A kolik se tehdy platilo za kolek na celní a devizové prohlášení?

Díky tobě Honzo jsem taky zavzpomínal na dobu, kdy jsem byl opojen světem za železnou oponou natolik, že jsme s kamarádem uvažovali v Paříži v roce 1980 o emigraci. Vrátil jsem se jenom kvůli rodičům, protože jsem věděl, že má emigrace by jim zlomila srdce. Dnes jsem rád, že jsem se tenkrát tak rozhodl, protože dnes se nám tu žije lépe než většině lidí na "Západě"

Ahoj, Honzo, skvělé, že zde vyprávíš, já si moc ráda počtu, těším se na kanadské vyprávění. Hodně zdraví, přeji.

Nad'o, rád tě "vidím" a dík za ocenění. Pracuju na části 3 a 4. O Kanadě až trochu později....Honza

ta emigrace se podle me az prilis glorifikuje.

Schopni, vetsinou mladi, silni, houzevnati, pracoviti, vzdelani, zdravi, flexibilni a buhvi jeste jaci za sebou praskli dverma a nechali nas, obycejne spolubcany tady s Husakem, Strougalem, Bilakem a Jakesem samotne.

20 let jsme prezivali na chatach a vyzivali jsme se shanenim nedostatkoveho zbozi. Poslouchali jsme Svobodnou Evropu a drzeli hubu a krok. Nekteri z nas i protestovali a trpeli za to.

Nechali nas to tady vyzrat aby nam mnozi z nich po revoluci jeste prijeli udelovat knizeci rady. Nakonec se ale zjistilo, ze nejsme tak neschopni. I bez tech elit, ktere nas od roku 1948 opustily (nekol set tisich spoluobcanu) jsme dokazali pretransformovat spolecensky system (meli jsme tak trochu stetsti, ze tenkrat byli ve vedoucich funkcich schopne, svetove uznavavane kapacity) a i dnes patrime ke svetove spicce (napr. zanedbatelna nezamestnanost).

Poradili jsme si bez tech emigrantu a jejjich rad, poradime si i nadale.

Pane Karásek, můj blog není o glorifikaci emigrace...na ní není co glorifikovat. Jenom sdílím některá období mého života, jak jsem předeslal v mém úvodním blogu. Vaše názory však plně respektuji.

Jsem jen o málo mladší, rád si tu dobu připomenu. Piště dál!

Děkuji za příspěvek pane Jílek. K tomuto tématu budou ještě dva blogy.

A propos, budte rád, že jste mladší i když "jen" o něco máo.

Honzo, Tys tady scházel

Co tím chtěl básník řící?

Opět vynikající, děkuji za tyto vzpomínky. Mají svoji lidskou i historickou hodnotu. --- Zde musím uvést, jak jsem v Ontariu v rodině Uncle Dennise poslouchal se zájmem jejich emigrantský příběh (prchali s malými dětmi, jednomu bylo několik měsíců) nejprve do Německa /1969/, pak teprve do Kanady) a ten Váš příběh je podobný, ale mnohem podrobnější. Pochopil jsem, jak je emigrace nesnadné rozhodnutí s velice těžkými začátky, proto si každého, kdo se k tomuto kroku rozhodl, velice vážím. A také každého, kdo Čechům v novém domově pomohl. --- Těším se na další pokračování.

Zapomínáte, že v prezidentské volby v r. 2017 vyhrál Zeman heslem Stop migrantům. Těch 2 500 000 hlasů to už byly pouhé zbytky oné morálně politické jednoty, která se vytvořila pod praporem budování komunismu po našem, tedy opět v izolaci. K dnešku jí pak přenesl výrok Husáka: Hranice nejsou korzo.

Jinak podepisuji, že na naší západní hranici to tehdy tak vypadalo, jak popisuje autor, alespoň dle popisu v tehdejším Svobodném slově z počátku srpna 1968, což ale mělo tvořit úspěšnou zábranu ochrany tábora socialismu jako celku. A Čechoslováky tehdy velmi naštvalo, že Brežněv jim nevěřil, že komunismus ochránit umí.