.

Honzo, díky! Byl jsi Ájedničkář k pohledání

No to bych řek!!!!!!

Čtu to se zájmem. Záhada A1 mne zajímala už dávno.

Když tam ale člověk pracoval, nebyla to žádná procházka růžovým sadem. Já měl raději "Záhadu Hlavolamu" od Foglara.

Byla to obdivuhodná doba, do jakého projektu se ČSR pustila. Už vzhledem k velikosti tlakové nádoby reaktoru. Nejdále asi v této oblasti byli Angličané. U nás se pokoušeli odborníci na příkaz strany a vlády vytvořit vlastní plynem chlazený reaktor.

Tak nudný to není, Honzo, je to i určité svědectví doby viděno tvýma očima.