Děkuji příteli za nádherné počteníčko, ze kterého vysoce vyčnívá Váš laskavý lidský nadhled, opírající se jistojistě o Vaše bohaté životní zkušenosti. Našel jsem náhodou Vaše vzpomínky na konec války a s chutí jsem si přečetl i vše ostatní, co jste napsal. Od teď si vždy rád najdu chvilku na Vaše další příběhy a Vám přeji pevné zdraví a dostatek elánu k vytažení Vašich vzpomínek z Vaší paměti a k ochotě se o ně s námi podělit. Přeji vše dobré.

Díky pane Studente, že se vám moje čtení líbilo. Budu jistě pokračovat. Ale už jsem to od mnohých schytal. Jakýsi Řezník se mně snažil rozřezat, na cucky. Zatím odolávám.

Fascinuje mne, jak si všechno pamatuješ. Můj tchán, budiž mu země lehká, to měl úplně stejně. Z dávné minulosti si pamatoval strašně moc, ale co byla včera ani náhodou. Říká se, že staří lidé to tak mají. Jenom nevím, jestli se mám radovat, že si z mládí toho moc nepamatuji. Možná to bude tím, že si člověk pamatuje hlavně ty emočně silné chvíle většinou ty traumatického ražení. A nebo ještě nejsem dost starej na to, abych si začal vzpomínat, jak to bylo kdysi dávno ...

Jirko, moc mně nepřechval. Ano, tytu všechny události, co zde popisuji se tak staly. Pamatuji si to vše dobře, pro mně to byly vše (i příběhy z války) takové životní zlomové momenty, které se mi vryly do paměti. Já si pamatuji celé rozhovory s kamarády, či jinými z doby mého dětství. Kam jsme si ale včera odložil vyndavací zuby si málokdy pamatuju.

Užasný začátek a hned zaměstnání, to jste určitě litoval, že jste se té matematice více nevěnoval.

Honzo, já to měl o mnoho snažší jen přes ostnatý drát. Přeji celé tvé rodině spokojené stárnutí ve zdraví!

SNAZŠÍ

Silné čtení, Honzo.

Díky Honzo, poptěší to

Doufám, že ten "závěr" v nadpisu se týká jen první kapitoly a těším se na pokračování vašich vzpomínek...

Díky jmenovče, jak uvedeno v mém profilu, mé blogy budou po výtce vypomínkové. To víš, starým dědkům už jiného nezbývá, než vzpomínat

Skvělý cyklus vzpomínek na úvod, pane Marku. Lépe jste začít nemohl. Připojuji se k paní Dubcové: i já jsem moc rád, že jste tady. Blahopřeji!

Díky pane Stejskal, vy vždy potěšíte

Dobře píšeš, Honzo, a dobře se čtou tvoje vzpominky, jsem ráda, že ses k tomu odhodlal...

Ahoj Nad'o, a díky, těším se i na tvé blogy

Po mnoho let jsem zde vzpominal na pochod, ktery se jmenoval 'Od Prasne Brany do Ameriky bez dolaru a pasu'...pred par dny me nekdo z Cech pomohl me to najit...jen jsem udelal jednu chybu: myslel jsem si, ze se toho zucastnily tisice lidi, ale bylo to neco pres 100 lidi...bylo to velice dobre zorganizovane:...za 3 mesice jsem opravdu v te Severni Americe byl, bez dolaru a pasu

Dálkový pochod

V červenci 1968 zorganizoval sto kilometrů dlouhý pochod Praha (osada) Amerika se startem od Prašné brány. O tehdejší popularitě stokilometrových čtyřiadvacetihodinovek svědčí, že se fyzicky náročné akce zúčastnilo na výzvu novin 117 lidí, z toho 95 mužů a 22 žen.

Omluva věta "jedna mladá se přiznalo" mělo být Jedna mladá dívka se přiznala